Cedr libanonský je dlouhověký horský strom, nejstarší exempláře mají přes tisíc let. Dorůstá podle místních podmínek do výše 20 až 40 m, jeho kmen může mít v průměru až 3 m. Mladé stromy mívají pyramidální tvar koruny, u starších je koruna široce deštníkovitá. Někdy se jeho koruna vyvíjí již odspoda bez hlavního terminálu. Kůra je tmavě šedá až černošedá, u starších stromů brázditá. Tlusté větve jsou u mladých stromů vystoupavé, starší je mají vodorovné, případně se mohou pod svou váhou i mírně sklánět. Čtyřhranné, tuhé, zašpičatělé, tmavě zelené až modrozelené jehlice spirálovitě obrůstají hlavní větve a na krátkých bočních větvičkách jsou ve svazcích po 30 až 40. Bývají dlouhé od 15 do 30 mm a tlusté asi 1 mm. Dřevo je ze všech jehličnanů nejbělejší, má nejméně pryskyřice, je rovně rostlé, pevné, odolné dřevokaznému hmyzu i houbám.
Ne všechny poddruhy mají stejný vzhled, např. stenocoma je strom méně vzrůstný a podržuje si vyloženou štíhlost koruny i v pozdním věku a brevifolia je vyloženě nevzhledný, pokřivený, pomalu rostoucí strom dosahující výšky okolo 10 m.
Samičí šištice na krátké stopce rostou vzpřímeně a jsou vysoké 8 až 10 cm a tlusté 4 až 6 cm, mají hnědou barvu a soudkovitý tvar, na vrcholu jsou zploštělé. Velmi hustě stojící semenné šupiny jsou až 5 cm široké. Samčí šištice jsou štíhlejší a vyšší, prašníky mají prodloužené spojidlo se dvěma podélně pukajícími prašnými váčky. Pylová zrna mají dva vzdušné vaky. Mezi opylením a vlastním oplozením uplyne delší doba, semena opouštějí rozpadavé samičí šištice druhým nebo až třetím rokem po opylení. Trojhranná semena velká od 15 do 18 mm mají čtyřhranné křídlo dlouhé asi 25 mm.[5][6]
Význam
Dřevo z cedru libanonského bylo od pradávna velice ceněno. Podle biblických pramenů bylo dřevo z tohoto stromu používáno při stavbě jeruzalémského chrámukrálem Šalomounem. Byly z něj zhotovovány nejlepší lodě včetně stěžňů, nábytek a např. i skříně na knihy, ve kterých byly uchráněny před hmyzem. Pro svou vůni se dřeva používalo k vykuřování chrámů a jako obětní dar. Pryskyřicí nebo cedrovým olejem se napouštěly předměty aby byly trvanlivější, používaly se k balzamování. Extraktu z dřeva se místně používá k léčbě ran a různých neduhů.
V současnosti se cedr libanonský využívá převážně jako okrasná rostlina. Přestože se pokoušejí v Libanonu a Turecku rozšířit jeho počet intenzivní novou výsadbou, cedrové dřevo v podstatě na trhu není. Pod názvem cedrové dřevo se prodává vše možné, jen ne dřevo z cedru. Např. prodávané tzv. „cedrové oříšky“ z „cedru sibiřského“ jsou semena borovice limby (Pinus cembra).
