Česko-německé vztahy po druhé světové válce

Bilaterální vztahy
Česka a Německa
Česko
Česká republika
Německo
Spolková republika Německo
Česko a Německo v rámci Evropské unie
Česko a Německo v rámci Evropské unie

Česko-německé vztahy po druhé světové válce hrají významnou roli v české vnitřní politice. I když po roce 1989 došlo zejména u mladé české generace k velké názorové transformaci, přesto jsou česko-německé vztahy zatíženy určitými skupinovými stereotypy. U Němců je otázka vztahů mezi oběma národy celkem rezistentní a to jak v pozitivním, tak i negativním vnímaní. Běžně se objevuje téma odsunu nebo vyhnání sudetských Němců při politických veřejných debatách, zrovna tak se diskutuje o tzv. Benešových dekretech. Z české strany lze vypozorovat řadu mýtů, které mají historické kořeny ve vymezování se vůči němectví během formování národní identity během 19. století. Od roku 1989 zesílila také politická angažovanost reprezentantů německé menšiny v Česku, na jejichž požadavky reagovala část českých politiků.[1]

Od roku 1945 do roku 1989

Vysídlování německých obyvatel v roce 1945.

Po druhé světové válce byla valná část německého obyvatelstva z českého území nuceně vysídlena. Podle výsledků sčítání lidu z roku 1930 žilo v Československu 3 149 820 Němců. V březnu 1947 bylo v českých zemích vedeno 192 259 Němců. Jednalo se převážně o neodsunuté antifašisty a jejich rodiny. Při sčítání lidu v roce 1991 se hlásilo k německé národnosti 48 556 občanů Česka, v roce 2001 už jen 39 238 lidí (0,4 % občanů Česka).[2]

Komunistická propaganda se podepsala na poválečném mýtu, kdy Němci ze Západu byli považováni za revanšisty a neonacisty.[1] Protipól měla tvořit politika NDR.[1] Po pádu Železné opony a znovusjednocení Německa se stal vztah k Němcům a potažmo Německu znovu předmětem kontroverzního zájmu.[1] Historicky zatížené debaty se nejvíce týkají témat sudetských Němců v 30. a 40. letech 20. století. Názorové diskuze oscilují od principu kolektivní viny až po Beneše jako politika nesnášejícího Němce a Maďary. [1]

Po roce 1989

Václav Havel s Horstem Köhlerem na Pražském hradě, září 2000.
Goethe-Institut, Praha

Rok 1989 byl pro česko-německé vztahy velmi významný. V Československu došlo k sametové revoluci a pádu totalitního režimu, u západních německých sousedů zase padla Berlínská zeď a oba německé státy se sjednotily. Česko i sjednocené Německo se nejprve vyrovnávaly se společnou minulostí.[3]

V oblasti bilaterálních vztahů mezi Českem a Německem se řešily otázky jednak evropské, ale i historické. Evropská agenda se zabývala vstupem do Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie. V první polovině 90. let se vztahy na politické úrovni rozvíjely pomalu. Vztahy byly zatíženy odlišnými stanovisky vládních představitelů, osobními antipatiemi politiků, ale samozřejmě i nevyřešenými otázkami minulosti. Řešení otázek společné historie připadlo do rezortu historické agendy.[3]

Nejaktivněji vystupovalo Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL). Hlavní náplní jeho požadavků bylo jednání s českou vládou a samozřejmě splnění historických požadavků. Česká strana taková jednání odmítla.[3] Teprve od druhé poloviny 90. let docházelo k vyjednávání mezi Českem a Německem. V roce 1990 Václav Havel navštívil presidenta Německé spolkové republiky a prohlásil:[1]

„...Šest let nacistické nadvlády stačilo na to, abychom se stali obětí infekce zla. Namísto toho, abychom předali ty, kdo zradili tento stát, řádnému soudu, jsme je vyhnali ze země a potrestali odplatou, která šla mimo hranice zákona. To nebyl trest. To byla pomsta...“

Václav Havel, Mnichov, leden 1990[1][4]

