Arianne Hartonová
Arianne Hartonová na Biarritz Open 2021
Stát	Nizozemsko Nizozemsko
Datum narození	21. dubna 1996 (28 let)
Místo narození	Groningen, Nizozemsko
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	187 666 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	240–165
Tituly	0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění	139. místo (21. března 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2022)
French Open	1. kolo kvalifikace (2022)
Wimbledon	2. kolo kvalifikace (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů	155–91
Tituly	0 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění	161. místo (23. května 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon	2. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220705a5. července 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arianne Hartonová (nepřechýleně Hartono, * 21. dubna 1996 Groningen) je nizozemská profesionální tenistka indonéského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.^[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2022 na 139. místě a ve čtyřhře v květnu téhož roku na 161. místě.^[2]

Narodila se roku 1996 v Groningenu. Rodiče v 90. letech emigrovali z Indonésie – z území bývalé nizozemské kolonie – do Nizozemska, když otec hledal lepší pracovní uplatnění. K tenisu ji v pěti letech přivedl starší bratr Adriaan. Trénovat začala v Meppelu, kde rodina žije. Strýc Deddy a teta Lukky Tedžamuktovi byli indonéskými profesionálními tenisty na okruhu ITF.^[3][4] Teta zemi reprezentovala v Poháru federace.

V roce 2013 se stala finalistkou juniorského mistrovství Nizozemska 18letých a další sezónu v této věkové kategorii ovládla halový národní šampionát.^[4] V roce 2018 s vyznamenáním absolvovala hlavní bakalářský obor psychologie a vedlejší obor business administration na Mississippské univerzitě, kde hrála tenis za univerzitní tým Rebelů. V roce 2018 ovládla jako první nizozemský hráč 1. divizi meziuniverzitního tenisového šampionátu žen NCAA.^[3] Byla tak vyhlášena nejlepší americkou univerzitní tenistkou a převzala cenu Honda Sports Award. Po ukončení studia se stala profesionální tenistkou.^[5][6]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2016, když na turnaji v Antalyi, dotovaném 10 tisíci dolary, vypadla v úvodním kole s nejvýše nasazenou Francouzkou Lou Brouleauovou ze čtvrté světové stovky.^[1] Další týden si z navazující antalyjské události odvezla první trofej, když s Australankou Paige Houriganovu ovládla čtyřhru. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během července 2018 v Jakartě, na turnaji s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála Indku Mahak Jainovou figurující v osmé stovce žebříčku.^[7][1]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na travnatém Libéma Open 2019 v 's-Hertogenboschi, v jejímž prvním kole nezvládla tiebreak rozhodující sady proti Belgičance Ysaline Bonaventureové. Hlavní soutěž si poprvé zahrála na zářijovém BGL Luxembourg Open 2021, kde kvalifikačním sítem již prošla. Na úvod lucemburské dvouhry vyřadila Němku Annu-Lenu Friedsamovou po zisku zkrácené hry třetího setu. Poté však podlehla lotyšské světové třicítce Jeļeně Ostapenkové.^[3][7]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Australian Open 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru zdolala Němku Jule Niemeierovou.^[3] V úvodním kole melbournské dvouhry nenašla recept na americkou světovou šedesátku Amandu Anisimovovou, přestože získala první sadu.^[7][1]

Č.	datum	turnaj	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	červenec 2018	Jakarta, Indonésie	tvrdý	Mahak Jainová	6–4, 6–1
2.	červen 2019	Jakarta, Indonésie	tvrdý	Rifanty Kahfianiová	6–2, 6–3

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	červen 2016	Antalya, Turecko	tvrdý	Paige Houriganová	Raluca Șerbanová Miriana Tonová	6–3,skreč
2.	červen 2017	Guimaraes, Portugalsko	tvrdý	Juriko Mijazakiová	Maria Masiniová Olga Parresová Azcoitiová	7–5, 6–0
3.	červenec 2018	Jakarta, Indonésie	tvrdý	Aldila Sutdžiadiová	Mana Ajukawová Zeel Desaiová	6–1, 6–2
4.	září 2018	Haren, Nizozemsko	antuka	Suzan Lamensová	Jukina Saigová Dominique Karregatová	6–1, 6–7, [10–4]
5.	únor 2019	Monastir, Tunisko	tvrdý	Eva Vedderová	Andrea Lázarová Garcíaová Despina Papamichailová	6–4, 3–6, [10–7]
6.	červen 2019	Jakarta, Indonésie	tvrdý	Nadia Ravitová	Lee Barnardová Zani Barnardová	2–6, 6–4, [11–9]
7.	říjen 2020	Funchal, Portugalsko	tvrdý	Eva Vedderová	Ingrid Gamarra Martinsová Beatriz Haddad Maiová	4–6, 6–1, [10–7]
8.	listopad 2020	Lousada, Portugalsko	tvrdý (h)	Juriko Mijazakiová	Rija Bhatiová Inês Murtová	6–1, 5–7, [10–7]
9.	červen 2021	Porto, Portugalsko	tvrdý	Juriko Mijazakiová	Mana Ajukawová Akiko Omaeová	7–5, 6–2
10.	srpen 2021	San Bartolomé de Tirajana, Španělsko	antuka	Olivia Tjandramuliová	María Lourdes Carléová Julieta Estableová	6–4, 2–6, [10–7]
11.	říjen 2021	Cherbourg-en-Cotentin, Francie	tvrdý (h)	Sarah Beth Greyová	Estelle Cascinová Camilla Rosatellová	6–3, 6–2
12.	listopad 2021	Santiago, Chile	antuka	Olivia Tjandramuliová	Katharina Gerlachová	6–1, 6–3

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arianne Hartono na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arianne Hartonová na Wikimedia Commons
• Arianne Hartonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Arianne Hartonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)