Narodila se z manželství braniborsko-schwedtského markraběte Fridricha Viléma Hohenzollernského s pruskou princeznou, rovněž z rodu Hohenzollernů, Sofií Doroteou. Bedřiška byla nejstarším dítětem z tohoto manželství a měla čtyři sourozence: Annu Alžbětu (1738–1820), Jiřího Filipa (1741–1742), Filipínu Augustu (1745–1800) a Jiřího Viléma (1749–1751). Její otec byl popisován jako brutální tyran, kterého se služební báli více než samotného krále, naopak Bedřiščina matka byla popisována jako elegantní a milá. I kvůli povahovým rozdílům se brzy Bedřiščini rodiče rozhádali a nakonec žili odděleně až do smrti Sofie Dorotey, kdy se pravděpodobně usmířili.
Bedřiška byla v historických pramenech popisována jako vtipná a okouzlující dáma. Patřila k reformátorům a podporovala racionalismus. Její manžel byl přísný katolík, avšak po dohodě s ním a radou vychovávala všechny jejich děti jako luterány.
Od roku 1769 žila v Montbéliard, francouzském městě řízeném jejím manželem. Kvůli Velké francouzské revoluci však roku 1792 musela město opustit kvůli hrozícímu nebezpečí. Mezi lety 1795–1797 její manžel zdědil vévodství Württemberk.
Manžel a děti
Dne 29. listopadu1753 se Bedřiška provdala za pozdějšího württemberského vévodu Fridricha Evžena, se kterým měla dvanáct dětí. V historii je Bedřiška známá především díky svým dětem, jelikož většina z nich se stala významnými evropskými politiky. Bedřiška je například přímou předkyní Alžběty II. i Charlese, prince z Walesu.
Žofie Dorota (25. října 1759 – 5. listopadu 1828), ruská carevna Marie Fjodorovna, ⚭ 1776 Pavel I. Ruský (1. října 1754 – 24. března 1801), ruský car od roku 1796 až do své smrti
Bedřiška Alžběta (27. července 1765 – 24. listopadu 1785), ⚭ 1781 Petr I. Oldenburský (17. ledna 1755 – 21. května 1829), oldenburský regent, lübeckýbiskup a od roku 1823 oldenburský velkovévoda
_-_Landesmuseum_W%C3%BCrttemberg.jpg)
