Bosenština

Bosenština (bosanski jezik/босански језик)
Země, kde je bosenština spoluúředním jazykem (tmavě zelená) nebo uznávaným menšinovým jazykem (světle zelená)
Země, kde je bosenština spoluúředním jazykem (tmavě zelená) nebo uznávaným menšinovým jazykem (světle zelená)
RozšířeníBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
SrbskoSrbsko Srbsko
Černá HoraČerná Hora Černá Hora
KosovoKosovo Kosovo
Počet mluvčích2–2 500 000
Klasifikace
PísmoLatinka, Cyrilice (jen historické dokumenty)
Postavení
RegulátorInstitut za jezik Univerziteta u Sarajevu
Úřední jazykBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Kódy
ISO 639-1bs
ISO 639-2bos (B)
bos (T)
ISO 639-3bos
EthnologueBWF
Wikipedie
bs.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bosenština (bosanski / босански) je standardizovaný jazykový útvar polycentrického jazyka srbochorvatštiny používaný hlavně Bosňáky.[1][2][3][4][5][6][7] Vychází z východohercegovského štokavského nářečí. Hovoří jím 2–2,5 milionů lidí v Bosně a Hercegovině (1,866 mil.)[8], Srbsku (138 871)[9], Černé Hoře (33 077)[10], Kosovu (28 989), Chorvatsku (16 856)[11], západní Evropě a Severní Americe a také nezjištěné množství emigrantů v Turecku. V podstatě jde o jiný název pro variantu[12] srbochorvatštiny v Bosně a Hercegovině,[13][14] která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992. Je také oficiálně uznaným menšinovým jazykem v Chorvatsku, Srbsku,[15] Černé Hoře,[16] Severní Makedonii a Kosovu[17].

Někteří srbští a chorvatští lingvisté rozporují otázku pojmenování jazyka; ten by podle nich měl nést jméno národa (Bosňáků), tedy bosňáčtina, a nikoli bosenština podle názvu země. Jazykovědci přitom opomíjejí, že oba termíny byly historicky synonymické (Bosna > Bosňák (dnes označení pouze pro Muslimy), řidčeji Bosňan > bosenský, řidčeji bosňácký).

Bosenština má pět dialektů: východohercegovský (600 000 mluvčích), zetsko-sjenický (220 000 mluvčích), východobosenský (800 000 mluvčích), novoštokavský ikavský či mladší ikavský (200 000 mluvčích) a kosovsko-resavský (70 000 mluvčích, v Sandžaku).

Základní prvky bosenského jazyka

Humačka ploča 10./11. stol.
Bosenčice v 15. století, latinka a arabice

Jazykový standard je dosud nestálý, byť v posledních letech dochází k jeho postupné kodifikaci. Hlavní překážkou pro standardizaci bosenštiny a její všestranné normativní užívání je blízkost s chorvatštinou a srbštinou, resp. překrývání těchto jazykových systémů s prostorem uživatelů bosenského jazyka. Tato blízkost na jedné straně mezi mluvčími vytváří nejistotu ohledně spisovnosti jazyka a na straně druhé lingvisty nutí tyto jazyky záměrně odlišovat. Proces srbsko-chorvatského odlišování již značně pokročil, bosenština je v tomto procesu mírně pozadu. O tom svědčí i nejednotné užívání jazykového standardu sdělovacími prostředky bosňáckého národa v Bosně a Hercegovině a Sandžaku.[18] Na bosňácké publikum se zaměřují četná bosenskohercegovská média, např. televizní stanice TV Hayat, Face TV, TV1 a Aljazeera Balkans, deníky a časopisy mediálního konglomerátu Avaz, noviny Oslobođenje a San. V Sandžaku vychází Sandžacké noviny a v Kosovu časopis Alem. Bosenský jazyk je zastoupen i ve veřejnoprávních informačních kanálech; Bosanskohercegovském rádiu a televizi a federální televizi FTV.

