O původní Dělnické straně rozpuštěné v roce 2010 pojednává článek
Dělnická strana.
Dělnická strana sociální spravedlnosti (zkratka DSSS) byla česká krajně pravicová politická strana, která vznikla v roce 2004 pod názvem Strana občanů republiky České. Profilovala se ultranacionalisticky. Byla členkou evropské politické strany Aliance pro mír a svobodu. Od roku 2010 strana vystupovala jako nástupkyně soudně rozpuštěné Dělnické strany. V roce 2024 zanikla.
Historie
Strana byla založena v roce 2004 jako Strana občanů republiky České (SORČ).[1] SORČ neměla téměř žádné členy a nevyvíjela prakticky žádnou politickou činnost. Po roce existence ze strany odešel její zakladatel Jan Broj a 1. místopředseda Tomáš Magnusek a SORČ ovládli představitelé Dělnické strany.[2]
V roce 2006 se předsedkyní strany stala Hana Pavlíčková, matka Tomáše Vandase, který ji v pozici předsedy po rozpuštění Dělnické strany, fungující v letech 2002–2010, nahradil 20. listopadu 2010. Od soudního rozpuštění Dělnické strany v únoru 2010 vystupovala DSSS jako její nástupkyně.
Dne 19. října 2024 byla strana usnesením sjezdu rozpuštěna a zlikvidována.[1]
Volby
Volby v roce 2004
Strana občanů republiky České (SORČ) musela stáhnout z televizního vysílání spot, kterým chtěla přesvědčit voliče před eurovolbami. Bez souhlasu kapely v něm totiž použila píseň skupiny Ready Kirken Zejtra mám. Hudebníci však nežádali finanční vyrovnání, spokojili se s omluvou.[3] Strana ve volbách do Evropského parlamentu obdržela 0,11% (2 585) hlasů.
Volby v roce 2006
Do sněmovních voleb 2006 nepostavila svou kandidátku, ale vyslala svých 27 kandidátů na listiny ultranacionalistické strany Právo a Spravedlnost.[4]
Volby v roce 2008
Ve volbách do zastupitelstev krajů 2008 nepostavila svou kandidátku, ale celorepublikově se spojila s Dělnickou stranou do volební strany pod názvem Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v Plzeňském kraji nesla název Dělnická strana - NE americkému radaru!), přičemž DSSS navrhla 24 svých kandidátů (tj. zhruba jednu desetinu z kandidátů koalice).
Volby v roce 2010
Za stranu v těchto volbách celkem kandidovalo 336 osob – z toho Dělnická strana sociální spravedlnosti 189, Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa 16, Národní prosperita 2, Demokratická strana Československa 1, Moravané 1, Dělnická strana 1, zbytek tvořili nestraníci.[5] Zisk ve volbách činil 1,14 % (59 888 hlasů).
Volby v roce 2013
Za DSSS kandidovalo 343 kandidátů a získala 0,86 % (42 901) hlasů, což bylo zhoršení oproti minulým volbám.
Volby v roce 2014
Ve volbách do obecních zastupitelstev strana kandidovala v 50 městech. V některých, jako třeba v Praze, kandidovala v koalici se stranou NE Bruselu – Národní demokracie. Oproti volbám v roce 2010 si strana polepšila ze 2 mandátů na 6, z čehož tři získala v Duchcově, kde následně s Českou stranou sociálně demokratickou a KSČM uzavřela koalici a předseda krajské organizace DSSS Ústeckého kraje Jindřich Svoboda byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolen do rady města.
Volby v roce 2016
V krajských volbách 2016 strana kandidovala ve všech krajích, z toho v Olomouckém, Moravskoslezském, Královéhradeckém, Libereckém, Středočeském a Kraji Vysočina působila v koalici se stranou NÁRODNÍ FRONTA.[6]
Do senátních voleb 2016 strana vyslala čtyři kandidáty. V obvodu č. 4 – Most kandidoval bývalý sportovec Ota Zaremba, v obvodu č. 31 – Ústí nad Labem předseda strany Tomáš Vandas, v obvodu č. 64 – Bruntál pedagog Jaroslav Chalupa a v obvodu č. 70 – Ostrava-město Petr Borna.[7]
Volby v roce 2024
V červnu 2024 se strana účastnila voleb do Evropského parlamentu jako součást koaliční kandidátní listiny ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR – proti přijetí eura!; jejím lídrem byl Hynek Blaško. Za DSSS na této listině kandidoval mimo jiné také bývalý poslanec Jiří Janeček z hnutí PES.[8]
Programové teze
Mezi hlavní programové teze strany patří:[9]
- Vystoupení z EU a NATO
- Vypovězení ilegálních přistěhovalců
- Zavedení jednokomorového parlamentu (odstranění Senátu)
- Zrušení státních dotací pro politické strany za mandáty poslanců a senátorů
- Zavedení odvolacího práva voličů vůči poslancům
- Větší samostatnost měst a obcí v právní a daňové oblasti
- Zřízení zemských hranic Moravy a Slezska
- Zákaz homosexuálních sňatků
- Obnovení trestu smrti
- Prošetření tzv. malé a velké privatizace
- Obnovení cechů
- Navýšení rodičovského příspěvku
- Podpora tradičních rodin
Vedení strany
Předsedové
Pořadí
|
Foto
|
Osoba
|
Období
|
1.
