Prostor Klánovického lesa, jehož je Cyrilov součástí, byl ve středověku hustě osídlen. Historické prameny v něm zmiňují existenci vsí Slavětice (1227), Lhota nad Úvalem s kostelem svatého Václava, Hol (1346) a Žák. Všechny zanikly nejpozději během třicetileté války a v místech posledních dvou byly poté založeny rybníky uvedené v Josefinském katastru. Vypuštěny byly v souvislosti s výstavbou železniční trati Praha – Česká Třebová. Po zániku vesnic vznikl souvislý Klánovický les. Mezi jeho správce ve službách Lichtenštejnů patřil lesník J. Wachtl, za něhož byla vybudována dochovaná síť cest a průseků.[2]
Ve dvacátém století byla podoba lesa silně ovlivněna způsobem hospodaření. Vodní toky získaly po řadě melioračních zásahů charakter rovných zahloubených kanálů. V druhovém složení stromů se objevily smrkovémonokultury, ze kterých se smrk šíří i do dubových porostů, kde omezuje přirozené zmlazení dubů. Ačkoliv pěstování nevhodných porostů (dub červený, modřín, borovice vejmutovka) na začátku 21. století ustupovalo, nadále se k zalesňování používala borovice lesní. Ta se sice v Klánovickém lese přirozeně vyskytovala i dříve, ale nevytvářela monokultury.[3]
Na severním okraji chráněného území se těžil písek, ale lomy téměř zanikly. Les je dále ovlivňován myslivostí a zejména rekreačním a sportovním využitím. Přímo v přírodní rezervaci se nachází lavičky a dětská lesní hřiště.[3]
Chráněné území poprvé vyhlásil Národní výbor hlavního města Prahy v kategorii chráněný přírodní výtvor s účinností od 1. července 1982.[4] Jako samostatný chráněný přírodní výtvor byl Cyrilov vyhlášen vyhláškou 5/1988 pražského okresního národního výboru a v roce 1992 jej ministerstvo životního prostředí přehlásilo na přírodní rezervaci.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní rezervace nachází na rozhraní teplé oblasti T2 a mírně teplé oblastí MT10 (menší jihovýchodní část).[7] Pro oblast T2 jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 a 130 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 50–60 dnů v roce.
V oblasti MT10 jsou charakteristické teploty −2 až −3 °C v lednu a 17 až 18 °C v červenci. Celkový roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů. Letních dnů bývá padesát až šedesát, zatímco mrazových dnů 100–110. Sníh zde leží čtyřicet až padesát dnů v roce.[8]
Flóra
Předmětem ochrany v přírodní rezervaci je trojice lesních ekosystémů. Asi desetinu rozlohy tvoří vlhké acidofilní doubravy[9] s proměnlivým zápojem, přítomností přestárlých jedinců a jednotlivým zastoupením břízy a olše.[10] Patnáct procent území porůstají hercynské dubohabřiny a devět procent suché acidofilní doubravy.[11] Také pro ně je charakteristický nejméně dvouetážový porost s proměnlivým zápojem.[10] Ponechávání starých stromů a mrtvého dřeva je důležité pro rozvoj biodiverzity, protože přibližně polovina lesních organismů na přítomnosti starého dřeva životně závisí.[6]
Fauna
Starší biologické průzkumy se soustředily na celý Klánovický les a nerozlišovaly přítomné přírodní rezervace.[12] Podle přesně lokalizovaných pozorování učiněných po roce 2000 se na území přírodní rezervace Cyrilov vyskytovala řada ohrožených druhů živočichů.[13]
Přírodní rezervací vede množství lesních cest včetně naučných stezek Klánovickým lesem a Lesní galerie II. Podél hranice jihovýchodního výběžku je značena červená turistická trasa0008 z Úval k železniční zastávce Praha-Klánovice, západní částí vede žlutě značená trasa 6001 od železniční zastávky do Jiren a východní částí zelená trasa 3117. [14]
↑Plán péče o přírodní rezervace Cyrilov na období 2011–2020 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2011-09-30 [cit. 2022-07-14]. S. 11. Dále jen Plán péče (2011–2020). Dostupné online.
↑ abPlán péče o přírodní rezervace Cyrilov na období 2021–2030 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2021-04-12 [cit. 2022-07-14]. S. 15. Dále jen Plán péče (2021–2030). Dostupné online.
↑ abCyrilov [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.
↑ abPřírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-15]. Dostupné online.
↑VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)