Kulturní památky specifického bosenského jazyka jsou psány:

  • hlaholicí (glagoljica), dochovalo se jen velmi málo ukázek užití tohoto písma, několik písemných dokumentů a nevelké množství stečků s vyrytými hlaholskými znaky
  • bosenčicí (bosančica), což je zvláštní typ cyrilice, který se dále rozvinul v psací písmo (kurzívu) pojmenovanou begovsko pismo, begovské písmo, nejstarší památkou je Humačka ploča (Chlumská deska) z 10. století
    • stećci, kamenné náhrobky ze 12.–15. století
    • povelje, úřední listiny, vydávané bosenskými bány a králi ve 12.–15. století
    • knihy františkánských mnichů
  • arabicí (arebica), upravené arabské písmo na slovanskou abecedu – literatura alhamijado
  • latinkou (latinica), hojně užívané písmo až za doby rakousko-uherské okupace, které pak postupně převládlo nad bosenčicí.

Specifika bosenského jazyka

Varování na cigaretách „Kouření vážně škodí vám i ostatním kolem vás“, zdánlivě ve třech jazycích. „Bosenská“ a „chorvatská“ verze jsou totožné a „srbská“ je přepisem naprosto stejného textu v cyrilici.

Rozdíly mezi bosenskými, srbskými a chorvatskými literárními standardy jsou minimální. Ačkoli bosenština používá více tureckých, perských a arabských přejatých slov – běžně nazývaných orientalismy – hlavně ve své mluvené rozmanitosti kvůli skutečnosti, že většina bosenských mluvíčích jsou muslimové, je stále velmi podobná jak srbštině, tak chorvatštině ve své psané i mluvené formě.[19] "Lexikální rozdíly mezi etnickými variantami jsou extrémně omezené, a to i ve srovnání s těmi mezi blízce příbuznými slovanskými jazyky (jako je spisovná čeština a slovenština, bulharština a makedonština), a gramatické rozdíly jsou ještě méně výrazné. Ještě důležitější je, že úplné porozumění mezi etnickými varianty standardního jazyka znemožňují překlad a výuka druhého jazyka.“[20]

Bosenský jazyk jako nový normativní rejstřík štokavského dialektu byl oficiálně zaveden v roce 1996 vydáním publikace Pravopis bosanskog jezika v Sarajevu. Podle toho díla se bosenština lišila od srbštiny a chorvatštiny v některých hlavních jazykových charakteristikách jako jsou: zvukové formáty v některých slovech, zejména „h“ (kahva versus srbský kafa); podstatné a záměrné používání orientálních ("tureckých") slov; pravopis budoucího času (kupit ću) jako v chorvatštině, ale ne v srbštině (kupiću) (oba tvary mají stejnou výslovnost). V novém čísle (2018) Pravopisu bosanskog jezika jsou přijímány slova bez „h“ z důvodu jejich rozšířenosti v jazykové praxi.[21] Velice časté jsou jazykové dublety, které jsou v srbském či chorvatském prostředí příznakové. Na rozdíl od srbštiny a chorvatštiny nemá jasně vymezený vztah vůči purismům, či internacionalismům.[22]

Během rozpadu Jugoslávie a během v války Bosně a Hercegovině byla dokončena první fáze standardizace bosanského jazyka, a to za přispění slovníku Aliji Isakoviće (Rječnik karakteristične leksike u bosanskome jeziku, 1992, 1993 a 1994, 497 s., poté jako Rječnik bosanskoga jezika: karakteristična leksika, 1995, 391 s.), pravopisu Senahida Haliloviće (Pravopis bosanskoga jezika, 1996, 626 s., 1999, 2004 a 2005, 216 s.) a gramatiky Dževada Jahiće, Senahida Haliloviće a Ismaila Paliće (Gramatika bosanskoga jezika, 2000 a 2004, 476 s., ve stručnější podobě bez příspěvku Dževada Jahiće Gramatika bosanskog jezika, 2007, 326 s.)

