PROFILPELAJAR.COM

Gruzie je ze správního pohledu rozčleněna do celkem dvanácti regionů, z nichž dva tvoří autonomní republiky a jeden je tvořen pouze hlavním městem Tbilisi a okolím. Ostatních devět regionů tvoří kraje (gruzínsky: მხარე, mchare).

Obě autonomní republiky Adžárie i Abcházie byly zřízeny v době sovětské vlády a jejich existence je uznána gruzínskou vládou. Abcházie je separatistickou oblastí usilující o úplnou nezávislost na Gruzii. Po roce 2008 se jí dostalo společně s dalším gruzínským územím Jižní Osetie uznání ze strany Ruska a dalších zemí (viz Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie). Ze zákona je nejvyšším představitelem Abcházie Předseda nejvyšší rady (exilový), jenže hlavou Abcházie je de facto prezident Abcházie.

Adžárie se původně podobně jako Abcházie snažila odtrhnout od Gruzie. Když byl v roce 2004 sesazen adžarský vůdce Aslan Abašidze, Adžárie se vzdala separatismu a podřídila se centrální vládě v Tbilisi. Jejím nejvyšším představitelem je nyní Předseda vlády Adžárie.

Mchare v dnešní podobě existují na základě prezidentských dekretů z let 1994 až 1996, do jejichž čel hlava státu dosazovala státní komisionáře (gruzínsky: სახელმწიფო რწმუნებული), zkráceně guvernéry. Krajské uspořádání existovalo dříve, ale bylo z důvodu předešlých konfliktů s odštěpeneckými republikami prakticky nefunkční.

Problematickou oblastí je území separatistické Jižní Osetie, bývalé Jihoosetské autonomní oblasti. Ta se rozkládá ve značné části kraje Šida Kartli a na malých příhraničních částech okolních krajů. Problém vznikl na konci sovětské éry, kdy Jižní Osetie požadovala širší autonomii a změnu stuatutu na autonomní republiku (jako Adžárie a Abcházie). Ještě před rozpadem SSSR ale gruzínské vedení Jihoosetinskou AO zcela zrušilo a území začlenilo do státu jako běžné rajóny. V reakci na tento krok představitelé Jižní Osetie vyhlásili 11. listopadu 1991 samostatnou republiku, kterou Gruzie a většina světa neuznává.

Přehled území

Číslo na mapě	Kraj	Správní sídlo	Rozloha [km²]^[1]	Obyvatelstvo (01/2019)^[2]^{[p 1]}	Hustota zalidnění (obyv./km²)
1	Samegrelo – Horní Svanetie	Zugdidi	7 468.2	311 100	41.6
2	Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie	Ambrolauri	4 600.0^{[p 2]}	29 100	6.3
3	Gurie	Ozurgeti	2 033.2	108 100	53.2
4	Imeretie	Kutaisi	6 414.7^{[p 2]}	487 000	75.9
5	Šida Kartli	Gori	3 428.3^{[p 2]}	255 100	71.4
6	Mccheta-Mtianetie	Mccheta	5 606.0^{[p 2]}	93 300	16.6
7	Samcche-Džavachetie	Achalciche	6 412.8	152 100	23.7
8	Kvemo Kartli	Rustavi	6 436.2	434 200	67.4
9	Tbilisi	Tbilisi	504.2	1 184 800	2349.9
10	Kachetie	Telavi	11 375.0	310 100	27.3
11	autonomní republika Adžárie	Batumi	2 900.0	351 900	121.3
12	autonomní republika Abcházie		-	-	-
	Gruzie CELKEM	Tbilisi	69 700^{[p 3]}	3 716 800^{[p 1]}

Municipality

Gruzínské kraje se dále dělí do municipalit (obcí) a samostatná města (Rustavi, Poti, Kutaisi a Batumi).^[3] Velikostně odpovídají přibližně okresům v ČR. Hlavní město Tbilisi má statut kraje a dále se již do menších územně-správních celků nedělí.

Následující výčet zahrnuje municipality a samosprávná okresní města, která jsou pod kontrolou Gruzie - tzn. bez zahrnutí území Abcházie a Jižní Osetie.^[3]^[4]

Adžárská autonomní republika

Kraj Gurie

Kraj Imeretie

Kraj Kachetie

Kraj Mccheta-Mtianetie^{[p 4]}

Kraj Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie

Kraj Samegrelo – Horní Svanetie

Kraj Samcche-Džavachetie

Kraj Kvemo Kartli

Kraj Šida Kartli^{[p 5]}

Odkazy

Poznámky

↑ ^a ^b Bez Abcházie a Jižní Osetie.
↑ ^a ^b ^c ^d Uvedená plocha se vztahuje pouze na území pod gruzínskou kontrolou. Část území kraje tvoří region Jižní Osetie.
↑ Plocha se započítáním Abcházie a Jižní Osetie. Bez těchto regionů je rozloha Gruzie 57 135 km².
↑ Do regionu formálně patří i municipalita Achalgori, která je ovládána separatistickou jihoosetskou vládou.
↑ Do regionu formálně patří i municipality Eredvi, Kurta a Tigvi, které jsou ovládány separatistickou jihoosetskou vládou.

Reference

↑ Statistical information by Regions of Georgia [online]. GeoStat - National Statistics Office of Georgia [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Demographic situation of Georgia 2019 [online]. GeoStat - National Statistics Office of Georgia [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-07. (anglicky)
↑ ^a ^b Regions of Georgia [online]. Government of Georgia [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Regions of Georgia [online]. http://mreg.reestri.gov.ge/ [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (gruzínsky)

Související články

ISO 3166-2:GE

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Administrativní dělení Gruzie na Wikimedia Commons

[Poznámka_C-3] Bez Abcházie a Jižní Osetie.

[Poznámka_A-4] Uvedená plocha se vztahuje pouze na území pod gruzínskou kontrolou. Část území kraje tvoří region Jižní Osetie.

[Poznámka_B-5] Plocha se započítáním Abcházie a Jižní Osetie. Bez těchto regionů je rozloha Gruzie 57 135 km².

[Poznámka_Q-8] Do regionu formálně patří i municipalita Achalgori, která je ovládána separatistickou jihoosetskou vládou.

[Poznámka_R-9] Do regionu formálně patří i municipality Eredvi, Kurta a Tigvi, které jsou ovládány separatistickou jihoosetskou vládou.

[A-1] Statistical information by Regions of Georgia [online]. GeoStat - National Statistics Office of Georgia [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky)

[C-2] Demographic situation of Georgia 2019 [online]. GeoStat - National Statistics Office of Georgia [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-07. (anglicky)

[E-6] Regions of Georgia [online]. Government of Georgia [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky)

[B-7] Regions of Georgia [online]. http://mreg.reestri.gov.ge/ [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (gruzínsky)

[1]

[2]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[3]

[4]

[p 4]

[p 5]

Administrativní dělení Gruzie