PROFILPELAJAR.COM

Archosauři; Stratigrafický výskyt: Spodní trias - současnost
	Ptáci (volavka bílá) a krokodýli (krokodýl bahenní) jsou jedinými v současnosti žijícími archosaury.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	Sauropsida;
Podtřída	Diapsida;
Infratřída	Archosauromorpha;
Nadřád	Archosauria;
podskupiny
	Crurotarsi Aetosauria †; Crocodilia (krokodýli); Phytosauria †; Rauisuchia †; ; Ornithodira Dinosauria (včetně ptáků); Pterosauria †; ;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archosauři (Archosauria) jsou významnou skupinou živočichů náležící do třídy plazů (Reptilia). Ze žijících živočichů sem patří krokodýli (Crocodilia) a ptáci (Aves).^[1] Ze známých skupin vyhynulých plazů se mezi archosaury řadí dále skupiny Aetosauria^[2], Phytosauria a Rauisuchia, které spolu s krokodýly tvoří skupinu Crurotarsi (či Pseudosuchia), a dále dinosauři (Dinosauria), kam se řadí i ptáci a kteří spolu s ptakoještěry (Pterosauria) tvoří skupinu Ornithodira.^[3]

Evoluce

Archosauři se pravděpodobně objevili během permu či ve spodním triasu a velký rozkvět zažili především během druhohor, kdy byli dominantními suchozemskými obratlovci.^[4] Stejně jako jejich konkurenti synapsidi vyvinuli někteří archosauři schopnost termoregulace a endotermie („teplokrevnosti“).^[5] Ptakoještěři se pravděpodobně vyvinuli z příbuzenstva čeledi Lagerpetidae.^[6]

Neptačí dinosauři spolu s ptakoještěry zcela vyhynuli na konci křídy před 66 miliony let.^[7]

Navzdory rozšířenému názoru nebyli populární dinosauři zástupci skupiny šupinatých, nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné. Dinosauři byli zástupci kladu Archosauria, nikoliv Lepidosauria.^[8]

Anatomie

Výzkum rozsahu pohybů pánevního svalstva a ligamentů u ornitodirů ukazuje, že v případě ptakoještěrů a dinosaurů (stejně jako dalších archosaurů) byl pohyb podstatně více omezený a rozsah pohybů dolních končetin celkově menší.^[9] Vývojově primitivní formy, jako byl triasový archosauriform Scleromochlus taylori, se navíc mohly pohybovat hopsavým způsobem.^[10] Scleromochlus také může stát na počátku vývojové linie kladu Pterosauromorpha.^[11]

Někteří archosauři mají dokonce schopnost produkovat fotoluminiscenční vnitrodruhovou signalizaci, kterou například samečci vábí partnerky v době páření.^[12]

Výzkum z roku 2020 prokázal, že mladí aligátoři mají schopnost kompletní regenerace (dorůstání) části svého ocasu. Jedná se o první případ zaznamenané regenerace v tomto rozsahu u archosaurních plazů.^[13]

Dýchací soustava archosaurů (především pak ptáků) je velmi sofistikovaná, dobře adaptovaná a umožňuje dlouhodobý výkon kosterního svalstva. Jeho evoluční historii ale teprve začínáme rozumět.^[14] To stejné pak platí o způsobu archosauří lokomoce (pohybu) a mobility kloubů končetin.^[15]

Největšími známými zástupci této skupiny jsou druhohorní sauropodní dinosauři, jejichž hmotnost mohla přesáhnout 75 tun a délka se mohla pohybovat až kolem 40 metrů.^[16]

Historické uspořádání

Uspořádání skupiny Archosauria vychází z fylogenetického přístupu k taxonomii, který se liší od tradičního dělení, v němž krokodýli tvořili třídu plazů (Reptilia) spolu s hateriemi, šupinatými a želvami, zatímco pro ptáky byla vyčleněna nezávislá třída. Toto členění je dnes do značné míry překonané, přesto je z historických a praktických důvodů dále široce rozšířeno.

Fylogeneze

     `--Archosauria [skupina Archosauria = Avesuchia]
           |-Crurotarsi
           |     |-?Ctenosauriscidae
           |     `--Crocodylotarsi
           |           |-Ornithosuchidae
           |           `--+--Phytosauria
           |              `--Suchia
           |                    |-Prestosuchidae
           |                    `--Rauisuchiformes
           |                          |-Aetosauria
           |                          `--Rauisuchia
           |                                |-Rauisuchidae
           |                                `--+--Paracrocodylomorpha
           |                                   `--Crocodylomorpha (krokodýli a jejich příbuzní)
           `--Avemetatarsalia
                 |-?Scleromochlus
                 `--Ornithodira   
                       |-Pterosauromorpha
                       |       |-?Scleromochlus
                       |       `--Pterosauria (ptakoještěři)
                       `--Dinosauromorpha
                          `--Dinosauriformes
                             `--Dinosauria (dinosauři)
                                    |-Ornithischia
                                     `--Saurischia 
                                       `--Aves (ptáci)

