Carmine Abbagnale
Osobní informace
Datum narození	5. ledna 1962 (62 let)
Místo narození	Pompeje
Občanství	Itálie Itálie
Příbuzní	Giuseppe Abbagnale[1] a Agostino Abbagnale[1] (sourozenci) Vincenzo Abbagnale (synovec)
Výška	182
Hmotnost	90
Sportovní informace
Sport	veslování
Disciplína	dvojka s kormidelníkem, osma
Tým	Stabia Neapol
Účast na LOH	LOH 1984, LOH 1988, LOH 1992, LOH 1996
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Přehled medailí
Veslování na letních olympijských hrách
zlato	1984 Los Angeles	dvojka s korm.
zlato	1988 Soul	dvojka s korm.
stříbro	1992 Barcelona	dvojka s korm.
Mistrovství světa ve veslování
zlato	1981 Mnichov	dvojka s korm.
zlato	1982 Luzern	dvojka s korm.
zlato	1985 Mechelen	dvojka s korm.
zlato	1987 Kodaň	dvojka s korm.
zlato	1989 Bled	dvojka s korm.
zlato	1990 Tasmánie	dvojka s korm.
zlato	1991 Vídeň	dvojka s korm.
stříbro	1986 Nottingham	dvojka s korm.
stříbro	1993 Račice	dvojka s korm.
stříbro	1994 Indianapolis	dvojka s korm.
bronz	1983 Duisburg	dvojka s korm.

Carmine Abbagnale (* 5. ledna 1962, Pompeje) je bývalý italský veslař, který získal společně se svým bratrem Giuseppem a kormidelníkem Giuseppe Di Capuou v kategorii dvojek s kormidelníkem dvě zlaté a jednu stříbrnou olympijskou medaili a řadu medailí z mistrovství světa mezi lety 1981 – 1993.

Společně se svými dvěma bratry Giuseppem a Agostinem žili poblíž ruin slavného starověkého města pohřbeného popelem Vesuvu a trénovali na slané vodě Neapolského zálivu. Bratři Giuseppe a Carmine vytvořili s kormidelníkem Giuseppe Di Capuou stálou a legendární trojici na dvojveslici s kormidelníkem a získali množství mezinárodních triumfů. Kromě olympijských úspěchů z olympijských her 1984, 1988 a 1992 se sedmkrát stali mistry světa, dvakrát získali stříbrné medaile a jednou medaile bronzové. Carmine přidal navíc další stříbrnou medaili v Indianapolis 1994 s Gioacchino Casconem a kormidelníkem Antoniem Cirillem. Po skončení společné kariéry Carmine ještě usedl na osmiveslici, na níž reprezentoval Itálii na dalších olympijských hrách v Atlantě 1996.^[2]

Na olympijských hrách 1984 v Los Angeles se závodů ve dvojkách s kormidelníkem účastnilo 12 lodí. Vzhledem k tomu, že většina socialistických zemí hry bojkotovala, byla Itálie jasným favoritem. Postup do finále si zajistila snadno v pomalejším tempu vítězstvím v druhé rozjížďce, Rumuni Dimitrie Popescu a Vasile Tomoiagă s kormidelníkem Dumitru Răducanu byli rychlejší, ale ve finále byli Abbagnaleové s Di Capuou od začátku výrazně vpředu a zvítězili o více než 5 sekund; Rumuni byli jen těsně před brozovými USA.^[3]

O čtyři roky později na olympijských hrách v Soulu se přihlásilo 14 lodí. Italové v poslední ze tří rozjížděk zvítězili těsně před Velkou Británií, když takticky zvládli kontrolu nad ostatními loděmi. V semifinále se Abbagnaleové střetli s nebezpečnými východními Němci i Rumuny a protože chtěli získat ve finále co nejlepší dráhu, vedlo jejich vítězství k nejlepšímu času dosavadní historie OH na této trati 6:56.62 min. I ve finále od počátku vedli Italové, druhé místo dlouho obsazovalo Bulharsko, ale nakonec nestačilo, reprezentanti NDR zvýšili ke konci své tempo, ale dostali se jen na druhé místo , když zaostali o necelé dvě sekundy, třetí byla Velká Británie.^[4]

V Barceloně na olympiádě 1992 se jela disciplína dvojek s kormidelníkem dosud naposledy. Všechny své soupeře však šokovali Britové ve složení Garry Herbert a bratři Greg a Johny Searleovi. Měli za sebou v tomto složení minimum závodů, přesto už v rozjížďce vytvořili olympijský rekord, Abbagnaleové vyhráli svou rozjížďku také snadno. V semifinále na ně zle dotíralo Rumunsko, ale i tuto jízdu Itálie vyhrála v pomalejším čase než Britové. Zdálo se, že šetřili síly na finále, kde se ihned ujali vedení, 500 m před cílem vedli a Britové byli třetí, jenže ti obrovsky navýšili tempo, předjeli Rumuny a těsně před cílem i překvapené Italy. Třetí medaile z olympiády byla tedy pro Abbagnalovy chlapce a Di Capuu „jen“ stříbrná“.^[5]

Carmine Abbagnale startoval ještě na olympijských hrách 1996 v Atlantě, kde usedl do italské osmiveslice. Italové však byli poslední v rozjížďce i v opravné jízdě, a tak až předposlední místo ve finále „B“ určilo jejich konečné deváté místo.^[6]

• Carmine Abbagnale v databázi Olympedia (anglicky)