Anna Stěpanovna Politkovská
Anna Stěpanovna Politkovská (2005)
Rodné jméno	Ганна Степанівна Мазепа a Анна Степановна Мазепа
Narození	30. srpna 1958 New York USA USA
Úmrtí	7. října 2006 (ve věku 48 let) Moskva Rusko Rusko
Příčina úmrtí	střelná rána
Místo pohřbení	Trojekurovský hřbitov v Moskvě
Alma mater	Fakulta žurnalistiky Lomonosovovy univerzity (do 1980)
Povolání	novinářka, lidskoprávní aktivistka, spisovatelka, mírová aktivistka, básnířka a aktivistka
Zaměstnavatelé	Izvestija (1982–1993) Мегаполис-экспресс (do 1994) Obščaja Gazeta (Общая газета) (1994–1999) Novaja gazeta (od 1999)
Ocenění	Zlaté pero Ruska (2000) Artyom Borovik award (2001) Премия имени Андрея Сахарова «За журналистику как поступок» (2002) Courage in Journalism Award (2002) Lettre Ulysses Award (2003) … více na Wikidatech
Choť	Alexandr Vladimirovič Politkovskij
Děti	Vera Politkovskaja
Rod	House of Mazepa
Funkce	mluvčí
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Stěpanovna Politkovská (rusky А́нна Степа́новна Политко́вская) (30. srpna 1958 New York – 7. října 2006 Moskva) byla ruská novinářka, spisovatelka a politická aktivistka s ukrajinskými kořeny, dcera sovětských komunistických diplomatů, odpůrkyně ruského prezidenta Vladimira Putina a kritička ruského postupu během druhé čečenské války. Dne 7. října 2006 byla v Moskvě zastřelena. Objednavatel její vraždy nebyl odhalen.

Politkovská se narodila jako Anna Mazepa v New Yorku ukrajinským rodičům, kteří pracovali jako sovětští diplomaté při Organizaci spojených národů (OSN). Vyrostla a vystudovala v Moskvě. Během studií žurnalistiky, která dokončila v roce 1980, se provdala za Alexandra Politkovského. Měli spolu dvě děti.

Po studiích pracovala postupně v deníku Izvestija, podnikových novinách Aeroflotu, v listu Obščaja Gazeta a v opozičním deníku Novaja gazeta. Ve svých článcích kritizovala autoritativní tendence ruské vlády, její zkorumpovanost a také poměry v ruských bezpečnostních silách. Za svou novinářskou práci obdržela řadu mezinárodních ocenění.

V září 2004 se Politkovská vydala jako prostředník jednat o propuštění rukojmí při teroristickém útoku na školu v Beslanu v Severní Osetii. Na palubě letadla letícího do Beslanu po vypití hrníčku čaje, který jí podali, došlo k otravě a Politkovská byla hospitalizována v nemocnici v Rostově na Donu. Lékařské záznamy z ošetření v nemocnici se záhadně ztratily. Novinářka figurovala na seznamu „nepřátel ruské vlasti a státnosti,“ o němž informoval poslanec Nikolaj Kurijanovič.^[1][2][3]

Po rozhovoru s Ramzanem Kadyrovem v 2004 řekl Politkovské jeden z jeho tajemníků: „Někdo by vás měl zastřelit, až se vrátíte do Moskvy, tak jak to dělají u vás v Moskvě.“ Kadyrov souhlasně uvedl: „Je nepřítel, měla by být zastřelena.“^[4]

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Dne 7. října 2006, v den Putinových narozenin,^[5] byla Politkovská zastřelena ve výtahu svého domu v Moskvě. První proces s obžalovanými z její vraždy skončil v roce 2009 fiaskem, protože porota je pro nedostatek důkazů propustila. Nejvyšší soud ale vrátil případ prokuratuře k došetření.^[6]

V prosinci 2012 byl z podílu na její vraždě uznán vinným policista Dmitrij Pavljučenkov, odsouzen byl na 11 let vězení. Propuštěn byl v roce 2023.

Z podílu na vraždě byli dále obžalováni čečenští bratři Rustam (který ji podle obžaloby zastřelil), Ibragim a Džabrail Machmudovovi, jejich příbuzný Lom-Ali Gajtukajev a bývalý policista Sergej Chadžikurbanov. Proces s nimi byl zahájen v červenci 2013.^[6]

Motivů k odstranění novinářky se nabízí celá řada. V listu Novaja gazeta a jiných novinách napsala asi 500 reportáží. Kvůli faktům, která zveřejňovala – především o válce na severním Kavkaze, o postupu ruských vojsk, akcích tajných služeb, napojení tajných služeb na čečenské islamistické skupiny, ale také o zločinech čečenských povstalců – proti ní bylo vedeno 40 soudních řízení.^[7][8] Bývalý ruský agent FSB Alexandr Litviněnko tvrdil, že za vraždou stál Vladimir Putin.^[9]

V českém překladu vyšla prozatím jediná její kniha, a to:

• Politkovská, Anna. Ruský deník: deník známé ruské novinářky zavražděné na podzim 2006. Z ruštiny přel. Libor Dvořák. Brno: Jota, 2007. 486 S. ISBN 978-80-7217-471-3.

Dne 27. února 2020 byla za účasti pražského primátora Zdeňka Hřiba a radní pro kulturu Hany Třeštíkové v sousedství Místodržitelského letohrádku ve Stromovce pojmenována tamní promenádní cesta na počest Anny Politkovské. Ceremonie proběhla v souvislosti s přejmenováním Náměstí pod kaštany na Náměstí Borise Němcova.

• 
• 
• 
• 
  (detail)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Politkovskaya na anglické Wikipedii.

• Anna Politkovská. Ruský deník: deník známé ruské novinářky zavražděné na podzim 2006. Z ruštiny přel. Libor Dvořák. Brno: Jota, 2007. 486 S. ISBN 978-80-7217-471-3

• Lidská práva v Rusku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Stěpanovna Politkovská na Wikimedia Commons
• Osoba Anna Politkovská ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna Politkovská
• Z vraždy Politkovské jsou podezřelí i ruští agenti – iDnes.cz
• 2006: Byla zavražděna novinářka Anna Politkovská – čt24.cz^{[nedostupný zdroj]}
• Ruská porota rozhodla o vině v kauze Politkovské. Tresty soud teprve určí

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.