Cestovní šek je cenný papír a platební prostředek, který má předtištěnou nominální hodnotu. Nelze jej zařadit ke klasickým šekům, neboť byl vytvořen jako platební prostředek využívaný na cestách do zahraničí. I přes jejich dlouholetou tradici, hlavně v západních zemích, došlo k prudkému poklesu jejich využití. V současné době se v České republice již nevydávají.[1] Cestovní šeky se pořizují oproti finanční protihodnotě, jsou tedy zcela uhrazeny ještě před jejich proplacením.
Charakteristika
Zavádějící je samotný název, který je pravděpodobně odvozen z anglického „travelers cheques“, kde měly šeky při jejich zavedení zde již dlouholetou tradici. Dle dostupných informací již cestovní šeky v českých korunách v České republice zakoupit nelze. Dostupné jsou pouze cestovní šeky znějící na cizí měnu, nejčastěji v hlavních světových měnách (GBP, USD, EUR, CHF).[1]
Cestovní šeky vydávají významné světové banky a finanční společnosti – VISA, Thomas Cook, American Express. První byl vydán v roce 1891 společností American Express. V České republice je lze zakoupit v bankách, nebankovních úvěrových organizací či u specializovaných společností, např. ve směnárnách či cestovní agenturách.
Právní úprava
Cestovní šek není šekem ve smyslu zákona směnečného a šekového, jako cenný papír ho zmiňoval obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.), který ale pozbyl své platnosti v roce 2014. Aktuálně pojednává o podobných cenných papírech a listinách zákon směnečný a šekový (zákon č. 191/1950 Sb.), který však upravuje pouze šeky obecně, nikoliv konkrétně cestovní šeky.[2] Cestovní šek zmiňuje nekonkrétně jen zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)[3] a trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.)[4]. Kvůli strohé právní úpravě bylo již dříve doporučováno hlídat si obchodní podmínky emitentů.[5]
Využití
Nejčastější je využití jako platební prostředek v zahraničí, který zaručuje relativně vysokou bezpečnost a nahrazuje platební či kreditní karty. Cestovní šeky však lze ale využít i např. k poskytování záloh zaměstnavatelem na zahraničních pracovních cestách jeho zaměstnanců nebo bezpečné dopravení peněžních prostředků z cizí země. Jde o plně kryté, tzv. vyplacené cestovní šeky.[5]
Výhody cestovních šeků
Omezuje se zneužití při krádežích šeků – finanční společnosti refundují ukradené šeky na základě údajů o prodeji.
Nakupují se kurzem deviza prodej – výhodnější kurz než při prodeji bankovek.
V zemích, kde neplatí měna šeku je lze směnit za místní měnu kurzem deviza nákup – výhodnější kurz než při směně bankovek.
V zemích, kde platí měna šeku jimi lze přímo platit většinu hotovostních transakcí.
Za platbu šekem si obchodníci nestrhávají devizy nebo je jen velmi nízká
Při placení nižší částky než je hodnota šeku obchodník vrací v hotovosti
Nevýhody cestovních šeků
Vysoké výrobní náklady
Ekologická zátěž
Šek musí být předám z ruky do ruky či poslán poštou
Ubývá jejich popularita a nejsou všude akceptovány
Princip použití
Při nákupu šeku se majitel podepíše a vytvoří první podpis šeku, tzv. podpisový vzor. Při použití šeku se musí oprávněný majitel podepsat znovu a druhý podpis se porovná s prvním. Při proplácení v hotovosti pak kontroluji banky totožnost klienta.
Vystavuje jej banka nebo cestovní kancelář jako závazek výstavce šek proplatit. Při nákupu majitel šek podepíše. V zahraničí majitel šeku požádá banku o výplatu šeku a podpisem potvrdí příjem částky. Banka ověří oba podpisy. Šek chrání před riziky převážení peněz v hotovosti.
Reference
↑ ab Finanční portál: Cestovní šeky – Platební účty a služby. Měšec.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
↑Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
↑Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 183 odst. 2. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.