Odkazy

Reference

↑ A. G. Sennikov (2023). Some Morphofunctional Features of the Tail of Early Archosaurs Related to Swimming Adaptations. Paleontological Journal. 57: 432–451. doi: https://doi.org/10.1134/S003103012304010X
↑ Adam D. Marsh, Matthew E. Smith, William G. Parker, Randall B. Irmis & Ben T. Kligman (2020). Skeletal Anatomy of Acaenasuchus geoffreyi Long and Murry, 1995 (Archosauria: Pseudosuchia) and its Implications for the Origin of the Aetosaurian Carapace. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1794885. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1794885
↑ Christian F. Kammerer, Sterling J. Nesbitt, John J. Flynn, Lovasoa Ranivoharimanana, and André R. Wyss (2020). A tiny ornithodiran archosaur from the Triassic of Madagascar and the role of miniaturization in dinosaur and pterosaur ancestry. Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1916631117
↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-prvni-druh-asilisaurus-kongwe.A200717_140026_veda_vse
↑ Michael J. Benton (2020). The origin of endothermy in synapsids and archosaurs and arms races in the Triassic. Gondwana Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2020.08.003
↑ https://phys.org/news/2020-12-paleontologists-pterosaur-precursors-gap-early.html
↑ SOCHA, Vladimír. Jak vyhynuli ptakoještěři. OSEL.cz [online]. 8. března 2021. Dostupné online. (česky)
↑ SOCHA, Vladimír. Proč dinosauři nejsou ještěři. OSEL.cz [online]. 19. října 2021. Dostupné online. (česky)
↑ Armita R. Manafzadeh & Kevin Padian (2018). ROM mapping of ligamentous constraints on avian hip mobility: implications for extinct ornithodirans. Proceedings of the Royal Society B 285 1879 20180727. doi: 10.1098/rspb.2018.0727
↑ S. Christopher Bennett (2020). Reassessment of the Triassic archosauriform Scleromochlus taylori: neither runner nor biped, but hopper. PeerJ 8:e8418. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.8418
↑ Foffa, D.; et al. (2022). Scleromochlus and the early evolution of Pterosauromorpha. Nature (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-022-05284-x
↑ D. Cary Woodruff, Darren Naish & Jamie Dunning (2020). Photoluminescent visual displays: an additional function of integumentary structures in extinct archosaurs? Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1731806
↑ Cindy Xu, Joanna Palade, Rebecca E. Fisher, Cameron I. Smith, Andrew R. Clark, Samuel Sampson, Russell Bourgeois, Alan Rawls, Ruth M. Elsey, Jeanne Wilson-Rawls & Kenro Kusumi (2020). Anatomical and histological analyses reveal that tail repair is coupled with regrowth in wild-caught, juvenile American alligators (Alligator mississippiensis). Scientific Reports. 10, Article number: 20122. doi: 10.1038/s41598-020-77052-8.
↑ Emma R. Schachner, Brandon P. Hedrick, Heather A. Richbourg, John R. Hutchinson & C. G. Farmer (2020). Anatomy, ontogeny, and evolution of the archosaurian respiratory system: A case study on Alligator mississippiensis and Struthio camelus. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13358
↑ Armita R. Manafzadeh, Robert E. Kambic, and Stephen M. Gatesy (2021). A new role for joint mobility in reconstructing vertebrate locomotor evolution Archivováno 12. 2. 2021 na Wayback Machine.. Proceedings of the National Academy of Sciences. 118 (7) e2023513118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2023513118
↑ SOCHA, Vladimír. Nejdelší obratlovec všech dob?. OSEL.cz [online]. 15. listopadu 2018. Dostupné online. (česky)