V současné době je bosenským mluvčím k dispozici Slovník bosenského jazyka (Rječnik bosanskog jezika, 2007 a 2010, Ibrahim Čedić, Hadžem Hajdarević, Safet Kadić, 1313 s.), vzniklý na půdě Institutu pro jazyk (Institut za jezik), Slovník bosenského jazyka (Rječnik bosanskoga jezika, 2010, Senahid Halilović, Ismail Palić, Amela Šehović, 1566 s.), vydaný Filozofickou fakultou Univerzity v Sarajevu, a vícedílný Slovník bosenského jazyka (Rječnik bosanskog jezika, A–Ć 2010, 350 s., D–F 2010, 292 s., G–J 2011, 421 s., K–Kor 2012, 292 s., Kos–Lj 2012, 301 s., Nak–Nj 2013, 296 s.) Dževada Jahiće. Široké veřejnosti je dostupný i Slovník cizích slov bosenského jazyka (Rječnik stranih riječi bosanskog jezika, 2011, Ibrahim Čedić, Naila Valjevac a Aida Kršo, 1175 s.), který zaštítil Institut pro jazyk.

nejznatelnější rozdíly mezi srbochorvatskými jazyky
česky bosensky srbsky chorvatsky
káva kahva kafa kava
kněz svećenik sveštenik svećenik
kuchař kuhar kuvar kuhar
lehce lahko lako lako
měkké mehko meko meko
milion milion milion milijun
šálek fildžan šolja šalica
talíř tanjir tanjir tanjur
vliv utjecaj uticaj utjecaj

Mezi bosenská specifika patří také duální používání některé slovní zásoby, která je v srbštině či chorvatštině vnímána jako příznaková:

leden – januar nebo siječanj; chléb – hljeb nebo kruh; tisíc – hiljada nebo tisuća; tlak – pritisak nebo tlak; ostrov – ostrvo nebo otok; barva – boja nebo farba; vlak – vlak nebo voz; teta – strina nebo amiđinica; divadlo – pozorište nebo kazalište

Bosenština používá latinku i cyrilici
l. velké: A B C Č Ć D Đ E F G H I J K L LJ M N NJ O P R S Š T U V Z Ž
l. malé: a b c č ć d đ e f g h i j k l lj m n nj o p r s š t u v z ž
c. velké: А Б Ц Ч Ћ Д Џ Ђ Е Ф Г Х И Ј К Л Љ М Н Њ О П Р С Ш Т У В З Ж
c. malé: а б ц ч ћ д џ ђ е ф г х и ј к л љ м н њ о п р с ш т у в з ж

Bosenský jazyk je stejně jako srbština a chorvatština jedním z úředních jazyků Bosny a Hercegoviny. Ústavou Černé Hory a Kosova je garantováno jeho užití příslušníky národnostních menšin. V Srbsku a Makedonii je uznáván jako minoritní jazyk.

Příklady

Číslovky

Bosensky Česky
jedan jeden
dva dva
tri tři
četiri čtyři
pet pět
šest šest
sedam sedm
osam osm
devet devět
deset deset

