Amazoňan modročelý

Jak číst taxoboxAmazoňan modročelý
alternativní popis obrázku chybí
Dospělý amazoňan modročelý
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpapoušci (Psittaciformes)
Čeleďpapouškovití (Psittacidae)
Rodamazoňan (Amazona)
Binomické jméno
Amazona aestiva
(Linnaeus, 1758)
Areál rozšíření
Poddruhy

A. a. aestiva
A. a. xanthopteryx

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amazoňan modročelý (Amazona aestiva) je známý jihoamerický papoušek. Jedná se o obyvatele lesů, savan a palmových hájů východní a severní Bolívie, východní Brazílie, Paraguaye a severní Argentiny.

Taxonomie

Amazoňan modročelý byl jako jeden z mnoha druhů popsán Carlem Linném v desátém vydání jeho práce Systema Naturaev roce 1758.[2] Jeho druhové jméno je ženská forma od latinského označení aestivus a znamená "letní".[3] Jsou rozlišovány 2 poddruhy:

  • A. a. aestiva - nominátní poddruh, rozšířen ve východní Brazílii.[4] Pera na ohbí křídel jsou červená.
  • A. a. xanthopteryx - vyskytuje se od severní a východní Bolívie, přes přilehlé části Brazílie až do Paraguaye a severní Argentiny. Ohbí křídel je částečně až zcela žluté.[4] Má více žlutou hlavu než nominátní poddruh.[5]

S taxonem Xanthopteryx se zacházelo jako se samostatným druhem.[6] Oba poddruhy se však plodně kříží když spolu přijdou do kontaktu.

Vykazují významnou individuální variabilitu ve zbarvení hlavy a ohbí křídel. V extrémním případě někteří jedinci, kteří v podstatě nemají žlutou na hlavě nebo mají zelené ohbí křídel, jsou známi ze severozápadní Argentiny.[7]

Popis

V Pantanalu, Brazílie

Amazoňan modročelý je 38 cm velký, převážně zelený papoušek. Má tmavý zobák, modrá pera na čele (díky kterým získal i svůj český název) a žluté zbarvení na tvářích a temeni. Poměr modrého a žlutého zbarvení je však mezi jednotlivými ptáky značně variabilní. Mezi pohlavími není vyvinut žádný patrný sexuální dimorfismus, mladí ptáci jsou pak v porovnání s dospělci jednotvárnějšího zbarvení a mají tmavé duhovky.[8]

Rozšíření a biotop

Areál amazoňana modročelého se rozkládá přes východní a západní Bolívii, východní Brazílii, Paraguay a severní Argentinu. Vyskytuje se v tropických lesích (ale převážně se vyhýbá rozsáhlým vlhkým lesům jako v oblasti Amazonie), savanách a palmových hájích.[5]

Malá, zdivočelá, hnízdící populace se nachází v lesnatých oblastech Stuttgartu v Německu.[9] Přestože byli zjištěni v přírodě v Portoriku, jsou spíše výsledkem úniku ze zajetí a žádné hnízdění nebylo zjištěno.[10]

Hnízdění

Amazona aestiva

Tvoří trvalé páry a hnízdí v dutinách stromů, kam klade 3-5 bílých, oválných, asi 38x30 mm velkých vajec, na kterých sedí samotná samice po dobu 27 dnů. Mláďata hnízdo opouští po 60 dnech.[8] Létat umějí, ale jsou to stromoví ptáci - radši šplhají.

Stav ohrožení

Tento druh je organizací Bird Life International považován za málo dotčený. Nicméně přestože zůstává běžným ve významné části areálu, byl zjištěn pokles početnosti a je s ním hodně obchodováno: od roku 1981, kdy byl umístěn na seznam CITES přílohu II, byl zjištěn odchyt 413 505 volně žijících ptáků v rámci mezinárodního obchodu (UNEP-WCMC CITES Trade Database, leden 2005). V některých oblastech jeho areálu je považován v zemědělství za škůdce.

Ilegální obchod mohl paradoxně přispět k rozšíření areálu výskytu tohoto papouška. Začíná být běžným v Riu de Janeiru, které nezahrnuje oblast jeho historického rozšíření, původ je někdy přisuzován ptákům uniklým ze zajetí.[11]

Chov v zajetí

Je velmi populární v zajetí, a to zejména díky své schopnosti napodobovat lidské zvuky (tzv. mluvit).[4] Ta je však značně odlišná mezi jednotlivými jedinci. V zajetí se krmí směsí pro velké papoušky, která by měla být pestrá a neměla by obsahovat velké množství tučných semínek, jako jsou slunečnicová semínka. Mají sklon k tloustnutí. Také musejí denně dostávat čerstvé ovoce a zeleninu, avokádo je však pro ně toxické.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blue-fronted Amazon na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ LINNAEUS, C. Systema naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Tomus I. Editio decima, reformata.. [s.l.]: Holmiae. (Laurentii Salvii)., 1758. (latinsky) 
  3. ↑ Simpson DP. Cassell's Latin Dictionary. 5th. vyd. London: Cassell Ltd., 1979. ISBN 0-304-52257-0. S. 883. 
  4. ↑ a b c Forshaw, p. 558
  5. ↑ a b Juniper, T., & M. Parr (1998). A Guide to the Parrots of the World. Pica Press, East Sussex. ISBN 1-873403-40-2
  6. ↑ Remsen, J. V., Jr., C. D. Cadena, A. Jaramillo, M. Nores, J. F. Pacheco, M. B. Robbins, T. S. Schulenberg, F. G. Stiles, D. F. Stotz, and K. J. Zimmer. Version (2008). A classification of the bird species of South America. Archivováno 2. 3. 2009 na Wayback Machine. American Ornithologists' Union. Accessed 2008-10-09.
  7. ↑ Areta, J. I. (2007). A green-shouldered variant of the Blue-fronted Amazon Amazona aestiva from the Sierra de Santa Bárbara, north-west Argentina. Cotinga 27: 71–73.
  8. ↑ a b ALDERTON, David. The Ultimate Encyclopedia of Caged and Aviary Birds. London, England: Hermes House, 2003. ISBN 1-84309-164-X. S. 230. 
  9. ↑ as seem in the following photo
  10. ↑ FALCÓN, Wilfredo; TREMBLAY, Raymond L. From the cage to the wild: introductions of Psittaciformes to Puerto Rico. PeerJ. 2018, s. e5669. DOI 10.7717/peerj.5669. PMID 30397538. 
  11. ↑ José Felipe Monteiro Pereira (2008). Aves e Pássaros Comuns do Rio de Janeiro. Pp. 68. Technical Books, Rio de Janeiro. 2008. ISBN 978-85-61368-00-5

Literatura

  • KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. 

Externí odkazy