Augustin Bartoloměj Hille

Jeho biskupská Milost
Augustin Bartoloměj Hille
11. litoměřický sídelní biskup
Augustin Bartoloměj Hille, fotografie ze sklonku života, datovaná na zadní straně rokem 1865
Augustin Bartoloměj Hille, fotografie ze sklonku života, datovaná na zadní straně rokem 1865
Období služby1832–1865
PředchůdceVincenc Eduard Milde
NástupceAugustin Pavel Wahala
ZnakZnak
Osobní údaje
Datum narození2. prosince 1786
Místo narozeníVelký Šenov
České královstvíČeské království České království
Datum úmrtí26. dubna 1865 (ve věku 78 let)
Místo úmrtíLitoměřice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníMěstský hřbitov, Litoměřice
Vyznánířímskokatolické
Blízká osobaAlois Hille (synovec)
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustin Bartoloměj Hille (2. prosince 1786, Velký Šenov[1] – 26. dubna 1865, Litoměřice[2]) byl český katolický duchovní, 11. biskup litoměřický.

Život

Augustin Hille se narodil ve Velkém Šenově u Šluknova dne 2. prosince 1786 jako páté dítě Jana Josefa Hilleho a Marie Magdaleny rozené Paulové.[3][p 1] V křestní matrice farnosti Velký Šenov jsou jako rodiče uvedeni Joseph Hille, Schneider (čili krejčí) a Gertruda; při křtu dostalo dítě pouze jméno Augustin.

Po velikých obtížích se hudebně nadaný Hille stal vokalistou v pražském kostele sv. Štěpána. Na studiích se většinou vydržoval sám; získával obživu posluhami a později kondicemi. Jeho profesorem filozofie byl proslulý Bernard Bolzano. Sám si však jeho předmět neoblíbil, ale se zvláštním zájmem studoval soukromě astronomii. Bolzano jej chtěl získat pro pražskou arcidiecézi.[3] Vstoupil do semináře v Litoměřicích a získal pověst vzorného studenta, takže se v semináři stal prefektem.

23. dubna 1810 ho biskup Chlumčanský vysvětil na kněze. Jako kaplan byl v roce 1810 ustanovený ve šluknovském děkanství. Povinnosti vykonával s velkým nadšením a láskou, takže si brzy získal všeobecnou oblibu. Zvlášť rád kázal a psal rozmanité články a pojednání s vysokou literární úrovní. U příležitosti tzv. reformačního jubilia v roce 1817 napsal stať, v níž propagoval myšlenku svorné spolupráce evangelíků s katolíky. Apoštolský vikář saský Dr. Schneider uznal jeho pojednání za tak zdařilé a aktuální, že ho dal bez autorova vědomí vytisknout. Brožuru s tímto pojednáním přijali katolíci i protestanti, byla několikrát vydána a přeložena do češtiny. Jméno Hille se tak stalo známým.

Rektorem semináře

Litoměřický biskup Josef František Hurdálek hledal pro seminář vedoucí osobnost.[4] Dlouho se nerozpakoval a povolal do Litoměřic Hilleho, který byl v roce 1821 jmenován rektorem litoměřického semináře. V únoru roku 1831 se stal rektor Hille kanovníkem litoměřické kapituly. 31. prosince 1831 jej císařem František I. jmenoval litoměřickým biskupem a 2. července 1832 byl v Římě v úřadu potvrzen papežem Řehořem XVI. Biskupské svěcení přijal 16. září 1832 na v chrámu Všech Svatých na Pražském hradě. V Litoměřicích byl intronizován 7. října 1832.

