Buckfastká včela
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád	štíhlopasí (Apocrita)
Čeleď	včelovití (Apidae)
Rod	včela (Apis)
Druh	včela medonosná (Apis mellifera)
Trinomické jméno
Apis mellifera buckfast Karl Kehrle, 1920, Anglie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buckfastská včela (Apis mellifera buckfast-hybrid) je uměle vyšlechtěný poddruh včely medonosné v důsledku křížení 7 plemen včel.^[1][2]

• Včela medonosná vlašská (Apis mellifera ligustica),
• Včela medonosná tmavá (Apis mellifera mellifera z Velké Británie),
• Včela medonosná tmavá (Apis mellifera mellifera z Francie),
• Včela medonosná anatolská (Apis mellifera anatoliaca),
• Včela medonosná řecká (Apis mellifera cecropia).

Buckfastská včela také obsahuje geny ze dvou plemen afrických včel.

• Včela medonosná saharská (Apis mellifera sahariensis),
• Včela medonosná horská (Apis mellifera monticola),
• nikoli však: Včela medonosná středoafrická (Apis mellifera scutellata).

Byla vyšlechtěná ve 20. letech 20. století bratrem Adamem (vl. jménem Karl Kehrle, nar. 1898, Německo), mnichem, který měl na starosti včelín v anglickém benediktinském opatství Buckfast Abbey v Buckfastleigh. Zpočátku se jednalo o křížence včely tmavé, žijící tehdy v Anglii, a včely vlašské. Během desetiletí kombinovaného šlechtění a důsledného výběru vytvořil včelu, která kombinuje nejcennější vlastnosti různých plemen včel. Od roku 1970 v práci bratra Adama pokračovalo a zdokonalovalo ji několik chovatelů včel, především v západní a severní Evropě a také v severní Americe. Včela je mírná, nerojivá, velmi dobře snáší zimování. Ploduje velmi hojně (plodování se v zimě na krátkou dobu zastaví, proto je třeba zajistit zimní zásoby v dostatečném množství) – kladení matky v zimním období by se mělo cíleně omezovat.^[3][4]

Počátkem 20. století byla populace včel tmavých na jihu Britských ostrovů decimována roztočovou nemoci akarinózou (též akarapidóza), tehdy v Anglii známou jako „nemoc z ostrovů Wight“. Parazit způsobující toto onemocnění, roztočík včelí (Acarapis woodi), napadá především průdušnice mladých včel. Bratr Adam, který hledal záchranu pro ohrožení včel, začal křížit původní včely s jinými plemeny a vytvořil tak včelu, která byla odolnější vůči parazitním chorobám. Na konci 20. století v Anglii akarinóza téměř vymizela.

Od počátku 70. let, 20. století, se v Československé socialistické republice intenzivně pracovalo na šlechtění včely kraňské a byla vyšlechtěná jedna z nejčistší genetické linie plemene včely kraňské v Evropě.^[5] Toto plemeno včel (Apis mellifera carnica) má svůj původ v kraňském regionu, který dnes leží na území Slovinska. Včela kraňská je nejoblíbenějším plemenem v České republice a mezi včelaři je považována za dlouholetý standard a normu.

V konzervativním českém včelařském prostředí je buckfastská včela přijímaná z rozpačitosti. Jedná se o hybridní plemeno, vzniklé křížením mnoha světových druhů včel medonosných a tento směr je v naprostém protikladu zažitým zvyklostem. Mnoho včelařů považuje včelu buckfastskou za hrozbu a degradaci genetického dědictví včely kraňské v České republice.^[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buckfast bee na anglické Wikipedii.

• For the Love of Bees, the story of Brother Adam of Buckfast Abbey, Lesley E. Bill, 1989, David and Charles Publishers, PLC; ISBN 0-7153-9261-1
• Zuchtung der Honigbiene, 1982, w: Search of the Best Strains of Bees, and the results of the evaluations of the crosses and races, Brother Adam, 1983, Northern Bee Books, UK; Dadant & Sons, USA; ISBN 0-907908-06-3
• Brother Adam, Breeding the Honeybee, Hebden Bridge: Northern Bee Books, 1987, ISBN 0-907908-32-2, OCLC 15593929

• Obrázky, zvuky či videa k tématu buckfastká včela na Wikimedia Commons