Anežka Stratilová

Anežka Stratilová
Rodné jménoTrávencová
Narození1. června 1883
Skržice; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. března 1945
koncentrační tábor Ravensbrück; Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtízavražděna v plynové komoře
Bydliště
  • Skržice čp. 21 (rodný dům);
  • Uherský Brod, Předměstí čp. 416 (Předbranský mlýn)
Národnostčeská
ObčanstvíRakousko-Uhersko, ČSR
Povolánížena v domácnosti
ChoťEduard Stratil starší (1873–1948)
Děti
  • Irena Svobodová (rozená Stratilová; 1901–1980);
  • Marie Stratilová;
  • Anežka Straková (rozená Stratilová; 1902–1954);
  • Eduard Stratil mladší (1906–1942);
  • Jaroslav Stratil (1910–1942)
Rodiče
  • Marie Trávencová rozená Aberlová;
  • otec: Antonín Trávenec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anežka Stratilová rozená Trávencová (1. června 1883 Skržice, část obce Soběsuky, okres Kroměříž30. března 1945 koncentrační tábor Ravensbrück)[1] byla tchýně Ludvíka Svobody a matka jeho manželky Ireny Svobodové. Anežka Stratilová se za protektorátu zapojila do pomoci v odbojové skupině její dcery Ireny, která podporovala parašutisty z výsadku S1/R a prováděla zpravodajskou činnost.[2]

Život

Anežka Stratilová se narodila 1. června 1883 ve Skržicích číslo popisné 21 (dnes – rok 2024 – je tato malá vesnice část obce Soběsuky v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji) jako Anežka Trávencová do rodiny Antonína Trávence (hostinského na Olšině u Skržic)[3] a jeho manželky Marie Trávencové rozené Aberlové.[4] Dne 23. října 1900 ve Zdounkách se Anežka vdala za mlynáře Eduarda Stratila staršího (1873–1948) ze Cvrčovic číslo popisné 4. Manželé zprvu bydleli ve Cvrčovicích.[5] Její manžel v roce 1928 koupil v Uherském Brodě poničený Předbranský mlýn (objekt na tehdejší adrese: Uherský Brod číslo popisné 416), který opravil, zmodernizoval (instaloval tehdy nejnovější mlynářskou technologii)[5] a uvedl jej znovu do provozu.[6][p. 1] Manželé Stratilovi spolu měli celkem pět dětí (Irenu, Marii, Anežku, Eduarda a Jaroslava):[5]

  • Irena Svobodová (rozená Stratilová; 1901–1980)
  • Marie Stratilová;[10]
  • Anežka Straková (rozená Stratilová; 1902–1954);[11]
  • Eduard Stratil mladší (1906–1942);[12]
  • Jaroslav Stratil (1910–1942).[13]

Irena Svobodová

Irena – nejstarší dcera Anežky Stratilové a jejího muže Eduarda Stratila staršího – se ve svých 22 letech na vojenském plese v Kroměříži seznámila s kapitánem Ludvíkem Svobodou. Církevní svatbu měli 11. června 1923 na Velehradě. Ještě v roce 1923 nastoupil Ludvík Svoboda v hodnosti štábního kapitána službu v Československé armádě na Podkarpatské Rusi u 36. pluku v Užhorodě. Manželům Svobodovým se v Kroměříži narodil 15. května 1924 syn Miroslav Svoboda a v Užhorodě 4. prosince 1925 dcera Zoe Svobodová.[5] V roce 1931 se rodina Svobodova vrátila zpět na Moravu (do Hranic na Moravě).[5]

Po nastolení protektorátu (15. března 1939) a obsazení Čech, Moravy a Slezska německými vojsky odešel Ludvík Svoboda ilegálně do Polska. (Dne 5. června 1939 přešel na Ostravsku hranice protektorátu směrem do Krakova). V rodinném domě v Kroměříži zůstala Irena Svobodová ještě společně s dvojicí rodin: rodinou Antonína Raita a rodinou Jindřicha Klusáka. (Obě rodiny byly rodinami dvou příslušníků československých legií na Rusi.)[5]