Biskupský úřad

Znak biskupa Augustina Bartoloměje Hilleho

Při generálních vizitacích prošel Hille dvakrát všechny farnosti a větší místa navštívil několikrát. Dlouho vyřizoval všechna úřední akta sám, nebo většinu z nich osobně alespoň zběžně prohlédl. Teprve v roce 1858 ustanovil generálním vikářem kanovníka Václava Káru, který mu byl věrným spolupracovníkem 27 let.[5]

Hille byl neúnavným povzbuzovatelem všeho dobrého u svého kněžstva. Kněžím doporučoval všechny prostředky zaručující rozvoj vzorného kněžského života. Sám v tomto ohledu dával kléru dobrý příklad. Doporučoval duchovní cvičení, kterých se účastnilo pravidelně 70 kněží ročně,[5] povzbuzoval k pilnému studiu katechetiky, návštěvám nemocných a stálému studiu. Nabádal k založení diecézního teologického časopisu ještě dříve, než takový časopis začal vycházet v Linci. Vojtěch Hnojek mu zaslal první díl své liturgiky. Biskup Hille mu za odměnu věnoval 6 dukátů.[6] Nadaného církevního historika Frinda povzbuzoval k napsání církevních dějin. Zavedl pravidelné schůze kněžstva zvané „pastorální konference“.

Zvláštní péči věnoval pomocným duchovním, kteří byli nedostatečně hmotně zajištěni. Vytvořil podpůrný fond z darů majetnějších beneficiátů, který měl těmto kněžím v nouzi pomáhat. Podobně vznikl z jeho popudu soukromý léčebný fond, který již po třech letech existence od založení disponoval částkou 660 zlatých. Zamýšlel vybudovat kněžský starobinec a vybízel duchovní, aby svými odkazy pamatovali na jeho uskutečnění.[6]

Protože jako bývalý rektor znal dobře problematiku kněžského semináře, podnikal kroky pro jeho zlepšení. Šlo mu o to, aby litoměřické biskupství se seminářem – „srdce diecéze“, dobře fungovalo. Alumnům semináře zdůrazňoval důležitost vědecké, asketické i občanské přípravy na budoucí povolání. Vyhledával dobré profesory a postaral se o jejich lepší hmotné zabezpečení. Vypracoval nový studijní plán obdobný právě zaváděnému na teologickém učilišti v Salcburku. Ač byl ve výběru kandidátů kněžství značně náročný, míval 70 až 120 studentů.[6] Při takové praxi vycházeli z jeho semináře kvalitní kněží. Jako univerzitní profesoři se absolventi litoměřického semináře později uplatnili: Dr. Šimůnek v Salcburku, Mayer v Praze, Zschoke ve Vídni. Ve vysokých hodnostech působili: oba Frindové (Antonín Ludvík Frind se pak stal 13. litoměřickým biskupem), královský kaplan v Drážďanech Macháček, guberniální rada Jakš.[6]

Kostel sv. Václava, pohled z věže litoměřické katedrály (architekt Octavio Broggio).

Pro zintenzivnění náboženského života v diecézi Hille nevynechal žádný dostupný prostředek.[7] Šířil litanie v lidovém jazyce, doporučoval eucharistické pobožnosti, májové slavnosti a lidové misie. Popularitu Hilleho založila i jeho neohroženost, s jakou se ujal dělnictva v továrnách. Používal ve svých dopisech továrníkům biblickou větu: „Líto mi bylo zástupů“.[8][9][10] V těchto dopisech továrníky vyzývá, aby s pracujícími jednali spravedlivě. Aby ukázal a zdůraznil krásu a vznešenost kněžského úřadu, uděloval svěcení na řadě míst diecéze, např. v Šenavě, v Liberci, či Oseku. Protože měl v oblibě hudbu, a sám disponoval hudebním vzděláním, angažoval se v zdokonalení církevní hudby a zpěvu. S touto snahou byla spojena péče o kostely vůbec.