Odkazy

Reference

  1. DALBY, David. Linguasphere. [s.l.]: Linguasphere Observatory, 1999. (53-AAA-g. Srpski+Hrvatski, Serbo-Croatian). S. 445. 
  2. Benjamin W. Fortson IV. Indo-European Language and Culture: An Introduction. 2nd. vyd. [s.l.]: Blackwell, 2010. S. 431. 
  3. BLAŽEK, Václav. On the Internal Classification of Indo-European Languages: Survey. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 15–16. 
  4. ŠIPKA, Danko. Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages. New York: Cambridge University Press, 2019. ISBN 978-953-313-086-6. DOI 10.1017/9781108685795. S2CID 150383965. OCLC 1061308790 S. 206. 
  5. MADER SKENDER, Mia. Die kroatische Standardsprache auf dem Weg zur Ausbausprache. Zurich: University of Zurich, Faculty of Arts, Institute of Slavonic Studies, 2022. (UZH Dissertations). Dostupné online. DOI 10.5167/uzh-215815. Kapitola Schlussbemerkung, s. 196–197. (German) 
  6. ĆALIĆ, Jelena. Pluricentricity in the classroom: the Serbo-Croatian language issue for foreign language teaching at higher education institutions worldwide. Sociolinguistica: European Journal of Sociolinguistics. De Gruyter, 2021, s. 113–140. ISSN 0933-1883. DOI 10.1515/soci-2021-0007. S2CID 244134335. 
  7. KORDIĆ, Snježana. Languages and Nationalism Instead of Empires. Redakce Nomachi Motoki. London: Routledge, 2024. (Routledge Histories of Central and Eastern Europe). ISBN 978-0-367-47191-0. DOI 10.4324/9781003034025-11. S2CID 259576119. OCLC 1390118985 Šablona:COBISS.SR. Šablona:COBISS. Kapitola Ideology Against Language: The Current Situation in South Slavic Countries, s. 168–169. (anglicky) 
  8. POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA [online]. Sarajevo: Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, Juni 2016. [cit. 2017-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-24. 
  9. Popis stanovništva, domaćinstava i stanova u Republici Srbiji 2011. Knjiga 4: Veroispovest, maternji jezik i nacionalna pripadnost [online]. Beograd: Republički zavod za statistiku, 2013 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 
  10. Popis stanovništva, domaćinstava i stanova u Crnoj Gori 2011. godine [online]. Podgorica: [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 
  11. 3. STANOVNIŠTVO PREMA MATERINSKOM JEZIKU – DETALJNA KLASIFIKACIJA – POPIS 2011 [online]. Državni zavod za statistiku [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 
  12. KORDIĆ, Snježana. I dalje jedan jezik. Sarajevske sveske. Sarajevo: 2005, čís. 10, s. 83–89. Dostupné online. ISSN 1512-8539. (srbochorvatština) 
  13. KAFADAR, Enisa. Bosnisch, Kroatisch, Serbisch – Wie spricht man eigentlich in Bosnien-Herzegowina?. In: HENN-MEMMESHEIMER, Beate; FRANZ, Joachim. Die Ordnung des Standard und die Differenzierung der Diskurse; Teil 1. Frankfurt am Main: Lang, 2009. Dostupné online. S. 103. (němčina)
  14. KORDIĆ, Snježana. Jezična politika: prosvjećivati ili zamagljivati?. In: GAVRIĆ, Saša. Jezička/e politika/e u Bosni i Hercegovini i njemačkom govornom području: zbornik radova predstavljenih na istoimenoj konferenciji održanoj 22. marta 2011. godine u Sarajevu. Sarajevo: Goethe-Institut Bosnien und Herzegowina ; Ambasada Republike Austrije ; Ambasada Švicarske konfederacije, 2011. Dostupné online. ISBN 978-9958-1959-0-7. S. 60–66. (srbochorvatština)
  15. European charter for regional or minority languages: Application of the charter in Serbia [online]. Council of Europe, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-03. 
  16. Vlada Crne Gore [online]. [cit. 2009-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-17.  See Art. 13 of the Constitution of the Republic of Montenegro, adopted on 19 October 2007, available at the website of the Ministry of Justice of the Republic of Montenegro
  17. Driton Muharremi and Samedin Mehmeti. Handbook on Policing in Central and Eastern Europe. [s.l.]: Springer, 2013. Dostupné online. ISBN 9781461467205. S. 129. 
  18. RADOVANOVIĆ, Milorad. Planiranje jezika. Novi Sad: Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci, 2004. ISBN 86-7543-088-4. Kapitola Jezička prilike u Bosni i Hercegovini, s. 154. (srbština) 
  19. CVETKOVIC, Ljudmila; VEZIC, Goran. Serbian, Croatian, Bosnian, Or Montenegrin? Or Just 'Our Language'?. Radio Free Europe/Radio Liberty. Radio Free Europe, 28 March 2009. Dostupné online. 
  20. ŠIPKA, Danko. Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages. New York: Cambridge University Press, 2019. ISBN 978-953-313-086-6. DOI 10.1017/9781108685795. S2CID 150383965. OCLC 1061308790 S. 166. 
  21. Archived at GhostarchiveŠablona:Cbignore and the Wayback MachineŠablona:Cbignore: HALILOVIĆ, Senahid. Halilović za N1: Dužni smo osluškivati javnu riječ [online]. Sarajevo: N1 (TV channel), 26 April 2018 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (srbochorvatsky) Šablona:Cbignore (6-13 minute)
  22. RADOVANOVIĆ, Milorad. Planiranje jezika. Novi Sad: Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci, 2004. ISBN 86-7543-088-4. Kapitola Između balkanizacije i evropeizacije, s. 146. (srbština) 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu bosenština na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo bosenština ve Wikislovníku

