Bitva u Mühlberka

Bitva u Mühlberka
konflikt: Šmalkaldská válka
Na dřevorytu z roku 1550
Trvání	24. dubna 1547
Místo	Mühlberg poblíž Liebenwerdy v dnešním Braniborsku
Souřadnice	51°25′59″ s. š., 13°13′ v. d.
Výsledek	Rozhodující vítězství římského císaře a spojenců
Strany
Šmalkaldský spolek: Saské kurfiřtství Hesenské lankrabství Falcké kurfiřtství Brémy Lübeck Brunšvicko-lüneburské vévodství Pomořansko-wolgastské vévodství Anhaltsko-köthenské knížectví další německá území říše Karla V.: Svatá říše římská Svatá říše římská Saské vévodství Španělská říše Uherské království
Velitelé
Jan Fridrich Saský Filip Hesenský Filip Pomořanský Wolfgang Anhaltsko-köthenský Karel V. Fernando Álvarez de Toledo Ferdinand Mořic Saský Gian Giacomo Medici
Síla
12 000 pěších 300 jízdních 15 děl 25 000 pěších 4 500 jízdních 20 děl
Ztráty
7 000 padlých či raněných 1 000 zajmuto 200 padlých či raněných
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Mühlberka byla rozhodující bitvou vybojovanou 24. dubna 1547 v rámci šmalkaldské války, kdy byl císařem Karlem V. a jeho spojenci definitivně poražen sbor protestantských kurfiřtů ve šmalkaldském spolku. Tato porážka protestantů měla dopad i v zemích Koruny české, protože umožnila českému králi Ferdinandovi potrestat stavy za neposkytnutí vojenské pomoci.

Protestanti disponovali silou čítající sedm až dvanáct tisíc mužů pod vedením saského kurfiřta Jana Fridricha a tábořili u Mühlberka (Mühlberg), severně od Labe. Jan Fridrich se domníval, že má situaci plně pod kontrolou, podcenil nezbytnost stráží a odebral se se svými důstojníky do polní kaple na bohoslužbu.

Mezitím dorazil Karel V. k druhému břehu Labe, které nechal svou armádou přebrodit a přeplavat. Poté, co začal boj, dal Jan Fridrich velet k ústupu, aby se proti přesile dostal do některého z nedalekých opevněných saských měst jako bylo Torgau či Wittenberg. To se mu nakonec nepovedlo, byl obklíčen, zraněn a jat. Téměř celá jeho armáda padla.

Nedlouho po porážce se postupně vzdala všechna odbojná města v Německu císaři a šmalkaldský spolek byl rozpuštěn.

V zemích Koruny české se mezitím začali stavové radit na dalším postupu. Na sněmu v Praze hájili stavové zápisu proti výtkám královským, jmenujíce jej "zrcadlem pravým všech těžkostí, které na zem přišly" za vlády Ferdinanda, vložili jej do zemských desk a vyslali nové posly ke králi a k císaři. Český král Ferdinand nechal posly bez odpovědi a táhl do Čech s úmyslem rozpoltit stavovskou opozici, čímž by stavy oslabil. Proto rozeslal zvláštní listy osobám stavu panského a rytířského, aby dostavily se k němu do Litoměřic, odkud 3. června vydal zvláštní mandát, ve kterém sliboval milost těm, kteří by k němu se dostavili a od zápisu upustili. To se mu nakonec povedlo a většině šlechticů odpustil, o to více potom dolehl jeho trest na městský stav.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schlacht bei Mühlberg na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Mühlberka na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.