|
|
Jan Broj
|
24. červenec 2004 – 16. prosinec 2006
|
2.
|
|
Hana Pavlíčková
|
16. prosinec 2006 – 20. listopad 2010
|
3.
|
|
Tomáš Vandas
|
20. listopad 2010 – 19. října 2024
|
Místopředsedové
Pořadí
|
Osoba
|
Období
|
1.
|
Tomáš Magnusek
|
24. červenec 2004 – 18. červen 2005
|
2.
|
Jindřich Krňávek
|
18. červen 2005 – 16. prosinec 2006
|
3.
|
Tomáš Hamšík
|
16. prosinec 2006 – 20. listopad 2010
|
4.
|
Jiří Štěpánek
|
20. listopad 2010 – 19. října 2024
|
Sjezdy
- 1. sjezd (2004) – ustavující sjezd Strany občanů republiky České
- 2. sjezd (2006?) – sjezd Demokratické strany sociální spravedlnosti
- 3. sjezd (2008?) – změna názvu na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti
- 4. sjezd (20. listopad 2010) – za 3. předsedu DSSS zvolen Tomáš Vandas
- 5. sjezd (19. leden 2013)
- 6. sjezd (7. březen 2015)
- 7. sjezd (29. duben 2017)
- 8. sjezd (20. leden 2018)
- 9. sjezd (23. duben 2022)
DS a DSSS v televizi
Členové Dělnické strany sociální spravedlnosti si zpravidla stěžují na mediální neobjektivitu a cenzuru. Její příznivci též často polemizují o veřejnoprávnosti České televize.
DSSS chodí do televize prezentovat nejčastěji její předseda Tomáš Vandas.
Volební výsledky
Volby do Poslanecké sněmovny
Volby
|
Počet hlasů
|
Změna
|
Hlasy v %
|
Změna
|
Počet mandátů
|
Poznámka
|
2006
|
12 756
|
▲ 12 756
|
0,23%
|
▲ 0,23%
|
0
|
DS i DSSS kandidovala pod kandidátní listinou Právo a Spravedlnost.
|
2010
|
59 888
|
▲ 47 132
|
1,14%
|
▲ 0,91%
|
0
|
|
2013
|
42 906
|
▼ 16 982
|
0,86%
|
▼ 0,28%
|
0
|
|
2017
|
10 402
|
▼ 32 504
|
0,20%
|
▼ 0,66%
|
0
|
|
2021
|
|
|
|
|
|
DSSS podpořila Volný blok.
|
Volby do Senátu
Volby
|
Počet získaných mandátů
|
Změna
|
Celkový počet mandátů
|
Změna
|
Poznámka
|
2010
|
0
|
▬ 0
|
0
|
▬ 0
|
Strana do voleb vyslala jediného kandidáta. Tomáš Vandas získal v senátním obvodě č. 4 1744 hlasů (5,13%), čímž skončil sedmý v pořadí.
|
2016
|
0
|
▬ 0
|
0
|
▬ 0
|
Ota Zaremba získal v senátním obvodě č. 4 1339 hlasů (6,03%), čímž skončil šestý. Svatopluk Černý získal v senátním obvodě č. 28 364 hlasů (1,03%), čímž skončil devátý. Tomáš Vandas získal v senátním obvodě č. 31 1964 hlasů (6,94%), čímž skončil šestý. Jaroslav Chalupa získal v senátním obvodě č. 64 340 hlasů (1,43%), čímž skončil desátý. Petr Borna získal v senátním obvodě č. 70 423 hlasů (1,43%), čímž skončil desátý.
|
Volby do Evropského parlamentu
Volby
|
Hlasy
|
Změna
|
Hlasy v %
|
Změna
|
Počet mandátů
|
Poznámka
|
2004
|
2 585
|
▲ 2 585
|
0,11%
|
▲ 0,11%
|
0
|
Strana se jmenovala Strana občanů republiky České.
|
2009
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
DSSS nekandidovala ve prospěch DS.