Jindřich Klusák (1892–1967)

Irena Svobodová se záhy zapojila v rámci protiněmeckého odboje do pomoci rodin zatčených a vězněných odbojářů (zásobovala je potravinami), podílela se na organizování útěků bývalých důstojníků rozpuštěné československé armády do Polska a jak ona, tak i její bratři se výraznou měrou angažovali v pomoci členům parašutistického výsadku S1/R. Ten byl organizován Československou vojenskou misí v SSSR (ČsVM), do protektorátu byl vysazen u Dřínova v noci z 9. na 10. září 1941, jeho členové se rozptýlili ale nakonec se jim podařilo sejít se v Kroměříži u Svobodů. Parašutisté se nějakou dobu ukrývali jak v Kroměříži u Svobodů, tak jim azyl poskytl i Irenin bratr Eduard Stratil mladší (1906–1942) v Uherském Brodě jakož i Irenin druhý bratr Jaroslav Stratil (1910–1942) v Nezamyslicích.[5] S podporou parašutistů výsadku S1/R (především zajišťováním potravinových lístků a falešných průkazů totožnosti) pomáhal Ireně Svobodové Antonín Rait a někteří členové jeho rodiny a jeho příbuzní.[5]

Členy výsadku byli: Bohuslav Němec (velitel výsadku), František Ryš, František Brauner a Jan Kasík. Výsadek svoje cíle nesplnil a v důsledku zrady dvou parašutistů z výsadku ArošFerdinanda Čihánka a Rudolfa Mišutky) byli členové S1/R německým protiparašutistickým referátem odhaleni a postupně pozatýkáni (většina z nich již v začátku listopadu 1941).[14][p. 2]

Prozrazeny, zatčeny a potrestány byly desítky osob, kteří se podíleli na pomoci parašutistům z výsadku S1/R. Po prozrazení se Irena Svobodová uchýlila s dětmi nejprve do Hroznatína. Zatčení unikla Irena Svobodová a její dcera Zoe jen tím, že se obě ženy dlouhá léta (od listopadu 1941 do května 1945) skrývaly na Českomoravské vrchovině a na různých místech Morava|Moravy (na jižní Moravě) – nejdéle (mezi léty 1943 až 1945) v obci Džbánice (nedaleko Moravského Krumlova). Obě ženy druhou světovou válku přežily.

Eduard Stratil mladší

Eduard Stratil mladší – mlynář z Předbranského mlýna v Uherském Brodě

Eduard Stratil mladší (starší bratr Ireny Svobodové; starší syn Anežky Stratilové a jejího muže Eduarda Stratila staršího) se narodil 5. června 1906 ve Cvrčovicích. Od svého otce Eduarda Stratila staršího (1873–1948) převzal v Uherském Brodě mlynářskou živnost v Předbranském mlýně (Uherský Brod, Před branou 416).[12] Jeho manželkou se stala v roce 1938 Barbora Dostálová z Volenova. Mlynář Eduard Stratil mladší byl členem Sokola Uherský Brod.[12] Po prozrazení výsadku S1/R byl Edurad Stratil mladší i jeho otec Edurad Stratil starší zatčeni gestapem 25. listopadu 1941 v Uherském Brodě.[12] Mlynář Eduard Stratil starší byl po kratším věznění posléze propuštěn.[5] (Je pohřben na hřbitově v Kroměříži).

