Charles Grey, 1st Earl Grey a Elizabeth Grey, Countess Grey
Děti
Eliza Courtney Louisa Elizabeth Grey Henry George Grey, 3. hrabě Grey Frederick Grey Charles Grey stillborn daughter Grey Lady Caroline Grey Lady Georgiana Grey Lady Mary Grey William Grey George Grey Thomas Grey John Grey Francis Grey Henry Cavendish Grey William George Grey Elizabeth Bulteel
Příbuzní
Sir George Grey, 1st Baronet[1], Lady Elizabeth Grey[1], Edward Grey[1] a Lady Hannah Grey[1] (sourozenci) Georgiana Ellice[2][1], Alexandra Ellice[2], Robert Ellice[2], Eliza Ellice[2] a Charles Ellice[2] (vnoučata)
Po náhlém úmrtí premiéra Williama Pitta se v roce 1806 stal členem Grenvillovy koaliční vlády jako ministr námořnictva. Po Foxově smrti převzal funkci ministra zahraničí a mluvčího strany whigů v Dolní sněmovně. Poté, co jeho otec získal v roce 1806 titul hraběte, vystupoval jako jeho dědic pod jménem vikomt Howick. Grenvillova vláda padla následujícího roku, Charles Grey po otci v roce 1807 zdědil titul hraběte a stal se členem Sněmovny lordů. Také v horní komoře britského parlamentu patřil k předním osobnostem strany whigů a přes dvacet let byl mluvčím opozice proti vládám toryů.
Volební reforma
Po volbách v roce 1830 se whigové dostali k moci a Grey se stal předsedou vlády, v roce 1831 byl jmenován rytířem Podvazkového řádu.[5] Když byl premiérem, zasadil se o přijetí zákona reformujícího volební obvody, který změnil strukturu dolní komory parlamentu, a roku 1833 byl v rámci Britského impéria realizován zákaz otroctví. V následujících letech ale došlo v jeho názorech k posunu směrem ke konzervatismu a byl opatrný v prosazování dalších reforem. Roku 1834 odešel z politiky a jeho nástupcem ve funkci premiéra se stal William Lamb.
Grey se vrátil do Howicku, ale politický vývoj stále sledoval. S postupujícím časem se vyjadřoval k vládě stále kritičtěji a to především proti narůstající závislosti vlády na radikálech. V jeho názorech se stále více projevoval konzervatismus, jaký vyjádřil na svém posledním veřejném vystoupení v září 1834 – uvedl, že účelem volební reformy byla ochrana a posílení konstitucionálního řádu, který měl být akceptovatelný pro většinu společnosti, zvláště pak pro střední společenskou třídu, které tato reforma přinesla největší užitek.
Pozdní období
Grey strávil poslední léta svého života v ústraní v Howicku se svými knihami, rodinou a psy. V posledních letech byl jeho zdravotní stav chatrný a 17. července1845 zemřel. Byl pohřben na místním hřbitově.
V roce 1794 se oženil s Mary Elizabeth Ponsonbyovou (1776–1861), dcerou vlivného irského politika Williama Ponsonbyho (1744–1806) ze šlechtické rodiny Ponsonbyů. Z jejich manželství se narodilo šestnáct dětí:
14. Francis Richard (1813–1895), kanovník v Newcastle, ∞ 1840 Elizabeth Dorothy Howard (†1891)
15. Henry Cavendish Grey (1814–1880), kapitán v armádě
16. William George (1819–1865), diplomat
Charlesův mladší bratr Sir Henry George Grey (1766–1845) sloužil v armádě a během napoleonských válek dosáhl hodnosti generála. Další bratr Sir George Grey (1767–1828) byl námořním důstojníkem a předkem linie baronetů z Fallodonu (z jeho potomstva pocházel pozdější dlouholetý ministr zahraničí Edward Grey). Nejmladší bratr Edward Grey (1782–1837) byl biskupem v Herefordu.