František Ryš (28. dubna 1905 Svinov – 29. května 1942 Kounicovy koleje) byl československý důstojník a příslušník výsadku S1/R popravený nacisty.
Život
Před druhou světovou válkou
František Ryš se narodil 28. dubna 1905 v dnešní ostravské čtvrti Svinov v rodině Jany a Stanislava Ryšových. Angažoval se ve skautu, v roce 1924 založil oddíl ve Svinově v jehož čele stál do roku 1934, kdy postoupil na vyšší funkci. Pracoval v hospodě svého tchána.
Druhá světová válka
Po německé okupaci v březnu 1939 se František Ryš a jeho tchán stali nájemci restaurace ve Spolkovém domě Blaník, která začala sloužit jako místo soustřeďování zájemců o odchod do zahraničí. Po vyzrazení začalo Františku Ryšovi hrozit zatčení a proto do Polska sám uprchl. Dne 13. srpna 1939 byl v Krakově odveden do československého zahraničního vojska. Postupně se dostal do Sovětského svazu. Do protektorátu se vrátil jako člen výsadku S1/R, kdy byl v noci z 9. na 10. září 1941 vysazen u Dřínova společně s Bohuslavem Němcem, Františkem Braunerem a Janem Kasíkem. Došlo k rozptýlení výsadku. František Ryš dlouho unikal, ukrýval se v Brně u několika rodin a i v Ostravě. K jeho zatčení došlo náhodou, když se 12. května 1942 potkal v Brně s dalším parašutistou Rudolfem Mišutkou, který byl v té době již konfidentem. Ten jej nechal zatknout úředníkem gestapa, se kterým měl schůzku u hlavního nádraží. Vězněn byl na Kounicových kolejích, kde byl dne 29. května 1942 odsouzen k trestu smrti a popraven zastřelením.
Rodina
František Ryš měl čtyři bratry a dvě sestry.
Bratr Rudolf Ryš byl Františkem kontaktován a proto byl rovněž zatčen gestapem. Po brutálním výslechu se Rudolf stal volavkou pro dopadení zbylých tří členů výsadku. Popraven byl ve stejný den a na stejném místě.[1]
Sestra Marie se vdala za Aloise Žůrka, kterého koncem léta 1941 kontaktoval další z členů výsadku František Brauner a pověřil jej spojením s ostravskou organizací Obrany národa. Po prozrazení napsal Alois Žůrek fingovaný dopis o sebevraždě a uprchl za svým švagrem do Bratislavy, kde byl 13. března 1943 zatčen. Válku ale přežil.[2] Marie Žůrková byla vězněna, válku ale rovněž přežila.[3] Jejich syn Stanislav Žůrek zahynul 6. března 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.[4] Jejich syn Alois Žůrek mladší byl popraven 30. května 1942 v Kounicových kolejích.[5]
František Ryš se oženil s Annou Novotnou, manželům se v roce 1936 narodil syn Jiří a v roce 1938 dcera Jana. Anna Ryšová svému manželovi pomáhala s ukrýváním, za což byla gestapem rovněž zatčena a rovněž ve stejný den a na stejném místě popravena.[6]
Osudy spolupracovníků Františka Ryše
Další členové Ryšova výsadku Bohuslav Němec a František Brauner byli popraveni 7. května 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Četní brněnští spolupracovníci a podporovatelé Františka Ryše a jejich rodinní příslušníci byli popraveni na konci května a na začátku června 1942 popraveni v Kounicových kolejích. Jmenovitě: Alexandra Brodová, Stanislav Kluch, Františka Kluchová, Vladimír Kluch, František Kluch, Alois Neča, Ludmila Nečová, Jan Peterek, Žofie Peterková, František Smolík, Vlastimil Zelc, Vojtěch Zelc a Antonie Zelcová.
Posmrtná ocenění
Odkazy
Reference
Externí odkazy
.jpg)