Stanným soudem v Brně byl Edurad Stratil mladší 22. prosince 1941 odsouzen pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti, pro sabotážní jednání a pro zločin velezrady k předání gestapu a zabavení veškerého majetku.[12] Byl vězněn v Ostravě, Brně a Mauthausenu;[12] trest smrti byl vykonán 7. května 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.[5] Jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí druhé světové války v Uherském Brodě; na pamětní desce příslušníků Sokola v sokolovně v Uherském Brodě a na tak zvaných Velkých schodech (to jest na historické dominantě města propojující centrum Uherského Brodu s vlakovým nádražím). (Čestný hrob – kenotaf – má na čestném pohřebišti na hřbitově v Kroměříži, oddíl 16).[12]

Jaroslav Stratil

Jaroslav Stratil – mlynář v Nezamyslicích

Jaroslav Stratil (mladší bratr Ireny Svobodové; mladší syn Anežky Stratilové a jejího muže Eduarda Stratila staršího) se narodil 13. dubna 1910 ve Cvrčovicích. I on chtěl pokračovat v mlynářské tradici rodu, ale Předbranský mlýn již svého mlynáře měl (byl jím jeho starší bratr Eduard) a tak mu nezbývalo, než se osamostatnit a pořídit si mlýn jiný. V roce 1939 odkoupil zadlužený a zanedbaný mlýn v Nezamyslicích a uvedl jej do provozu.[13][p. 3] Po podepsání Mnichovské dohody (30. září 1938) se i s rodiči přestěhovala na Hanou jeho budoucí manželka Vlasta Varhaníčková. S ní se Jaroslav Stratil oženil v červenci 1941.[16] Po prozrazení výsadku S1/R byl Jaroslav Stratil i jeho těhotná manželka Vlasta zatčeni gestapem 25. listopadu 1941 v Nezamyslicích číslo popisné 50.[13] Stanným soudem v Brně byl mlynář Jaroslav Stratil 22. prosince 1941 odsouzen pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti, pro sabotážní jednání a pro zločin velezrady k předání gestapu a zabavení veškerého majetku.[13] Trest smrti byl vykonán 7. května 1942 (kolektivně na 72 osobách) v koncentračním táboře Mauthausen.[5][13] Jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí světových válek v Nezamyslicích a na tak zvaných Velkých schodech (to jest na historické dominantě města propojující centrum Uherského Brodu s vlakovým nádražím). (Čestný hrob – kenotaf – má na čestném pohřebišti na hřbitově v Kroměříži, oddíl 16).[13]

Miroslav Svoboda

Miroslav Svoboda (jediný syn Ireny a Ludvíka Svobodových; vnuk Anežky Stratilové) se narodil 15. května 1924 v Kroměříži. Svoji školní docházku zahájil v Užhorodě, ale ve 30. letech 20. století (než se Irena a Ludvík natrvalo přestěhovali do Kroměříže) navštěvoval (spolu se svojí sestrou Zoe) měšťanskou školu v Uherském Brodě. Oba sourozenci (Miroslav a Zoe) bydleli u babičky Anežky a dědečka Eduarda v Předbranském mlýně. Po skončení školy nastoupil ke středoškolským studiím na gymnáziu v Kroměříži. Na podzim roku 1941 byl v septimě, když se vydal do Nezamyslic varovat před zatčením svého strýce Jaroslava Stratila (a jednoho z parašutistů z výsadku S1/R, který se v Nezamyslickém mlýně skrýval). Miroslav Svoboda byl zatčen (ve svých necelých 18 letech) gestapem dne 25. listopadu 1941 v Nezamyslicích. Zavražděn byl 7. března 1942 v koncentračním táboře Mauthausen údajně na útěku (podle záznamů gestapa), ale podle dohadů spoluvězňů mu byla vpíchuta benzínová injekce do srdeční krajiny.[5]

Anežka Stratilová

Mlynářka Anežka Stratilová byla zatčena v listopadu 1941[2] v Kroměříži společně se svojí švagrovou Marií Stratilovou-Holíkovou, kterou přijela navštívit.[p. 4] Anežka Stratilová byla odsouzena stanným soudem v Brně 22. prosince 1941 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti, pro sabotážní jednání a pro zločin velezrady k předání gestapu a zabavení veškerého majetku.[1] Byla vězněna na více místech (v Kroměříži, v Ostravě, v Brně v Kounicových kolejích, v Osvětimi) a nakonec v ženském koncentračním táboře v Ravensbrücku. Do Ravensbrücku dorazila s transportem 30. září 1944 (pod vězeňským číslem 73385).[1][p. 5] Zde byla (krátce před koncem druhé světové války) dne 30. března 1945 zavražděna v plynové komoře (spolu s 3 660 ženami z mnoha Němci okupovaných zemí).[5]