Následně byl českou veřejností a různými politickými stranami obviňován, že rozdmýchal „revanšistické nároky sudeťáckého landsmanšaftu“. Nakonec se musel všemožně hájit, až zformuloval v roce 1995 diplomatickou „omluvu Čechům” za předcházející „omluvu Němcům”.[1]

V roce 1997 podepsaly Česká republika a Spolková republika Německo Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Z textu samotného se dá odvodit snaha "udělat za minulostí tlustou čáru". Odsun je předmětem článku II. až IV.[1]

II

„...Německá strana přiznává odpovědnost Německa za jeho roli v historickém vývoji, který vedl k mnichovské dohodě z roku 1938, k útěku a vyhánění lidí z československého pohraničí, jako i k rozbití a obsazení Československé republiky. Lituje utrpení a křivd, které byly zpùsobeny českému lidu nacionálně socialistickými zločiny Němců. Německá strana vzdává čest obětem nacionálně socialistické vlády násilí a těm, kteří této vládě násilí kladli odpor. Německá strana si je rovněž vědoma, že nacionálně-socialistická politika násilí vůči českému lidu přispěla k vytvoření půdy pro poválečný útěk, vyhánění a nucené vysídlení.

III

Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Zejména lituje excesù, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné, a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány.

IV

Obě strany se shodují v tom, že spáchané křivdy náležejí minulosti, a že tudíž zaměří své vztahy do budoucnosti. Právě proto, že si zůstávají vědomy tragických kapitol svých dějin, jsou rozhodnuty nadále dávat při utváření svých vztahù přednost dorozumění a vzájemné shodě, přičemž každá strana zůstává vázána svým právním řádem a respektuje, že druhá strana má jiný právní názor. Obě strany proto prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti...”

Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. 1. 1997[5]

Nicméně česká strana nevyhlásila Benešovy dekrety za tzv. „vyhaslé” nebo „právně umrtvené”, čímž se symbolicky nedistancovala od v současné době nepřijatelné kolektivní viny. Téma dekretů je tedy stále součástí politických debat nebo volebního klání.[1]

„Na rovině infantilního vzájemného účtování vin mohli čeští vysídlovači z roku 1945 poukázat na „zradu“ vysídlených r. 1938, avšak stejným právem mohli čeští Němci uplatňovat rozhodnutí z let 1918/19, kdy se jich nikdo neptal, chtějí-li se stát Čechoslováky, stejně jako Češi mohli roku 1918 poukazovat na desetiletí, kdy němečtí politici bránili národnímu vyrovnání atd. ad absurdum.“

Bedřich W. Loevenstein, esejista [1]

Jörg Heider např. v roce 2002 vyhrožoval, „že pokud Praha dekrety nezruší, zablokuje vstup Česka do Unie”. Nato reagovali čeští politici, jako třeba tehdejší premiér Zeman, který označil „sudetské Němce za Hitlerovu pátou kolonu a prý mohli hovořit o štěstí, že nebyli popraveni jako zrádci.” Německý kancléř Gerhard Schröder přirozeně zrušil oficiální návštěvu Česka. Českým pravicovým i levicovým politikům se populistický nacionalismus nevyhnul ani v roce 2004, kdy pobouřili celou Evropu snahou uzákonit větu (pro kterou 118 poslanců hlasovalo), „Edvard Beneš se zasloužil o český stát“. Zákon neprošel Senátem,[6][1] senátní veto však Sněmovna přehlasovala (viz Zákon o zásluhách Edvarda Beneše).

Postoj Čechů k Němcům

Výzkumy veřejného mínění říkají, že 27 % lidí v Česku by vadilo, pokud by v jejich sousedství bydlela sudetoněmecká rodina, jen 13 % by vadilo, kdyby byla německá. Třetina obyvatel by nerespektovala německého nadřízeného a pro pětinu obyvatel je nepředstavitelné, že by se jejich syn či dcera vydali za Němce. Negativní postoje k Němcům podle statistiky vykazují příznivci levice a starší generace.[1] Všeobecně dopadají v průzkumech v Česku Němci hůře ve srovnání s ostatními národnostmi v EU.

Řada stereotypů a mýtů o Němcích má počátky v dávné historii 19. století a souvisí s nacionalismem Národního obrození. A tak jsou Němci viděni negativně pokud jde o rozpínavost, agresivitu a panovačnost. Naopak pozitivně jsou jim připisovány ctnosti jako disciplinovanost, přesnost, serióznost, důslednost, šetrnost. Češi připisují Němcům pozitiva také v pracovní kázni, podnikové kultuře či kultuře jednání mezi českou a německou společností.

V otázce odsunu nepanuje společenský konsensus, proto také moderní školní výukové programy s touto otázkou pracují a poukazují zejména na nepřijatelnost kolektivní viny a naopak utváření vlastního názoru na podkladě prostudování několika fundovaných pramenů místo třeba veřejného tisku.[7]

Německá menšina v Česku

Německá škola v Praze

První poválečnou organizací Němců bylo v Česku roku 1969 Kulturní sdružení občanů německé národnosti ČSSR ( německy Kulturverband der Bürger deutscher Nationalität der ČSSR). V roce 1990 došlo k přejmenování z Kulturverband na Kulturní svaz v ČSFR, ale pro jeho zdiskreditování během komunistického režimu ho značná část členů opustila. Na počátku roku 1990 vznikl Svaz Němců v ČSFR ( německy Verband der Deutschen in der ČSFR), který navazoval spolupráci s vyhnanými Němci v příslušných regionech v SRN. Odsunutí sudetští Němci se sdružují především v Sudetoněmeckém krajanském sdružení - Sudetendeutsche Landsmannschaft. Výsledkem snah o vytvoření jednotné německé organizace v českých zemích bylo vytvoření Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (německy Landesversammlung der Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien), jehož ustavující shromáždění se konalo 7. 11. 1992. Registrace SNČMS jako občanského sdružení proběhla 19. 1. 1993. Funkci presidenta svazu zastávali Erwin Schulz, Walter Piverka, Hans Korbel a od roku 2001 je prezidentem Matin Dzingel. Shromáždění s regionálními svazy má přibližně 7000 členů. Zástupci Kulturverbandu se však shromáždění nezúčastnilo a neshody mezi oběma organizacemi lze zaznamenat i v roce 2014. Kulturní svaz občanů německé národnosti ČR (německy Kulturverband der Bürger deutscher Nationalität der ČR e.V.) má asi 5000 členů. Existují i menší místní organizace německé menšiny.[8]

Související články

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m Česko-německé vztahy, učební materiály, projekt Varianty - IKV • Člověk v tísni, o.p.s., 2005
  2. Staněk, T. (1998): K současnému postavení německé menšiny v České republice. In Sborník z mezinárodní vědecké konference konané ve dnech 13. a 14. října 1998 ve Slezském ústavu Slezského zemského muzea v Opavě. Slezský ústav Slezského zemského muzea v Opavě, Dokumentační a informační středisko Rady Evropy v Praze, s. 88-101.
  3. a b c Sochora, Tomáš: Vývoj česko-německých vztahů po roce 1989, Brno 2003
  4. Ivan Štern: Sudetští Němci a pochybný politický kapitál, [1] Český rozhlas, 23. ledna 2013 v 13:15 - archivováno.
  5. Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21.1. 1997.
  6. Kubičko, R.: Senát zamítl zákon o Eduardu Benešovi. Čro6, 27. 3. 2004.
  7. Šmídová, O.: Němci v českém, Češi v německém zrcadle. In: Češi a Němci. Dějiny-kulturapolitika. Praha a Litomyšl 2001.
  8. Mareš, M. (2002): Assembly of Germans in Bohemia, Moravia ans Silesia. Středoevropské politické studie, 2002, roč. IV., č. 4. Dostupné z http://www.iips.cz/seps.html Archivováno 4. 4. 2005 na Wayback Machine..

Literatura

  • Siebt, F.: Německo a Češi. Dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy. Praha 1996.
  • Šmídová, O.: Němci v českém, Češi v německém zrcadle. In: Češi a Němci. Dějiny-kulturapolitika. Praha a Litomyšl 2001.
  • Staněk, T.: Odsun nebo vyhnání? In: Češi a Němci. Dějiny-kultura-politika. Praha a Litomyšl 2001.
  • kol.: Téma: Odsun – Vertreibung. Transfer Němcůz Československa 1945-1947. Praha 2002.
  • Kubičko, R.: Senát zamítl zákon o Eduardu Benešovi. Čro6, 27. 3. 2004.
  • Čulík J.: Co bude s Benešovými dekrety po vstupu do Unie. Čro6, 8. 3. 2004.
  • Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21.1. 1997.

Související články

Read other articles:

LeviathanPoster Rilis TeatrikalSutradaraAndrey ZvyagintsevProduserAlexander RodnyanskyDitulis olehAndrey ZvyagintsevOleg NeginPemeranAleksei SerebryakovElena LyadovaVladimir VdovichenkovRoman MadyanovSinematograferMikhail KrichmanTanggal rilis 23 Mei 2014 (2014-05-23) (Cannes) 5 Februari 2015 (2015-02-05) (Rusia) Durasi141 minutes[1]NegaraRusiaBahasaRusiaAnggaranRUB 220 Mn.Pendapatankotor$3,400,000[2] Leviathan (bahasa Rusia: Левиафан, Leviafan) a...

 

For other uses, see Arsenal (disambiguation). Football clubArsenal FCFull nameArsenal Football ClubFounded1983[1]GroundSetsoto StadiumMaseru, LesothoCapacity20,000 Arsenal Football Club is a Mosotho football club based in Maseru.[2] Achievements Lesotho Premier League: 3 1989, 1991, 1993 Lesotho Cup: 3 1989, 1991, 1998 Performance in CAF competitions African Cup of Champions Clubs: 3 appearances 1990: Second Round 1992: First Round 1994: First Round CAF Cup: 1 appearances 1995...

 

Bagian dari seri tentangBuddhisme SejarahPenyebaran Sejarah Garis waktu Sidang Buddhis Jalur Sutra Benua Asia Tenggara Asia Timur Asia Tengah Timur Tengah Dunia Barat Australia Oseania Amerika Eropa Afrika Populasi signifikan Tiongkok Thailand Jepang Myanmar Sri Lanka Vietnam Kamboja Korea Taiwan India Malaysia Laos Indonesia Amerika Serikat Singapura AliranTradisi Buddhisme prasektarian Aliran Buddhis awal Mahāsāṃghika Sthaviravāda Aliran kontemporer Theravāda Mahāyāna Vajrayāna Kon...

SMA Negeri 10 MedanInformasiAkreditasiA[1]Nomor Statistik Sekolah30.1.07.60.01.009Jumlah kelasX XI IPA XII IPA XI IPS XII IPSJurusan atau peminatanIPA dan IPSRentang kelasX, XI IPA, XI IPS, XII IPA, XII IPSKurikulumKurikulum Tingkat Satuan PendidikanJumlah siswa755 orang TP 2021/2022AlamatLokasiJl. Tilak No. 108 medan, Medan, Sumatera UtaraMoto SMA Negeri (SMAN) 10 Medan, merupakan salah satu Sekolah Menengah Atas Negeri yang ada di Provinsi Sumatera Utara, Indonesia. Sama d...

 

Large village in Northern Hungary, HungarySzentistvánLarge village FlagCoat of armsSzentistvánLocation of SzentistvánCoordinates: 47°46′23″N 20°39′27″E / 47.77296°N 20.65750°E / 47.77296; 20.65750CountryHungaryRegionNorthern HungaryCountyBorsod-Abaúj-ZemplénDistrictMezőkövesdArea • Total51.12 km2 (19.74 sq mi)Population (1 January 2023)[1] • Total2,335 • Density46/km2 (120/sq mi)Tim...

