Antonín Josephy
Narození	7. prosince 1793 Vysoké Mýto Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	17. května 1839 (ve věku 45 let) Tábor Rakouské císařství Rakouské císařství
Povolání	úředník
Znám jako	kriminální rada magistrátní rada
Rodiče	Jan Josephy otec Marie Anna Johnsdorferová matka
Příbuzní	Ottomar Josephy syn Michal Josephy prapravnuk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Antonín Josephy, křtěný Antonín Karel (7. prosince 1793 Vysoké Mýto – 17. května 1839 Tábor^[1]) byl magistrátní, kriminální a hrdelní rada a setník měšťanského c.k. výsadního sboru ostrostřeleckého v královském krajském městě Táboře.

Narodil se do rodiny ranhojiče a městského lékaře Jana Josephyho a Marie Anny Johnsdorferové ve Vysokém Mýtě. V tomto městě stráví dětství a dospívání. V roce 1821 se přestěhoval do Tábora na uvolněnou pozici tajemníka magistrátu. V roli magistrátního rady se podílel na první fázi adaptace někdejšího kláštera^[2] bosých augustiniánů ^[3] na městskou věznici, konkrétně pak předsazení průčelí a využití nově vzniklého prostoru pro úpravu a rozšíření kanceláří a vyšetřoven. ^[4] Na postu kriminálního rady zde Josephy působil v době, kdy byl klášter zrušen v důsledku josefinských reforem a Josefínský zákoník (1787) ustavil nezávislost trestního práva na biblickém pojetí hříchu.^[5] Architektonické úpravy, které v pol.19. století provázely funkcionální změnu této instituce, určily celkovou a od té doby přetrvávající podobu "kláštera", třebaže byly roce 2019 obnoveny někdejší arkády klášterního ambitu a tato kulturní památka (Česko) ^[6] prošla celkovou rekonstrukcí.^[7]

V roce 1824 se Josephy s povolením magistrátu oženil s nezletilou Marií Buriánkovou z táborského soukenického rodu a v roce 1826 se stal historicky druhým setníkem (Hauptmann) spolku ostrostřelců, který byl jako nejstarší táborský spolek založen v roce 1802. Na postu velitele působil v letech (1826 - 1936). V desetiletém období jeho velení se ke spolku ostrostřelců jako čestní členové připojila mnohá knížata, hrabata, c.k. státní úředníci a arcivévodové Ferdinand I. a Maxmilián. V roce 1835 byl pro setninu zakoupen nový prapor, který byl vysvěcen manželkou krajského hejtmana a guberniálního rady Lukáše Pillera, zatímco starý prapor byl pověšen v děkanském Kostele Proměnění Páně na hoře Tábor na pravé straně oltáře.^[8] S novou ostrostřeleckou korouhví vypochodovala setnina pod vedením Antona Josephyho před celou honoraci města Tábora.^[9]

V roli velitele ostrostřelců se Josephy rovněž podílel na rozšíření původní střelnice, která byla postavena z pevnostní bašty, a na její přestavbě ve společenské centrum.^[10] V současnosti na tomto místě stojí novorenesanční budova a kulturní památka, Střelnice.^[11]

Antonín Josephy zemřel v roce 1839 ve věku 46 let a pohřben byl na táborském Starém hřbitově. Syn Ottomar Josephy (1824 - 1866) šel ve šlépějích otce a působil jako c.k. úředník Krajského úřadu v Táboře a Mladé Vožici. V roce 1860 se stal zakládajícím členem táborského Mužského zpěváckého spolku ^[12]- pozdějšího Hlaholu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Josephy na Wikimedia Commons