Bas buffo

Bas buffo, (také Spielbass, pro mluvené role) je označení pro charakterního herce s běžným basovým hlasem, který vystupuje ve veselých rolích v operách s dialogy.(Spieloper) a dalších semisériích či v komických operách.

Podle dlouhodobě závazného popisu muzikologa Rudolfa Kloibera, je bas buffo označení pro hlasovou polohu, která je vhodná pro dané operní nebo operetní role a která je uvedena ve smluvním závazku. Pokud jde o typ hlasu, není mezi německým basovým buffem a jeho francouzskými a italskými protějšky velký rozdíl, například v operách Rossiniho a Donizettiho

Vzhledem k tomu, že party jsou textově bohaté (parlando^{[pozn 1]}), byly většinou komponovány pro baryton. Některé role také vyžadují, aby zpěvák dělal exkurze do svého falzetového rejstříku.

• Wolfgang Amadeus Mozart: Bastien und Bastienne – Colas
• Wolfgang Amadeus Mozart: Zaide – Osmin
• Wolfgang Amadeus Mozart: Die Entführung aus dem Serail – Osmin
• Wolfgang Amadeus Mozart: Der Schauspieldirektor – herec Buff
• Wolfgang Amadeus Mozart: Le nozze di Figaro – Bartolo, Antonio
• Gioachino Rossini: Il barbiere di Siviglia – Bartolo, Basilio
• Heinrich Marschner: Der Templer und die Jüdin – bratr Tuck
• Franz Schubert: Die Verschworenen – Heribert
• Gaetano Donizetti: Don Pasquale – hlavní role
• Albert Lortzing: Zar und Zimmermann – van Bett
• Albert Lortzing: Der Wildschütz – Baculus
• Otto Nicolai: Die lustigen Weiber von Windsor – Falstaff
• Friedrich von Flotow: Martha – Lord Tristan Mickleford, Harrietův bratranec
• Bedřich Smetana: Prodaná navěsta – Kecal
• Peter Cornelius: Der Barbier von Bagdad – Abul Hassan Ali Ebn Bekar, lazebník
• Johann Strauss: Der Zigeunerbaron – Koloman Župan, bohatý chovatel prasat v Banátu^{[pozn 2]}
• Carl Millöcker: Der Bettelstudent – plukovník Ollendorf ^{[pozn 3]}

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bassbuffo na německé Wikipedii.

• Rudolf Kloiber: Handbuch der Oper. Originalausgabe: Regensburg 1951.
• Bernd Göpfert: Stimmtypen und Rollencharaktere in der deutschen Oper von 1815–1848. Wiesbaden: Breitkopf & Härtel (1977). 260 S.

• Buffo
• Tenor buffo
• Opera buffa