Read other articles:

Penyuntingan Artikel oleh pengguna baru atau anonim untuk saat ini tidak diizinkan.Lihat kebijakan pelindungan dan log pelindungan untuk informasi selengkapnya. Jika Anda tidak dapat menyunting Artikel ini dan Anda ingin melakukannya, Anda dapat memohon permintaan penyuntingan, diskusikan perubahan yang ingin dilakukan di halaman pembicaraan, memohon untuk melepaskan pelindungan, masuk, atau buatlah sebuah akun. Kepulauan Seribu Pulau SeribuPulo S'ribuDaerah tingkat IIDari atas; kiri ke bawah...

 

Comarca in Catalonia, SpainAlt UrgellComarca Coat of armsCountry SpainAutonomous community CataloniaProvince LleidaRegionAlt PirineuCapitalLa Seu d'UrgellMunicipalities List Alàs i Cerc, Arsèguel, Bassella, Cabó, Cava, Coll de Nargó, Estamariu, Fígols i Alinyà, Josa i Tuixén, Montferrer i Castellbò, Oliana, Organyà, Peramola, El Pont de Bar, Ribera d'Urgellet, La Seu d'Urgell, Les Valls d'Aguilar, Les Valls de Valira, La Vansa i Fórnols Government • BodyAl...

 

For the most recent participation, see Bulgaria in the Eurovision Song Contest 2022. Bulgaria in the Eurovision Song Contest Participating broadcasterBulgarian National Television (BNT)Participation summaryAppearances14 (5 finals)First appearance2005Last appearance2022Highest placement2nd: 2017 Participation history 20052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920202021202220232024 External linksBulgaria's page at Eurovision.tv For the most recent participation seeBulgaria in t...

Food and drink: Desserts Template‑class Food portalThis template is within the scope of WikiProject Food and drink, a collaborative effort to improve the coverage of food and drink related articles on Wikipedia. If you would like to participate, please visit the project page, where you can join the discussion and see a list of open tasks.Food and drinkWikipedia:WikiProject Food and drinkTemplate:WikiProject Food and drinkFood and drink articlesTemplateThis template does not require a rating...

 

Pour les articles homonymes, voir JFC. Juventus FC Généralités Nom complet Juventus Turin Football Club S.p.A. Surnoms La Vecchia Signora[1] (La Vieille Dame) I Bianconeri [2](Les Blanc et Noir)La Gobba (La Bossue)Zebre[3] Noms précédents Sport Club Juventus (1897-1900) Foot-Ball Club Juventus (1900-1936) Juventus (1936-1942) Juventus-Cisitalia (1942-1945) Fondation 1er novembre 1897 (126 ans) Statut professionnel Depuis 1929 Couleurs Blanc et Noir Stade Allianz Stadium (41 50...