V koncentračním táboře Ravensbrück byla vězněna i do pomoci výsadkářům zapojená hospodyně rodiny Svobodů a Stratilů. Jmenovala se Filomena Málková–Vrbecká (* 1905) a věznění přežila.[2]

Připomínky

  • Jméno Anežky Stratilové je uvedeno na pomníku obětí druhé světové války v Uherském Brodě.[1]
  • Její jméno rovněž figuruje na tzv. Velkých schodech, což je historická dominanta města (propojuje centrum Uherského Brodu s vlakovým nádražím).[1]
  • Její kenotaf (symbolický hrob) je na čestném pohřebišti na hřbitově v Kroměříži (oddíl 16).[1]

Odkazy

Poznámky

  1. Předbranský vodní mlýn se nacházel na jižním předměstí Uherského Brodu pod Nivnickou branou a jeho tehdejší adresa byla Uherský Brod číslo popisné 416. Jednalo se původně o panský (vrchnostenský) mlýn, který byl poprvé zminován v roce 1667. Mlýn byl původně navržen a zbudován pro pohon spodní vodou z potoka (Olšava), jehož voda tekla předměstím k Rybářské ulici. Tento mlýn sousedil s budovou pivovaru a spolu s blízkou pálenicí tak zapadal do komplexu panských stavení situovaných na předměstí Uherského brodu. V roce 1914 předbranský mlýn vyhořel a zbyly z něj jenom sutiny. V roce 1928 jej jako zchátralý koupil, opravil, opatřil novou technologií a zprovoznil (v listopadu 1928) mlynář Eduard Stratil starší (1873–1948). Mlýn se nedochoval, byl zbořen v 70. letech 20. století. Nacházel se asi 150 metrů vzdušnou čarou jihovýchodně od kostela M. Jana Husa v Uherském Brodě. V Muzeu Jana Ámose Komenského v Uherském Brodě se dochovala černoblílá fotografie Předbranského mlýna ze druhé poloviny 20. let 20. století pořízená Ladislavem Vladykou.[7][8][9]
  2. Bohuslav Němec byl zatčen 1. listopadu 1941 v Ostravě; František Ryš byl zatčen v květnu 1942; František Brauner byl zatčen 4. listopadu 1941 v Ostravě; Jan Kasík byl zatčen 6. listopadu 1941 a stal se konfidentem gestapa.
  3. Vodní mlýn v Nezamyslicích nad Hanou (na tehdejších číslech popisných 50 a 41) okres Prostějov se nacházel mezi ulicemi Mlýnská a Sportovní severně od (a v těsné blízkosti) dnešního (rok 2024) koupaliště a fotbalového stadionu. Původně vrchnostenský smíšený mlýn využíval vodu z řeky Hané. Jeho prvním provozovatelem byl mlynář Stratil, dalším majitelem pak (rok 1833) Jan Vitásek, po něm pak vlastnil mlýn (rok 1930) Josef Gottwald. V roce 1939 odkoupil zadlužený a zanedbaný mlýn v Nezamyslicích mlynář Jaroslav Stratil (1910–1942) a uvedl jej do provozu. Po druhé světové válce byl mlýn zbořen a na jeho místě bylo v roce 1960 postaveno fotbalové hřiště.[15]
  4. Marie Stratilová-Holíková byla sestrou Anežčina manžela Eduarda Stratila staršího, v době zatčení jí bylo 80 let.[5]
  5. Pramen[2] uvádí, že mlynářka Anežka Stratilová byla do Ravensbrücku deportována v lednu 1942, bydlela na 8. bloku a pracovala jako pletařka; přechodně byla zřejmě převezena do Lublinu.[2]