Biskupský zámek Stvolínky

V roce 1845, jakožto držitel zámku Stvolínkách, které byly biskupskou letní rezidencí, vybudoval na nedaleký hrad Ronov křížovou cestu. Na zasypaném hradním paláci dal vztyčit kříž. Nic z toho se nezachovalo.[11]

V Litoměřicích zachránil barokní skvost Octavia Broggia, kostel sv. Václava. Ten v té době sloužil pouze jako skladiště a 28. září 1852 jej vysvětil spolu s kostelem sv. Vavřince a kaplí sv. Jana v Litoměřicích. Za jeho episkopátu vzniklo v diecézi přes třicet nových kostelů a kaplí.[12] V roce 1850 založil tříletý ústav pro vzdělání učitelů vydržovaný většinou ze soukromých prostředků, na který však vláda přispěla ročně jen 375 zlatých. Měl záměr podobný ústav s českým vyučovacím jazykem zřídit v Mladé Boleslavi.

Mapa litoměřické diecéze z období biskupa Hilleho

V duchu křesťanských zásad Hille věnoval pozornost tělesně postiženým, kterým se soudobá společnost věnovala jen okrajově. Poslal do Vídně řediteli ústavu pro hluchoněmé Čechovi kněze Mareše, aby se seznámil s léčebnými a vyučovacími metodami ústavu. Potom v Litoměřicích otevřel v roce 1861 vlastní diecézní ústav pro hluchoněmé (budova na Komenského ulici č. p. 4 v Litoměřicích), zprvu jen pro 20 chovanců se dvěma odbornými učitelskými silami. V roce 1845 otevřel v Litoměřicích nemocnici s dvaceti lůžky, jejíž správu předal milosrdným sestrám. V diecézi pak díky jeho episkopátu vzniklo ještě dalších deset nemocnic.

V otázce života klášterů podnikal všechny možné nezbytné kroky, aby se mohl rozvíjet. Dal mnohým klášterům novou náplň a podnítil je k činnosti, která odpovídala jejich tradicím. Stal se generálním vizitátorem řádu cisterciáků v celé Rakouské monarchii. V poměrně krátké době jednoho měsíce prošel všechny jejich řádové domy a připravil návrhy na reorganizaci. S ostatními českými diecézními biskupy udržoval přátelské styky, zvláště měl v úctě pražského metropolitu. Tomu si dovolil zaslat i některé připomínky týkající se církevního života. V tomto smyslu stojí za zmínku, že usiloval o zřízení páté diecéze v Čechách.

Hodnocení současníků

Pokud se týká charakterových vlastností, byl nazýván svými současníky: „Dobrý biskup Hille“.[12] Byl znám svou podivuhodnou pracovitostí. Osobně byl prostý a pohostinný. U jeho stolu se střídali skoro pravidelně zástupci kněžstva, učitelstva, úřednictva i městské reprezentace. Návštěv používal k tomu, aby byl o životě lidí co možná všestranně nejlépe informován. Žil takřka chudě, v mnohém ohledu prostěji než běžný venkovský farář. Varoval se toho, aby při vizitacích nezatěžoval duchovenstvo. Kromě těchto vlastností byl navíc iniciativní, takže po smrti pražského arcibiskupa Aloise Josefa Schrenka byl vážným kandidátem na jeho místo. Když vlastenecký kanovník Pešina zakládal roku 1837 ústav pro vydávání českých knih, tzv. Dědictví svatojánské, byl Hille vůbec první, který zaplatil členský podíl. Byl znám jako dobrý stylista, který nemá nouzi o slovo. To dosvědčuje 130 pastýřských listů rozeslaných mezi věřící. Při oslavách pětistého výročí založení Karlovy univerzity roku 1848 byl Hille promován na čestného doktora.

Závěr života

V roce 1860 se dožil zlatého kněžského jubilea – 50 let kněžství. Zemřel 26. dubna 1865. Byl pohřben za účasti 120 kněží na litoměřickém hřbitově vedle ostatků biskupa Kindermanna, jemuž se v mnohém podobal. Jeho srdce bylo pohřbeno samostatně ve stříbrné schránce do pilíře katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích u oltáře Nejsvětější svátosti.[13] Místo uložení jeho srdce je označeno mramorovou deskou s nápisem: "Vixit orans, laborans, vigilans dictus pater pauperum". Lidé na něho dlouho vzpomínali. Celých deset let byl jeho hrob denně pokrýván věnci a čerstvými květinami. Teprve až zemřeli jeho současníci, ustávaly tyto projevy úcty, lásky a vděčnosti.

