B+ strom![]() B+ strom je stromová datová struktura vycházející z B-stromu, umožňující rychlé vkládání, vyhledávání i mazání dat. Data jsou zpřístupněna pomocí klíčů, přičemž na rozdíl od B-stromu jsou všechna data uložena až na samém konci stromu, v listech. Klíče jsou však uloženy i ve vnitřních uzlech či v kořenu. Ostatní vlastnosti má stejné jako zmiňovaný B-strom. B+ strom poprvé popsal Rudolf Bayer spolu s Edwardem M. McCreightem roku 1972 v „Organization and Maintenance of Large Ordered Indices. Acta Informatica 1: 173-189 (1972)“. Vlastnosti B+ stromu
Charakteristické vlastnosti B+ stromuMějme B+ strom řádu B, kde vzdálenost od kořene k listům je H:
Skutečná implementace B+ stromuSkutečný B+ strom se ve skutečnosti realizuje tak, že je vždy ve všech listech uložen kromě vlastních klíčů a hodnot také odkaz (ukazatel) na následujícího sourozence. Díky tomu je umožněna rychlejší práce s bloky souvislých dat a s dotazy pracujícími s rozsahy typu vrať všechny záznamy kde plat je mezi 10000-20000. Tento jeden ukazatel navíc v rámci každého listu nijak dramaticky nezvětšuje paměťovou náročnost na uložení stromu, ale dramaticky zvyšuje výkon např. ve zmiňovaných souborových systémech. Tento mechanismus odkazů na následujícího sourozence je zobrazen i na obrázku červenými políčky. Použití B+ stromuB+ strom je dynamická struktura, která je navržena pro práci s většími bloky dat (běžně je využíván pro ukládání dat na disk v blocích). Jeho výhodou je velice rychlé získávání (čtení) souvislého bloku dat (ve srovnání s ostatními druhy stromů). Pokud máme bloky dat definované délky B, do B+ stromu se uloží počet klíčů který je roven násobku B a čtení celého bloku dat je velice efektivní oproti binárnímu vyhledávacímu stromu (což je odpovídající blokově neorientovaná alternativa). Tento systém používají pro indexování dat na disku souborové systémy NTFS, ReiserFS, XFS a JFS2. Relační databáze také často používají tento typ stromu pro ukládání tabulek s indexy. Související článkyExterní odkazy
|