 

Chemical compound AzelastineClinical dataTrade namesAstelin, Optivar, Allergodil, others.[1]AHFS/Drugs.comMonographMedlinePlusa603009License data US DailyMed: Azelastine Pregnancycategory AU: B3 Routes ofadministrationEye drops, nasal spray, by mouthATC codeR01AC03 (WHO) R06AX19 (WHO), S01GX07 (WHO)Legal statusLegal status AU: S2 (Pharmacy medicine) UK: POM (Prescription only) US: ℞-only / OTC[2] Pharmacokinetic dat...

Stadion Piala Dunia SeoulStadion Sangam Informasi stadionOperatorSeoul Facilities Management CorporationLokasiLokasi240, World Cup-ro, Mapo-gu, Seoul, Korea SelatanKoordinat37°34′06″N 126°53′50″E / 37.568222°N 126.897361°E / 37.568222; 126.897361Transportasi umumSeoul Metropolitan Subway: di World Cup StadiumKonstruksiMulai pembangunan20 Oktober 1998Dibuka10 November 2001Biaya pembuatanUS $185 million[1]Data teknisPermukaanKentucky BluegrassKapasita...

 

本條目存在以下問題,請協助改善本條目或在討論頁針對議題發表看法。 此生者传记条目需要补充更多可供查證的来源。 (2015年9月18日)请协助補充可靠来源,无法查证的在世人物内容将被立即移除。 此條目過於依赖第一手来源。 (2015年9月18日)请補充第二手及第三手來源,以改善这篇条目。 此條目需要补充更多来源。 (2015年9月18日)请协助補充多方面可靠来源以改善这篇条�...

 

جزء من سلسلة مقالات حولالله في الإسلام مصطلحاتالتسبيح: سبحان الله التكبير: الله أكبر الحمد: الحمد لله التشهّد: لا إله إلّا الله تعابير مرتبطة جلَّ جلاله سبحانه وتعالى عزَّ وجلّ أخرى إنَّا لله بسم الله إن شاء الله ما شاء الله استغفر الله لا حول ولا قوة إلا بالله جزاك الله أعو�...

Choi In-JeongInformasi pribadiNama asli최인정KewarganegaraanKorea SelatanLahir21 Mei 1990 (umur 34)Geumsan, Korea Selatan OlahragaNegaraKorea SelatanOlahragaAnggarLombaÉpée Rekam medali Anggar putri Mewakili  Korea Selatan Olimpiade 2012 London Tim 2020 Tokyo Tim Kejuaraan Dunia 2018 Wuxi Tim Universiade 2013 Kazan Tim Kejuaraan Asia 2014 Kota Suwon Tunggal 2011 Seoul Tunggal 2011 Seoul Tim 2012 Wakayama Tim 2013 Shanghai Tim Choi In-Jeong (Hangul: 최인정; Pengucapan Korea:&...

 

  هذه المقالة عن الشيخ إبراهيم الدنبلي الخوئي. لالأمير إبراهيم الدنبلي، طالع إبراهيم الدنبلي.   لمعانٍ أخرى، طالع الخوئي (توضيح). إبراهيم الدنبلي الخوئي معلومات شخصية الميلاد 1240 هـ[1] أو 1247 هـ.[2][3][4]خوي،  الدولة القاجارية.[1][2][4] الوفا...

 

This article includes a list of general references, but it lacks sufficient corresponding inline citations. Please help to improve this article by introducing more precise citations. (November 2022) (Learn how and when to remove this message) Cinema of Hong Kong 1909–1949 1950s 1950 1951 1952 1953 19541955 1956 1957 1958 1959 1960s 1960 1961 1962 1963 19641965 1966 1967 1968 1969 1970s 1970 1971 1972 1973 19741975 1976 1977 1978 1979 1980s 1980 1981 1982 1983 19841985 1986 1987 1988 1989 1...