Literatura

Daniel Smith-Paredes & Bhart-Anjan S. Bhullar (2019). The Skull and Head Muscles of Archosauria. Heads, Jaws, and Muscles: 229-251. doi: https://doi.org/10.1007/978-3-319-93560-7_10
Candice M. Stefanic and Sterling J. Nesbitt (2019). The evolution and role of the hyposphene-hypantrum articulation in Archosauria: phylogeny, size and/or mechanics? Royal Society Open Science, 6(1): 190258. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.190258
Robert J. Brocklehurst, Emma R. Schachner, Jonathan R. Codd and William I. Sellers (2020). Respiratory evolution in archosaurs. Philosophical Transactions of the Royal Society B 375(1793): 20190140. doi: https://doi.org/10.1098/rstb.2019.0140
Hiu Wai Lee, Borja Esteve-Altava & Arkhat Abzhanov (2020). Phylogenetic and ontogenetic changes of the anatomical organization and modularity in the skull of archosaurs. bioRxiv (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2020.02.21.960435
Hiu Wai Lee, Borja Esteve-Altava & Arhat Abzhanov (2020). Evolutionary and ontogenetic changes of the anatomical organization and modularity in the skull of archosaurs. Scientific Reports, 10. Article number: 16138. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-73083-3
Peter J. Bishop, Karl T. Bates, Vivian R. Allen, Donald M. Henderson, Marcela Randau & John R. Hutchinson (2020). Relationships of mass properties and body proportions to locomotor habit in terrestrial Archosauria. Paleobiology, 46(4): 550-568. doi: https://doi.org/10.1017/pab.2020.47
Ian N. Cost, Kaleb C. Sellers, Rachel E. Rozin, Anthony T. Spates, Kevin M. Middleton, Casey M. Holliday (2022). 2D and 3D visualizations of archosaur jaw muscle mechanics, ontogeny and phylogeny using ternary diagrams and 3D modeling. Journal of Experimental Biology. 225 (Suppl_1): jeb243216. doi: https://doi.org/10.1242/jeb.243216

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Archosauři na Wikimedia Commons
Článek o vývoji dinosaurů na webu DinosaurusBlog Archivováno 24. 5. 2018 na Wayback Machine. (česky)

[1] A. G. Sennikov (2023). Some Morphofunctional Features of the Tail of Early Archosaurs Related to Swimming Adaptations. Paleontological Journal. 57: 432–451. doi: https://doi.org/10.1134/S003103012304010X

[2] Adam D. Marsh, Matthew E. Smith, William G. Parker, Randall B. Irmis & Ben T. Kligman (2020). Skeletal Anatomy of Acaenasuchus geoffreyi Long and Murry, 1995 (Archosauria: Pseudosuchia) and its Implications for the Origin of the Aetosaurian Carapace. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1794885. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1794885

[3] Christian F. Kammerer, Sterling J. Nesbitt, John J. Flynn, Lovasoa Ranivoharimanana, and André R. Wyss (2020). A tiny ornithodiran archosaur from the Triassic of Madagascar and the role of miniaturization in dinosaur and pterosaur ancestry. Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1916631117

[4] ttps://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-prvni-druh-asilisaurus-kongwe.A200717_140026_veda_vse

[5] Michael J. Benton (2020). The origin of endothermy in synapsids and archosaurs and arms races in the Triassic. Gondwana Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2020.08.003

[6] ttps://phys.org/news/2020-12-paleontologists-pterosaur-precursors-gap-early.html

[7] SOCHA, Vladimír. Jak vyhynuli ptakoještěři. OSEL.cz [online]. 8. března 2021. Dostupné online. (česky)

[8] SOCHA, Vladimír. Proč dinosauři nejsou ještěři. OSEL.cz [online]. 19. října 2021. Dostupné online. (česky)

[9] Armita R. Manafzadeh & Kevin Padian (2018). ROM mapping of ligamentous constraints on avian hip mobility: implications for extinct ornithodirans. Proceedings of the Royal Society B 285 1879 20180727. doi: 10.1098/rspb.2018.0727

[10] S. Christopher Bennett (2020). Reassessment of the Triassic archosauriform Scleromochlus taylori: neither runner nor biped, but hopper. PeerJ 8:e8418. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.8418

[11] Foffa, D.; et al. (2022). Scleromochlus and the early evolution of Pterosauromorpha. Nature (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-022-05284-x

[12] D. Cary Woodruff, Darren Naish & Jamie Dunning (2020). Photoluminescent visual displays: an additional function of integumentary structures in extinct archosaurs? Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1731806

[13] Cindy Xu, Joanna Palade, Rebecca E. Fisher, Cameron I. Smith, Andrew R. Clark, Samuel Sampson, Russell Bourgeois, Alan Rawls, Ruth M. Elsey, Jeanne Wilson-Rawls & Kenro Kusumi (2020). Anatomical and histological analyses reveal that tail repair is coupled with regrowth in wild-caught, juvenile American alligators (Alligator mississippiensis). Scientific Reports. 10, Article number: 20122. doi: 10.1038/s41598-020-77052-8.

[14] Emma R. Schachner, Brandon P. Hedrick, Heather A. Richbourg, John R. Hutchinson & C. G. Farmer (2020). Anatomy, ontogeny, and evolution of the archosaurian respiratory system: A case study on Alligator mississippiensis and Struthio camelus. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13358

[15] Armita R. Manafzadeh, Robert E. Kambic, and Stephen M. Gatesy (2021). A new role for joint mobility in reconstructing vertebrate locomotor evolution Archivováno 12. 2. 2021 na Wayback Machine.. Proceedings of the National Academy of Sciences. 118 (7) e2023513118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2023513118

[16] SOCHA, Vladimír. Nejdelší obratlovec všech dob?. OSEL.cz [online]. 15. listopadu 2018. Dostupné online. (česky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]