Zúčastnil se první světové války na ruské frontě, kde byl zajat. Bezprostředně po návratu z Ruska mu vyšel útlý spisek s názvem Historie a osudy československého vojska na Rusi (Brno, 1918) a krátce na to emigroval do USA.[3] Tam roku 1925 získal občanství, oženil se a žil v Clevelandu.
Vila Bedřicha Bašného v Olomouci, stav po přestavbě
Během pobytu v USA napsal řadu fejetonů, které v Československu vyšly knižně ve dvoudílném svazku s názvem Země pruhů a hvězd poprvé roku 1927. Oba díly jsou bohatě ilustrovány řadou unikátních dokumentárních fotografií. Ženatý v knize popisuje do nejmenších detailů život a ducha tehdejší americké společnosti. Kniha obsahuje také řadu zajímavých postřehů ohledně amerického rozvoje průmyslu, které zaujaly Tomáše Baťu natolik, že je chtěl realizovat ve Zlíně. Proto nabídnul Ženatému práci ve svém tiskovém oddělení TISK, s.r.o.[4]
Ženatý přijel na Moravu roku 1928 a kromě toho, že pracoval pro Baťu jako novinář, podílel se i jako architekt na vzniku několika vzorových staveb:
Vzorový rodinný dům Berty Ženatého – Pro jednopatrový dům byly předlohou americké vily, u nichž je zdůrazňována praktičnost, úspornost, hygieničnost. Oproti běžným baťovským domkům má být jeho architektonické pojetí méně asketické. Vila stojí ve Zlíně, Nad Ovčírnou V/1573.[5]
Vila Roberta Schneidera – rodinný dům amerického stylu v Olomouci, Černochova 10, kulturní památka
Vila Václava Novotného – rodinný dům v Olomouci, Olbrachtova 9 – znehodnocen přestavbou a zateplením fasády.
Vila Bedřicha Bašného – rodinný dům v Olomouci, Vlkova 16 – znehodnocen přestavbou ploché střechy a výměnou oken.
Roku 1930 vyšlo druhé vydání knihy Země pruhů a hvězd a jeho nová kniha Když se valí revoluce, ve které zpracoval své zážitky a postřehy z ruského zajetí během první světové války. Bylo to však těsně po vypuknutí hospodářské krize, kterou odstartoval 24. října 1929 krach na newyorské burze. Ženatý, který byl podle charakteru psaní z dnešního hlediska spíš blogger, než novinář, s prací ve Zlíně v roce 1930 skončil a odjel znovu do USA pracovat jako strojní inženýr. Důsledky hospodářské krize v USA jej však asi přiměly k tomu, že se již následující rok (1931) vrátil a zůstal v Praze. Natrvalo se vystěhoval do USA během ohrožení ČSR Německem roku 1939, aby se již nikdy nevrátil.
↑ZÍDEK, Petr. Osobnosti Lidových novin. Praha: Universum. 2014. 368 s. ISBN978-80-242-4507-2
↑Do New Yorku, kde již tou dobou žil jeho starší bratr Emil Ženatý, přicestoval 16. května 1920 na lodi Noordam. Dle Passenger and Crew Lists of Vessels Arriving at New York, New York, 1897-1957 (National Archives Microfilm Publication T715, roll 2766); Records of the Immigration and Naturalization Service, Record Group 85