Apoštolská posloupnost
Hlavní světitel:[14] Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Spolusvětitel: Karel Boromejský Hanl
Datum svěcení 16. září 1832
osobně vysvětil na
biskupa:
(ve funkci) 		den svěcení:
Franze Laurenze Mauermanna
(Hlavního světitele) 		6. března 1842

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některé zdroje však uvádějí: „Byl synem vesnického krejčího Josepha Hilleho z Šenavy u Šluknova v domě čp. 50 a jeho manželky Gertrudy.“

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b DOBIÁŠ, Josef. Litomericensium episcoporum series. Liberec: [s.n.], 1985. S. 50. 
  4. ↑ Dobiáš, S. 51.
  5. ↑ a b Dobiáš, S. 52.
  6. ↑ a b c d Dobiáš, S. 53.
  7. ↑ Dobiáš, S. 54.
  8. ↑ Mk 8, 2 (Kral, ČEP)
  9. ↑ Mt 14, 14 (Kral, ČEP)
  10. ↑ Mt 15, 32 (Kral, ČEP)
  11. ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Na Ronově, s. 45. 
  12. ↑ a b Dobiáš, S. 55.
  13. ↑ Dobiáš, S. 57.
  14. ↑ Katolická hierarchie

Literatura

Externí odkazy

Seznam litoměřických biskupů
Předchůdci:
probošti litoměřické
kolegiátní kapituly
(1057–1655)
1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: 1 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)
Znak litoměřického biskupství
Znak litoměřického biskupství
Vznik litoměřické
diecéze (1655)
Litoměřičtí biskupové
(1655 – současnost)
Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; 1 probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; 2 Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy

Read other articles:

Perguruan Tinggi Negeri Badan Hukum

Bagian dari seriPendidikan di Indonesia Kementerian Pendidikan, Kebudayaan, Riset, dan Teknologi Republik Indonesia Pendidikan anak usia dini TK RA KB Pendidikan dasar (kelas 1–6) SD MI Paket A Pendidikan dasar (kelas 7–9) SMP MTs Paket B Pendidikan menengah (kelas 10–12) SMA MA SMK MAK SMA SMTK SMAK Utama Widya Pasraman Paket C Pendidikan tinggi Perguruan tinggi Akademi Akademi komunitas Institut Politeknik Sekolah tinggi Universitas Lain-lain Madrasah Pesantren Sekolah alam Sekolah ru...

 

 

The Fox, Twickenham

Pub in Twickenham, London The Fox, Twickenham The Fox is a pub at 39 Church Street, Twickenham, London TW1. It is a Grade II listed building, dating back to the 18th century.[1] References ^ Historic England. The Fox Public House (1080851). National Heritage List for England. Retrieved 23 November 2016. External links Official website Media related to The Fox, Twickenham at Wikimedia Commons 51°26′48″N 0°19′38″W / 51.446655°N 0.327092°W / 51.446655;...

 

 

Ryan Potter

American actor (born 1995) Ryan PotterPotter promoting Supah Ninjas at the LA Teen Festival in 2011Born (1995-09-12) September 12, 1995 (age 28)Portland, Oregon, U.S.Occupation(s)Actor, voice actorYears active2010–presentKnown forSupah NinjasBig Hero 6TitansRelativesJames Lew (step-father) Ryan Potter (born September 12, 1995) is an American actor and martial artist. He made his acting debut as the lead of the Nickelodeon action comedy series Supah Ninjas (2011–2013). As a ...

Dee Hoty

American actress Dee HotyHoty in 2010Born (1952-08-16) August 16, 1952 (age 71)Lakewood, OhioOccupationActressYears active1976–present Dee Hoty (born August 16, 1952) is an American actress known for her work in musical theatre. Over the course of her career, she has appeared in numerous Broadway productions and earned three Tony Award nominations for Best Actress in a Musical, for The Will Rogers Follies (1991), The Best Little Whorehouse Goes Public (1994), and Footloose (1999)....