Reference

  1. a b c d e f MENŠ. Anežka Stratilová rozená Trávencová (* 1. června 1883 Skržice, dnes část obce Soběsuky, okres Kroměříž – † 30. března 1945 koncentrační tábor Ravensbrück) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2022-02-25 [cit. 2024-12-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d e PLACHÁ Pavla. České ženy jako rukojmí v Ravensbrücku IN: Terezínské listy (Sborník památníku Terezín); vydavatel: Památník Tereznín; číslo 47, ročník 2019, 225 stran, strana 49; ISBN 978-80-88052-19-7
  3. MENŠ. Antonín Trávenec – v roce 1883 byl hostinským na Olšině u Skržic; syn Vincence Trávence (rolníka ze Soběsuk) a Anežky, rozené Zapletalové [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2020-03-21 [cit. 2024-12-13]. Dostupné online. 
  4. MENŠ. Marie Trávencová rozená Aberlová byla dcerou Josefa Aberle z Jedinova a Veroniky, rozené Veselé [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2020-03-21 [cit. 2024-12-13]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n Rodina Stratilova – oběti nacismu [online]. Město Uherský Brod [cit. 2024-12-13]. Významné osobnosti města Uherský Brod. Dostupné online. 
  6. MENŠ. Eduard Stratil starší (* 12. března 1873 Cvrčovice, okres Kroměříž – † 11. června 1948 Kroměříž, okres Kroměříž) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2020-03-22 [cit. 2024-12-13]. Dostupné online. 
  7. Předbranský mlýn (2. pol. 20. let 20. stol. Foto: Ladislav Vladyka) [online]. Muzeum Jana Ámose Komenského v Uherském Brodě [cit. 2024-12-18]. Fotografie Předbranského mlýna. Dostupné online. 
  8. Předbranský mlýn [online]. Vodní mlýny cz [cit. 2024-12-18]. GPS souřadnice: 49° 1' 17.0, 17° 38' 57.7 (49.0213889N, 17.6493611E). Dostupné online. 
  9. Markéta Švehlíková. Rybári, rybníky a mlýny. IN: Brodský zpravodaj (vydává město Uherský Brod jako měsíčník) číslo 5; ročník 2024; strana 8 ze 36; dostupné zde
  10. MENŠ. Marie Stratilová [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2020-03-22 [cit. 2024-12-13]. Pohřbena na hřbitově v Kroměříži. Dostupné online. 
  11. MENŠ. Anežka Straková (rozená Stratilová) (* 28. července 1902 Cvrčovice, okres Kroměříž – † 23. červernce 1954) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2020-03-23 [cit. 2024-12-13]. Pohřbena na hřbitově v Kroměříži. Dostupné online. 
  12. a b c d e f g MENŠ. Eduard Stratil (* 5. června 1906 Cvrčovice, okres Kroměříž – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2020-03-18 [cit. 2024-12-13]. Dostupné online. 
  13. a b c d e f MENŠ. Jaroslav Stratil (* 13. dubna 1910 Cvrčovice, okres Kroměříž – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2020-03-22 [cit. 2024-12-13]. Dostupné online. 
  14. KOPEČEK, Pavel. Národní odbojové hnutí na Přerovsku v období let 1939–1942. Olomouc, 2011 [cit. 2024-12-10]. 233 s. Doktorská disertační. Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. s. 79, 84, 85, 91, 92, 98, 218, 219. Dostupné online.
  15. mlýn v Nezamyslicích [online]. Vodní mlýny cz [cit. 2024-12-01]. GPS souřadnice: 49° 19' 44.5, 17° 10' 6.1 (49.3290278N, 17.1683611E). Dostupné online. 
  16. MENŠ. Vlasta Stratilová (rozená Varhaníčková) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2020-03-22 [cit. 2024-12-13]. Sňatek: červenec 1941; gestapem zatčena 25. 11. 1941 ve mlýně v Nezamyslicích spolu v manželem Jaroslavem a synovcem Miroslavem Svobodou. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy