Imeretie, též Imereti (gruzínskyიმერეთი, Imereti), je gruzínský kraj (region, gruz. mchare) rozkládající se ve východní části západní Gruzie. Osu regionu tvoří řeka Rioni a krajským městem je Kutaisi, třetí největší gruzínské město s celkem 147 635 obyvateli (2014).
Základní údaje
Rozloha Imeretie je 6516 km² a představuje 9,3 % z celkové rozlohy Gruzie. Podle sčítání lidu žilo v Imeretii v roce 2014 téměř 533 906 obyvatel, z toho vyplývá celkem vysoká hustota obyvatel v kraji, která se pohybuje okolo 107 lidí na jeden kilometr čtvereční. Kraj Imeretie má většinou přírodní horské nebo říční hranice, díky kterým je poněkud izolován od okolí, s regiony Gurie na jihozápadě, Samegrelo-Zemo Svaneti na západě, Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie na severu, Šida Kartli na východě a Samcche-Džavacheti na jihu.
Geografie
V Imeretii je členitá krajina od takřka přímořské Kolchidské nížiny do sta metrů nad mořem až po tři tisíce metrů vysoké hory Velkého a Malého Kavkazu, tvořící přírodní hranici kraje. Přístup z okolních regionů je v horách možný jen přes průsmyky nebo od moře z Gurie či Samegrela.
Podobně jako v přímořských regionech na západě od Imeretie je klima v nížinách subtropické a v horách mírné až alpinské. Znatelné jsou i rozdíly v různých částech kraje. Zatímco na západě kraje vládné teplé a spíše sušší počasí takřka po celý rok s jen velmi mírnou, krátkou a deštivou zimou, na východě kraje a v horách je tomu naopak. Tam bývá logicky mrazivá a dlouhotrvající zima, zatímco léta bývají krátká a studená.
Imeretií protéká několik důležitých řek, které mají význam především pro místní dopravu a zemědělství. Nejvýznamnějšími řekami jsou Rioni a Cchenisckali, které se na jaře a v létě pravidelně rozvodňují díky tajícímusněhu a srážek z okolních hor. V Imeretii se nachází i mnoho zdrojů podzemní vody.
Administrativní členění
Region Imeretie se skládá z nižších administrativních jednotek. Jsou jimi celkem 11 municipalit (obcí) a samostatné město Kutaisi.
I přes průmyslovou vyspělost se Imeretie považuje za zemědělskou oblast. Orná půda v kraji zabírá přes 85 tisíc hektarů. Zemědělství se nejvíce daří v Kolchidské nížině, kde není tak členitý terén. V Imeretii se díky různému geologickému původu hornin vyskytuje na různých místech mnohopůdních druhů, díky čemuž lze v regionu pěstovat širokou škálu zemědělských plodin. Nejvíce se pěstuje čaj, moruše, jablka, třešně, meruňky, broskve a vinná réva. Víno vypěstované v Imeretii, kterého je na sto druhů, představuje až 25 % veškeré gruzínské produkce, ovoce 22 %. Ve vyšších nadmořských výškách se zemědělci živí především pastevectvím. Až 43 % rozlohy Imeretie je pokryto lesy. Zemědělství však v Imeretii v 90. letech utrpělo těžkou ránu, protože o subtropické ovoce a víno vyrobené v Gruzii, které se za sovětské vlády vyváželo do Ruska, nebyl z politických a bezpečnostních důvodů (občanská válka 1992-1993) zájem, ale v poslední době se vzpamatovává.