10th Cavalry Regiment10th Cavalry coat of armsActive1866–1944, 1958–Country United StatesBranch United States ArmyTypeCavalrySizeRegimentNickname(s)Buffalo Soldiers[1]Motto(s)Ready and ForwardEngagements Indian Wars Spanish–American War Philippine–American War Mexican Expedition World War I era combat on US-Mexican border World War II Vietnam War Iraq War War in Afghanistan Decorations Presidential Unit Citation (2) Valorous Unit Award (1st Squadron) Valorous Unit A...

 

Iranian-American economist Nouriel RoubiniRoubini in 2012Born (1958-03-29) March 29, 1958 (age 66)[1]Istanbul, TurkeyNationalityIranian-AmericanAcademic careerInstitutionNew York UniversityFieldEconomicsAlma materBocconi University (B.A.)Harvard University (Ph.D.)InfluencesJeffrey SachsLarry SummersInformation at IDEAS / RePEc Nouriel Roubini (nicknamed Dr. Doom; born March 29 1958) is a Turkish-born Iranian-American economic consultant, economist, speaker and writ...

 

This is a list of plantations and/or plantation houses in the U.S. state of Alabama that are National Historic Landmarks, listed on the National Register of Historic Places, listed on the Alabama Register of Landmarks and Heritage, or are otherwise significant for their history, association with significant events or people, or their architecture and design.[1][2][3][4][5] A 2014 article listed numerous plantation houses that were endangered or had alr...

This article is part of a series on thePolitics of Switzerland Constitution Human rights Federal Council Members (by seniority) Beat Jans Guy Parmelin Ignazio Cassis Viola Amherd (President) Karin Keller-Sutter (Vice President) Albert Rösti Élisabeth Baume-Schneider Federal Chancellor Viktor Rossi Federal administration Federal Assembly Council of States (members) National Council (members) Political parties Elections Voting Elections 1848 1851 1854 1857 1860 1863 1866 1869 1872 1875 1878 ...

 

Airport in Malton, Ontario, Canada Toronto Airport, Pearson Airport and YYZ redirect here. For other airports in Toronto, see List of airports in the Greater Toronto Area. For the airfield in the United States, see Pearson Field. For the song by Canadian band Rush, see YYZ (song). Toronto Pearson International AirportIATA: YYZICAO: CYYZWMO: 71624SummaryAirport typePublicOwnerTransport CanadaOperatorGreater Toronto Airports AuthorityServesGreater TorontoLocationMalton, Mississauga, Ontario, Ca...

 

Amuntai TengahKecamatanKantor kecamatan Amuntai TengahPeta lokasi Kecamatan Amuntai TengahNegara IndonesiaProvinsiKalimantan SelatanKabupatenHulu Sungai UtaraPemerintahan • Camat...Populasi • Total... jiwa jiwaKode Kemendagri63.08.05 Kode BPS6308050 Luas57,00 km² Amuntai Tengah (disingkat: AMT[1]) adalah sebuah kecamatan di Kabupaten Hulu Sungai Utara, Provinsi Kalimantan Selatan, Indonesia. Batas Wilayah Batas wilayah Kecamatan Amuntai Tengah adalah seba...

Manara Neighbourhood in Ras Beirut Ras Beirut (Arabic: رأس بيروت, lit. 'tip of Beirut') is an upscale residential neighborhood in Beirut, Lebanon. It has a mixed population of Christians, Muslims and Druze individuals. Ras Beirut is associated with intersect interactions and relations in every-day life.[1] Ras Beirut is home to some of Beirut's historically prominent families, such as the Bekhazi Rebeiz family, the Daouk family, the Itani family, the Sinno family...

 

Number that cannot be written as an aliquot sum In mathematics, an untouchable number is a positive integer that cannot be expressed as the sum of all the proper divisors of any positive integer. That is, these numbers are not in the image of the aliquot sum function. Their study goes back at least to Abu Mansur al-Baghdadi (circa 1000 AD), who observed that both 2 and 5 are untouchable.[1] Examples If we draw an arrow pointing from each positive integer to the sum of all its proper d...