|
2014
|
7 902
|
▲5 317
|
0,52%
|
▲0,41%
|
0
|
|
2019
|
4 363
|
▼3 539
|
0,18%
|
▼0,34%
|
0
|
|
2024
|
14 910
|
▲11 371
|
0,50%
|
▲0,32%
|
0
|
DSSS kandidovala ve volební koalicí Aliance za nezávislost ČR – proti přijetí eura!.
|
Volby do krajských zastupitelstev
Volby
|
Hlasy
|
Změna
|
Hlasy v %
|
Změna
|
Poznámka
|
2004
|
1 199
|
▲ 1 199
|
0,06%
|
▲ 0,06%
|
Strana se jmenovala Strana občanů republiky České a kandidovala pouze v Královéhradeckém kraji v koalici se Stranou za životní jistoty.
|
2008
|
28 865
|
▲ 27 666
|
0,99%
|
▲ 0,93%
|
Strana kandidovala pod kandidátní listinou Dělnické strany.
|
2012
|
41 712
|
▲ 12 847
|
1,58%
|
▲ 0,59%
|
|
2016
|
22 732
|
▼ 18 980
|
0,90%
|
▼ 0,68%
|
|
2020
|
6 168
|
▼ 16 564
|
0,22%
|
▼ 0,68%
|
Strana v pěti krajích kandidovala samostatně a v šesti krajích kandidovala v koalici s ČiKR.
|
Volby do obecních zastupitelstev
Volby
|
Hlasy
|
Změna
|
Hlasy v %
|
Změna
|
Počet mandátů
|
Změna
|
Poznámka
|
2006
|
8 776 (+552)[pozn. 1]
|
▲ 8 776 (+552)
|
0,01%
|
▲ 0,01%
|
3[pozn. 2]
|
▲ 3
|
Všichni tři zvolení zastupitelé za Dělnickou stranu se v roce 2010 stali členy Dělnické strany sociální spravedlnosti.
|
2010
|
196 849
|
▲ 187 521
|
0,22%
|
▲ 0,21%
|
0
|
▼ 3
|
ztráta 2 mandátů v Rokytnici v Orlických horách a 1 mandátu ve Výsluní
|
2011[pozn. 3]
|
3 714
|
▼ 452
|
4,34%
|
▲ 0,01%
|
0
|
▬ 0
|
|
2011[pozn. 4]
|
589
|
▼ 611
|
0,26%
|
▼ 0,24%
|
0
|
▬ 0
|
|
2011[pozn. 5]
|
5 403
|
▲ 2 491
|
7,25%
|
▲ 3,45%
|
1
|
▲ 1
|
|
2011[pozn. 6]
|
5 974
|
▲ 571
|
9,57%
|
▲ 2,32%
|
2
|
▲ 1
|
|
2014
|
63 794 (+101 352)[pozn. 7]
|
▼ 31 703
|
0,17%
|
▼ 0,04%
|
5
|
▲ 3
|
Koalice DSSS a SPE = 3 mandáty v Duchcově; DSSS = 2 mandáty ve Větřní; ztráta 2 mandátů v Krupce
|
2018
|
25 435 (+43 701)[pozn. 8]
|
▼ 96 010
|
0,06%
|
▼ 0,11%
|
2
|
▼ 3
|
DSSS obhájila 1 mandát v Duchcově a 1 mandát ve Větřní
|
2022
|
232 (+22 152)[pozn. 9]
|
▼ 46 752
|
|
|
0
|
▼ 2
|
|
Odkazy
Poznámky
- ↑ Koalice DS a PaS
- ↑ Dva mandáty v obci Rokytnice v Orlických horách (Královéhradecký kraj) a jeden v obci Výsluní (Ústecký kraj)
- ↑ Opakované volby v Jirkově 8. 1. 2011
- ↑ Opakované volby v Českém Těšíně 8. 1. 2011
- ↑ Opakované volby v Krupce 7. 5. 2011
- ↑ Opakované volby v Krupce 10. 9. 2011
- ↑ Koalice DSSS a SPE, Koalice ND a DSSS a Koalice ND, DSSS a SPE
- ↑ Koalice DSSS s dalšími politickými subjekty
- ↑ Koalice DSSS s dalšími politickými subjekty
Reference
Související články
Externí odkazy
Politické strany a hnutí v České republice |
|
Poslanecká sněmovna (200) (2021) | |
|
Senát (81) (2018, 2020, 2022) |
ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí)
Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK)
KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL)
ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO)
SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti, 1 RH za HDK a 3 bezpartijní; 2 za SEN 21 a 1 za Piráty)
nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí) |
|
Evropský parlament (21) (2024) | |
|
Neparlamentní | |
|
Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný. |