Charlotte Brontëová
Narození	21. dubna 1816 Thornton
Úmrtí	31. března 1855 (ve věku 38 let) Haworth
Příčina úmrtí	nadměrné těhotenské zvracení
Místo pohřbení	St Michael and All Angels' Church, Haworth
Pseudonym	Currer Bell
Povolání	básnířka, romanopiskyně, spisovatelka, guvernantka a učitelka
Alma mater	Pensionnat de Demoiselles (1842)
Žánr	gotický román a Victorian literature
Témata	poezie, literární fikce a gotický román
Literární hnutí	realismus
Významná díla	Jana Eyrová Villette Shirley The Professor Poems by Currer, Ellis, and Acton Bell
Manžel(ka)	Arthur Bell Nicholls (1854–1855)
Rodiče	Patrick Brontë[1] a Maria Branwell[1]
Příbuzní	Emily Brontëová[1], Anne Brontëová[1], Elizabeth Brontë[1], Maria Brontë[1] a Branwell Brontë[1] (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Plné texty děl na Projektu Gutenberg
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charlotte Brontëová, nepřechýleně Brontë (21. dubna 1816 Thornton, West Yorkshire, Spojené království – 31. března 1855 Haworth) byla anglická spisovatelka, třetí nejstarší z pěti sester Brontëových. ^[2] Její romány se, stejně jako romány jejích dvou mladších sester Emily a Anne, počítají ke stěžejním romantickým dílům anglické literatury.

Narodila se ve vesnici Thornton poblíž Bradfordu v rodině anglikánského kněze irského původu Patricka Brontëho (1777–1861, jeho rodné jméno bylo Brunty). V roce 1820 se rodina přestěhovala do Haworthu, kde byl Patrick Brontë jmenován vikářem. Roku 1824 byla se svými čtyřmi sestrami poslána do dívčí školy v Cowan Bridge v Lancashire; tuto školu později popsala ve svém nejznámějším románu Jana Eyrová (Jane Eyre). Chudé poměry, v nichž tam žila, ovlivnily její zdraví a psychický vývoj a uspíšily smrt jejích dvou starších sester, Mary a Elizabeth, které obě zemřely v roce 1825 na tuberkulózu. Vrátila se tedy domů na faru v Haworthu, kde začala spolu se sestrami Emily a Anne a bratrem, básníkem Branwellem Brontëm, popisovat životy a potíže obyvatel svých imaginárních království. Charlotte a Branwell psali povídky o své zemi Anglii a Emily a Anne články a básně o své – Gondalu. Příběhy byly velmi propracované a vzájemně spjaté – část rukopisů se dochovala dodnes. Tento zájem je upoutal po dobu jejich dětství a dospívání a připravil je pro jejich pozdější literární život.

Charlotte pokračovala ve studiu na škole v Mirfieldu v letech 1831–1832. Zde potkala mnoho svých celoživotních přátel. V roce 1833 publikovala pod pseudonymem Wellesley relativně bezvýznamnou novelu The Green Dwarf (Zelený skřítek), později se živila jako učitelka a guvernantka v mnoha rodinách po celém Yorkshire. V roce 1842 Charlotte a Emily odcestovaly do Bruselu, kde dostaly zaměstnání v penzionátu – Charlotte učila angličtinu, Emily hudbu. V říjnu 1842 Charlotte odjela zpět do Anglie, nicméně v lednu 1843 se do penzionátu vrátila. Druhý pobyt ale byl velmi nešťastný, stýskalo se jí po domově. V lednu 1844 se tedy vrátila do Haworthu. Zkušenosti z penzionátu zúročila v románech Profesor a Villette.

V květnu 1846 sestry Brontëovy společně publikovaly básnickou sbírku pod mužskými pseudonymy Currer, Ellis a Acton Bellovi. Ačkoliv sbírka byla mimořádně neúspěšná (prodaly se pouze dva výtisky), sestry se rozhodly pokračovat v literární tvorbě psaním románů (které Charlotte publikovala pod jménem Currer Bell, které bylo patrně vypůjčené od jiné – blíže neznámé – osoby, není ani známo, zda je toto jméno míněno jako mužské či ženské). Kritika její romány odsoudila jako brakové.

V září 1848 zemřel její bratr Branwell Brontë, jediný syn rodiny, na tuberkulózu a celkovou sešlost, posílenou drogovou závislostí na opiu s kodeinem a silným alkoholismem. Na tuberkulózu brzy poté zemřely také Emily Brontëová (v prosinci 1848) a Anne Brontëová (v květnu 1849).

Po smrti svých sourozenců Charlotte Brontëová žila sama se svým otcem. Oslněna vidinou nesmírného úspěchu, který měl vzejít z Jany Eyrové, několikrát navštívila Londýn a začala se pohybovat ve vznešenějším prostředí, spřátelila se s lidmi jako Harriet Martineau, Elizabeth Gaskell, William Makepeace Thackeray a George Henry Lewes. Nikdy se už nevrátila do Haworthu na víc než několik týdnů.

V červnu 1854 se Charlotte Brontëová provdala za Arthura Bella Nichollse, pomocného kněze jejího otce – vikáře. Její úmrtní list označuje za příčinu její smrti tuberkulózu, podle pozdějších výzkumů se však jednalo o vysílení následkem nadměrného zvracení v době těhotenství (Hyperemesis gravidarum). Existují také domněnky, že mohla zemřít na tyfus, který mohla dostat od Tabithy Ackroydové, své služebné, která zemřela na tyfus krátce předtím. Byla pohřbena v rodinné hrobce v Haworthu.^[3]

• Jana Eyrová (1847, v originále Jane Eyre)
• Shirley (1849)
• Villette (1853) ^{[4] [5] [6] [7]}
• Profesor (publikováno posmrtně 1857, napsáno ještě před Janou Eyrovou, v originále The Professor)

Všechny romány Charlotte Brontëové byly přeloženy do češtiny, některé dokonce vícekrát.

• Básně Currera, Ellise a Actona Bella (Poems by Currer, Ellis and Acton Bel, 1846), společná sbírka básní sester Brontëových vydaná pod pseudonymem.

• Charlotte Brontëová (org. Charlotte Brontë Unmasked) – britský dokument z roku 1999.

• MASNEROVÁ, Eva. heslo Brontë, Charlotte. In: kolektiv autorů pod vedením Martina Procházky. Slovník spisovatelů, anglická literatura…. Praha: Libri, 1996. ISBN 80-85983-04-4. S. 146–147.
• STŘÍBRNÝ, Zdeněk. Dějiny anglické literatury. Svazek 2. Praha: Academia, 1987. S. 480–484. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charlotte Brontëová na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bronté v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Osoba Charlotte Brontë ve Wikicitátech (anglicky)
• Autor Charlotte Brontë ve Wikizdrojích (anglicky)
• Digitalizovaná díla Charlotte Brontëové v České digitální knihovně
• Digitalizovaná vydání díla Villette v České digitální knihovně