 

Voce principale: Sportverein Wehen 1926 Taunusstein. Sportverein Wehen 1926 TaunussteinStagione 2009-2010Sport calcio Squadra Wehen Allenatore Hans-Werner Moser (1ª-22ª) Gino Lettieri (23ª-38ª) All. in seconda Steffen Vogler 3. Liga15º posto Coppa di GermaniaPrimo turno Maggiori presenzeCampionato: Reinert, Ziemer (35)Totale: Reinert, Ziemer (36) Miglior marcatoreCampionato: Öztürk, Ziemer (7)Totale: Öztürk, Bohl, Ziemer (7) StadioBRITA-Arena Maggior numero di spettatori8 ...

Dutch association football club Not to be confused with Sparta Asia. Football clubSparta RotterdamFull nameSparta RotterdamNickname(s)De Kasteelheren (The Castle Lords) De Rood-Witte Gladiatoren (The Red-White Gladiators)Founded1 April 1888; 136 years ago (1888-04-01)GroundSparta StadionCapacity11,026ChairmanLeo RuijsHead CoachJeroen RijsdijkLeagueEredivisie2022–23Eredivisie, 6th of 18WebsiteClub website Home colours Away colours Current season Sparta Rotterdam (Dutch pron...

 

Untuk makanan lain dengan nama sama, lihat onde-onde. KleponKlepon yang disajikanNama lainOnde-Onde (Brunei, Malaysia, Singapura, Sulawesi, Sumatera), Kalalapun/ Kelelepon (Kalimantan Selatan)SajianJajanan pasarTempat asal IndonesiaDaerahIndonesiaSuhu penyajianSuhu ruanganVariasiKlepon PelangiSunting kotak info • L • BBantuan penggunaan templat ini  Media: Klepon Klepon (Jawa: ꧋ꦏ꧀ꦭꦼꦥꦺꦴꦤ꧀, translit. klêpon), adalah sejenis kue atau peng...

 

Russian football club Football clubTyumenFull nameFootball Club TyumenFounded1961; 63 years ago (1961)GroundGeolog Stadium, TyumenCapacity13,057OwnerTyumen OblastChairmanAleksandr PopovManagerIgor MenshchikovLeagueRussian First League2022–23Russian Second League,Group 4,1st (promoted)WebsiteClub website Home colours Away colours FC Tyumen (Russian: Футбольный клуб «Тюмень») is a Russian football club based in Tyumen. The former member of the Russian P...

Compagnie des prêtres de Saint-Sulpice Emblème des Sulpiciens, les lettres « A » et « M » entrelacées, résumant la formule latine Auspice Maria – sous la protection de Marie –. Ordre religieux Type société de vie apostolique Structure et histoire Fondation 1645 Fondateur Jean-Jacques Olier de Verneuil Abréviation P.S.S. Liste des ordres religieux La Compagnie des prêtres de Saint-Sulpice, appelés aussi Sulpiciens[a], est une société de vie apostolique c...

 

Jean-Luc Bilodeau nel 2010 Jean-Luc Bilodeau (Vancouver, 4 novembre 1990) è un attore canadese, noto soprattutto per i suoi ruoli nelle serie televisive Kyle XY e Baby Daddy. Indice 1 Biografia 2 Carriera 3 Vita privata 4 Filmografia 4.1 Cinema 4.2 Televisione 4.3 Doppiatore 5 Doppiatori italiani 6 Note 7 Altri progetti 8 Collegamenti esterni Biografia È nato a Vancouver, nella Columbia Britannica, da genitori franco-canadesi, Raymond e Barbara Bilodeau[1]. Ha una sorella maggiore d...

 

هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (مارس 2021) التاميل ضد الإبادة الجماعيةالتاريخالتأسيس 2008 الإطارالنوع منظمة البلد  الولايات المتحدة تعديل - تعديل مصدري - تعديل ويكي بيانات التاميل ضد الإبادة الجماعي...

