Dutý kámen (německyHohlstein) je pískovcový skalní hřbet nedaleko města Cvikova. Je dlouhý 600 metrů a své okolí převyšuje o třicet metrů. Podél jeho severního okraje vede silnice I/13 z Cvikova do Jablonného v Podještědí. Pískovec zde byl lámán na stavební bloky. Od roku 1963 je chráněn jako přírodní památka, která je od roku 2003 ve správě Krajského úřadu Libereckého kraje.[4]
Popis
Oblast skalního masivu Dutého kamene se tyčí nad Cvikovským rybníkem u města Cvikov v okrese Česká Lípa, jižně od silnice z Cvikova do Kunratic, 300 metrů jižně od obce Drnovec. Skály východně od Cvikova byly nazývány Kunratickým Švýcarskem (Kunnersdorfer Schweiz)[5], dnes se zařazují do Cvikovské pahorkatiny (geomorfologická součást Zákupské pahorkatiny). Je zde dobře znatelné působení sopečného magmatu na pískovec, díky němuž vznikly pěti a šestiboké sloupky vysoké dva až tři metry, ve tvaru obilného snopu. Bývají nazývány „vějíř“ či „varhany“ (stejně jako obdobné, ale čedičem tvořené, varhany u Kamenického Šenova – Panská skála). Z vrcholu je výhled na Cvikov.[6] V jižní části lokality jsou vytesány úzké schody na vrcholovou plošinu Široký kámen. Schody vytesali v letech 1913–1914 členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy (Gebirks-Verein für das Nördlichste Böhmen), který měl v Kunraticích svou pobočku.[7] U těchto schodů byl dvěma cvikovskými amatérskými umělci v roce 1913 do pískovce vytesán reliéf hlavy básníka Theodora Körnera. Přes hřeben vede cesta k vyhlídkovému místu Karolínin odpočinek. Okolní vzrostlé stromy dnes výhled znesnadňují. Na této plošince jsou do skály vytesané lavice.[4]. Poblíž vyhlídky je vyhloubená jeskyně Šustrova díra. Jméno má od jednoho ze stavebníků nedaleké již zrušené železniční tratě.[7] Nejvyšší útvarem celého masivu je Sloupská jehla u kamenných schodů.
Historie
Z Dutého kamene byly odtěženy v 16. století pískovcové bloky pro stavbu věže v Cvikově.[4] V letech 1913–1914 byly zde prováděny četné stavební úpravy. V roce 2005 zde byla z iniciativy občanského sdružení Drobné památky Severních Čech instalována mosazná destička věnovaná básníku Körnerovi.
Reliéf básníka Theodora Körnera
Chráněné území
V letech 1914 a 1955 byly skály označeny jako chráněné území. Na rozloze 0,25 ha zde byla vyhlášena 6. září 1963 přírodní památka, jako Ukázka přeměny svrchnokřídového pískovce na styku s vyvřelinou: vzácná sloupcovitá a deskovitá odlučnost pískovce.[8] Byla vyhlášena v kategorii chráněný přírodní výtvor.[9] V chráněném území s rozlohou 6,62 hektarů (ve správních územích obcí Drnovec a Kunratice u Cvikova) žije 33 ptačích druhů.[10] Přírodní památku od roku 2003 spravuje Krajský úřad Libereckého kraje.[11]
Díky skalním reliéfům byl Dutý kámen zapsán i do celostátního soupisu kulturních památek.[12]
Přístup
Lokalita leží na zeleně značené turistické trase od Cvikova, z níž vede odbočka na Dutý kámen a pokračuje do obce Kunratice u Cvikova. Nejbližší cyklotrasa je 3037 přes Cvikov. Při severní straně hřebenu vede silnice E442 (značena též I/13). Město mělo v plánu kvůli bezpečnosti návštěvníků vybudovat v roce 2013 u frekventované silnice parkoviště, pro nedostatek financí byl plán na neurčito odložen.[13][14] V listopadu 2015 bylo parkoviště pro pět aut v místě bývalé skládky předáno veřejnosti.[15]
Odkazy
Reference
↑ abGeoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
↑Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑ abcPODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag & berndt, 2002. ISBN80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 21.
↑KÜHN, Petr. Málo známý nápis na Dutém kameni. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2007, roč. 16, s. 275. ISSN1211-9172. ISBN978-80-86319-00-1.
↑ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN978-80-87213-09-4. Kapitola Obce Lužických a Žitavských hor, s. 169.
↑ abČeskolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN978-80-86899-19-0. Kapitola Po stopách Horského spolku nejsevernějších Čech, s. 67.
↑AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 89.
↑AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 151.
