Žvýkací svaly (musculi masticatorii) jsou svaly, které zavírají čelisti, křídlové svaly navíc pohybují dolní čelistí dopředu a do stran. V opačném směru, tedy k otevírání čelistí, pracují dvojbříškatý sval (musculus digastricus) a některé svaly jazylky (jazylkočelistní sval, musculus mylohyoideus a bradojazylkový sval, musculus geniohyoideus)

Žvýkací svaly mají původ ve svalovině žaberních štěrbin a vznikají z prvního žaberního oblouku. V důsledku tohoto jsou inervovány V. hlavovým nervem, přesněji mandibulární větví trojklaného nervu, čímž se liší od mimických svalů, které jsou inervovány nervem lícním.

• velký sval žvýkací (m. masseter) – odstupuje na lícní kosti a upíná se na zevní plochu dolní čelisti
• spánkový sval (m. temporalis) – odstupuje ve spánkové jámě spánkové kosti a upíná se na processus muscularis dolní čelisti
• boční křídlový sval (m. pterygoideus lateralis) – odstupuje na spodině lební a upíná se na krček kloubní hlavice dolní čelisti
• střední křídlový sval (m. pterygoideus medialis) – odstupuje v křídlové jámě a upíná se na vnitřní plochu dolní čelisti

Všechny žvýkací svaly jsou párové.

Existuje velká různorodost, ale obecně jsou u ptáků vyvinuty následující žvýkací svaly:^[1]

• musculus adductor mandibulae internus
• musculus pseudotemporalis profundus
• musculus adductor mandibulae posterior
• musculus constrictor ventralis
• musculus adductor mandibulae externus – rostralis et temporalis

Krokodýli jsou archosauři, příbuzní ptákům, a jejich žvýkací svaly jsou do značné míry ptačím podobné a s nimi homologní:^[1]

• musculus adductor mandibulae internus
• rudimentární musculus pseudotemporalis profundus
• musculus adductor mandibulae posterior
• musculus constrictor ventralis
• musculus adductor mandibulae externus – superficialis, medialis, profundus

• GAISLER, Jiří; ZIMA, Jiří. Zoologie obratlovců. druhé, přepracované. vyd. Praha: Academia, 2007. 692 s. ISBN 978-80-200-1484-9. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žvýkací sval na Wikimedia Commons