 

 

コルク

この記事は検証可能な参考文献や出典が全く示されていないか、不十分です。出典を追加して記事の信頼性向上にご協力ください。（このテンプレートの使い方）出典検索?: コルク – ニュース · 書籍 · スカラー · CiNii · J-STAGE · NDL · dlib.jp · ジャパンサーチ · TWL（2017年4月） コルクを打ち抜いて作った瓶の栓 コルク（木栓、�...

 

 

2020年夏季奧林匹克運動會波蘭代表團

2020年夏季奥林匹克运动会波兰代表團波兰国旗IOC編碼POLNOC波蘭奧林匹克委員會網站olimpijski.pl（英文）（波兰文）2020年夏季奥林匹克运动会（東京）2021年7月23日至8月8日（受2019冠状病毒病疫情影响推迟，但仍保留原定名称）運動員206參賽項目24个大项旗手开幕式：帕维尔·科热尼奥夫斯基（游泳）和马娅·沃什乔夫斯卡（自行车）[1]闭幕式：卡罗利娜·纳亚（皮划艇）&#...

Relationship between Ramakrishna and Swami Vivekananda

Relationship between Ramakrishna and Vivekananda beginning in November 1881 This article's tone or style may not reflect the encyclopedic tone used on Wikipedia. See Wikipedia's guide to writing better articles for suggestions. (April 2020) (Learn how and when to remove this message) Left: Ramakrishna Paramahamsa (1836–1886). Right: Vivekananda (1863- 1902) The relationship between Ramakrishna and Vivekananda began in November 1881, when they met at the house of Surendra Nath Mitra. Ramakri...

 

 

Orator

Public speaker For other uses, see Orator (disambiguation). See also: Public speaking and Rhetoric This article has multiple issues. Please help improve it or discuss these issues on the talk page. (Learn how and when to remove these template messages) This article includes a list of general references, but it lacks sufficient corresponding inline citations. Please help to improve this article by introducing more precise citations. (September 2022) (Learn how and when to remove this message) ...

 

 

Ralph Venning

A 1674 engraving of Ralph Venning by Wenceslas Hollar Ralph Venning (c. 1621 – 10 March 1673 or 1674) was an English nonconformist Christian. Life The son of Francis and Joan Venning, he was born in Devon, perhaps at Kingsteignton, about 1621. He was the first convert of George Hughes, the puritan vicar of Tavistock. He was educated at Emmanuel College, Cambridge, where he was admitted as a sizar on 1 April 1643, graduated B.A. 1646, and proceeded M.A. 1650.[1] Venning held a lectu...

World Port Index

The front cover of the World Port Index, published by the National Geospatial-Intelligence Agency The World Port Index (PUB 150) contains a tabular listing of thousands of ports throughout the world, describing their location, characteristics, known facilities, and available services. Of particular interest are the applicable volume of Sailing Directions and the number of the harbor chart. The table is arranged geographically, with an alphabetical index. The selection of these places is based...

 

 

Denzil Onslow of Pyrford

British Whig politician Denzil Onslow of Pyrford in 1719 Denzil Onslow of Pyrford (c.1642 – 27 June 1721) was a British Whig politician who sat in the English and British House of Commons between 1679 and 1721. Through advantageous marriages, he obtained a country estate and became prominent in Surrey politics of the Hanoverian era, although his great nephew Arthur Onslow, as Speaker, judged that Denzil knew no more of the business [of the House of Commons] than one who had been of the ...

 

 

Two-source hypothesis

Hypothesis in biblical criticismNot to be confused with Two-gospel hypothesis. Two-source hypothesisTheory InformationOrderMark, Q Matt, LukeAdditional SourcesQ sourceGospels' SourcesMatthewMark, QLukeMark, QTheory HistoryOriginatorChristian Hermann WeisseOrigination Date1838ProponentsHeinrich Julius Holtzmann William Sanday B.H. Streeter The two-source hypothesis (or 2SH) is an explanation for the synoptic problem, the pattern of similarities and differences between the three Gospels of Matt...

