Daňové přiznání Daňové přiznání je akt občana (fyzické osoby) či právnické osoby vůči státu, kdy občan přiznává příjmy podléhající dani vyměřené státem a kde vyčíslí daň a případně ji porovná se zaplacenými zálohami daně. Nedoplatek daně následně státu zastoupenému finančním úřadem odvede, přeplatek je mu vrácen nebo započten do dalšího období. Daňové přiznání se vztahuje vždy k určitému časovému období, nejčastěji ke kalendářnímu roku a k určité dani vyměřené státem, například dani z příjmů fyzických osob, dani z příjmů právnických osob, dani z přidané hodnoty, dani z nemovitých věcí a dalších. Každé daňové přiznání je třeba odevzdat v určeném termínu. Daňové přiznání v České republiceV České republice je možné podat následující daňová přiznání:
Z nepřímých daní se spotřební daň neuplatňuje pomocí daňového přiznání, ale plátci jsou registrováni k provozování tzv. daňového skladu. Daňové přiznání je možno podat v papírové podobě nebo elektronicky.[3] Elektronické podání je ale možné pouze ve formátu XML, finanční správa nepřijímá daňová přiznání ve formátu PDF.[3] Přestože je možné podávat přiznání elektronicky, využívají tuto možnost převážně právnické osoby, pro které je tato možnost de facto povinná.[4] V roce 2018 podalo přiznání elektronicky pouze 16 % fyzických osob, v roce 2017 to bylo 14 % fyzických osob.[4] Přiznání k dani z příjmů fyzických osobSouvisející informace naleznete také v článku Daň z příjmů fyzických osob.
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a je vztaženo vždy ke kalendářnímu roku nebo jeho části.[5] Daňové přiznání v EU a ve světěJisté severské státy všem daňová přiznání zveřejňují.[6] OdkazyReference
Externí odkazy
|