Частина серії проФілософіяLeft to right: Plato, Kant, Nietzsche, Buddha, Confucius, AverroesПлатонКантНіцшеБуддаКонфуційАверроес Філософи Епістемологи Естетики Етики Логіки Метафізики Соціально-політичні філософи Традиції Аналітична Арістотелівська Африканська Близькосхідна іранська Буддій...

 

1807 Blockade during the War of the Fourth Coalition Great Sortie of StralsundPart of the Franco-Swedish War and the War of the Fourth CoalitionStralsund and nearabouts (Lüssow, Lüdershagen and Voigdehagen; bottom), by O.W. SmithDate1–3 April 1807LocationSwedish Pomerania; present-day Mecklenburg-Vorpommern, Germany54°18′33″N 13°04′55″E / 54.30917°N 13.08194°E / 54.30917; 13.08194Result Swedish victoryTerritorialchanges French army pushed out of Swedish...

 

For a navigational list, see List of time periods. Part of a series onHuman history ↑ Prehistory (Stone Age)   (Pleistocene epoch) Holocene TimelinesNeolithic – Contemporary(10,000 BCE – Present) Age of the human race Recorded history (Common Era) Earliest records Protohistory Proto-writing Ancient Copper Age Bronze Age Iron Age Axial Age Classical antiquity Late antiquity Africa North America South America Oceania East Asia South Asia Southeast Asia West Asia Europe Postclas...

El Casar Un Civia de Renfe Operadora en los andenes de la estación de Cercanías.UbicaciónCoordenadas 40°19′07″N 3°42′36″O / 40.3185, -3.70992Dirección Avenida de El Casar con AlhaquénSector Getafe NorteMunicipio GetafeZona Datos de la estaciónCódigo 60109Accesibilidad SíInauguración : 11 de abril de 2003Servicios Propietario Administrador de Infraestructuras Ferroviarias y Consorcio Regional de Transportes de MadridOperador Renfe Cercanías y Metro de Madrid...

 

Innere Stadt Héraldique Administration Pays Autriche Land  Vienne Statut Arrondissement District(Bezirk) Vienne Conseillers municipaux 40 conseillers17 ÖVP, 10 SPÖ, 7 Grüne, 2 FPÖ, 4 Neos Maire Markus Figl (ÖVP) Code postal A-1010 Immatriculation W Indicatif +43 (0)1 Démographie Population 16 620 hab. (2023) Densité 5 771 hab./km2 Géographie Coordonnées 48° 12′ 35″ nord, 16° 22′ 12″ est Altitude 192 m Superficie ...

 

Campeonato colombiano 1953 VI ediciónDatos generalesSede  ColombiaAsociación ConmebolCategoría Primera AFecha 1953Edición 6Organizador División Mayor del Fútbol ColombianoPalmarésDef. título MillonariosPrimero Millonarios (4)Segundo Deportes QuindíoDatos estadísticosParticipantes 12 equiposPartidos 132Goles 535 (4,053 por partido)Mayor anotador Mario Garelli (20) Cronología Campeonato colombiano 1952 Campeonato colombiano 1953 Campeonato colombiano 1954 [editar datos en W...

この記事は検証可能な参考文献や出典が全く示されていないか、不十分です。 出典を追加して記事の信頼性向上にご協力ください。(このテンプレートの使い方)出典検索?: 堀切善次郎 – ニュース · 書籍 · スカラー · CiNii · J-STAGE · NDL · dlib.jp · ジャパンサーチ · TWL (2016年8月) 日本の政治家堀切善次郎ほりきり ぜんじろう ...

 

Town in Baden-Württemberg, GermanyLörrach TownAerial view at Lörrach from the north Coat of armsLocation of Lörrach within Lörrach district Lörrach Show map of GermanyLörrach Show map of Baden-WürttembergCoordinates: 47°37′N 7°40′E / 47.617°N 7.667°E / 47.617; 7.667CountryGermanyStateBaden-WürttembergAdmin. regionFreiburg DistrictLörrach Government • Lord mayor (2022–30) Jörg Lutz[1] (Ind.)Area • Total39.43 ...