Южная Сибирь

Южная Сибирь регион Страна Россия Западная и центральная части горной страны Ю́жная Сиби́рь — часть Сибири, выделяемая по различным основаниям. 1. По физико-географическим условиям Южная Сибирь, это: горная страна, протянувшаяся с запада на восток от Западно-Сибир�...

 

 

Kaine Robertson

Kaine RobertsonDati biograficiPaese Nuova Zelanda Altezza178 cm Peso76 kg Rugby a 15 Union Italia RuoloTre quarti ala Ritirato2014 CarrieraAttività di club[1] 2001-10 Viadana132 (305)2012-14 Viadana41 (40) Attività in franchise 2010-12 Aironi9 (5) Attività da giocatore internazionale 2004-10 Italia47 (70) 1. A partire dalla stagione 1995-96 le statistiche di club si riferiscono ai soli campionati maggiori professionistici di LegaIl simbolo → indica un trasferimen...

 

 

Injeksi langsung bensin

Pada mesin pembakaran dalam, Injeksi langsung bensin (Gasoline Direct Injection (GDI) atau Petrol Direct Injection atau Direct Petrol Injection atau Spark Ignited Direct Injection (SIDI) atau Fuel Stratified Injection (FSI)) adalah varian injeksi bahan bakar pada mesin bensin 2-tak dan 4 tak. Bensin ditekan tinggi dan diinjeksikan melalui jalur common rail langsung ke ruang bakar di tiap silinder, kebalikan dari injeksi multi-point yang diinjeksikan di inlet manifold. Ruang bakar mesin Ecoboo...

Flubromazepam

Benzodiazepine designer drug FlubromazepamClinical dataRoutes ofadministrationOralLegal statusLegal status CA: Schedule IV DE: Anlage II (Authorized trade only, not prescriptible) UK: Class C US: Unscheduled (Virginia, Schedule I) Pharmacokinetic dataElimination half-life106 hoursIdentifiers IUPAC name 7-Bromo-5-(2-fluorophenyl)-1,3-dihydro-1,4-benzodiazepin-2-one CAS Number2647-50-9 YPubChem CID12947024ChemSpider10441497UNIIGKX573279UCompTox Dashboard (EPA)DTXSI...

 

 

Кирилловское викариатство

Успенский собор Кирилло-Белозерского монастыря Кири́лловское викариа́тство — викариатство Новгородской епархии Русской Православной Церкви. Кирилловское викариатство Новгородской епархии было учреждено 21 ноября 1892 года, взамен упразднённой, а позже восстановлен...

 

 

Marginal likelihood

In Bayesian probability theory Part of a series onBayesian statistics Posterior = Likelihood × Prior ÷ Evidence Background Bayesian inference Bayesian probability Bayes' theorem Bernstein–von Mises theorem Coherence Cox's theorem Cromwell's rule Likelihood principle Principle of indifference Principle of maximum entropy Model building Conjugate prior Linear regression Empirical Bayes Hierarchical model Posterior approximation Markov chain Monte Carlo Laplace's approximation Integrated nes...

Fernando Savater

Spanish philosophy professor and author This biography of a living person needs additional citations for verification. Please help by adding reliable sources. Contentious material about living persons that is unsourced or poorly sourced must be removed immediately from the article and its talk page, especially if potentially libelous.Find sources: Fernando Savater – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (August 2018) (Learn how and when to remove...

 

 

Solvatochromism

Change in color of a solution with different solvents In chemistry, solvatochromism is the phenomenon observed when the colour of a solution is different when the solute is dissolved in different solvents.[1][2] Reichardt's dye dissolved in different solvents The solvatochromic effect is the way the spectrum of a substance (the solute) varies when the substance is dissolved in a variety of solvents. In this context, the dielectric constant and hydrogen bonding capacity are the...