Archosauři se pravděpodobně objevili během permu či ve spodním triasu a velký rozkvět zažili především během druhohor, kdy byli dominantními suchozemskými obratlovci.[4] Stejně jako jejich konkurenti synapsidi vyvinuli někteří archosauři schopnost termoregulace a endotermie („teplokrevnosti“).[5] Ptakoještěři se pravděpodobně vyvinuli z příbuzenstva čeledi Lagerpetidae.[6]
Neptačí dinosauři spolu s ptakoještěry zcela vyhynuli na konci křídy před 66 miliony let.[7]
Navzdory rozšířenému názoru nebyli populární dinosauři zástupci skupiny šupinatých, nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné. Dinosauři byli zástupci kladu Archosauria, nikoliv Lepidosauria.[8]
Anatomie
Výzkum rozsahu pohybů pánevního svalstva a ligamentů u ornitodirů ukazuje, že v případě ptakoještěrů a dinosaurů (stejně jako dalších archosaurů) byl pohyb podstatně více omezený a rozsah pohybů dolních končetin celkově menší.[9] Vývojově primitivní formy, jako byl triasový archosauriform Scleromochlus taylori, se navíc mohly pohybovat hopsavým způsobem.[10]Scleromochlus také může stát na počátku vývojové linie kladu Pterosauromorpha.[11]
Někteří archosauři mají dokonce schopnost produkovat fotoluminiscenční vnitrodruhovou signalizaci, kterou například samečci vábí partnerky v době páření.[12]
Výzkum z roku 2020 prokázal, že mladí aligátoři mají schopnost kompletní regenerace (dorůstání) části svého ocasu. Jedná se o první případ zaznamenané regenerace v tomto rozsahu u archosaurních plazů.[13]
Dýchací soustava archosaurů (především pak ptáků) je velmi sofistikovaná, dobře adaptovaná a umožňuje dlouhodobý výkon kosterního svalstva. Jeho evoluční historii ale teprve začínáme rozumět.[14] To stejné pak platí o způsobu archosauří lokomoce (pohybu) a mobility kloubů končetin.[15]
Největšími známými zástupci této skupiny jsou druhohorní sauropodní dinosauři, jejichž hmotnost mohla přesáhnout 75 tun a délka se mohla pohybovat až kolem 40 metrů.[16]
Historické uspořádání
Uspořádání skupiny Archosauria vychází z fylogenetického přístupu k taxonomii, který se liší od tradičního dělení, v němž krokodýli tvořili třídu plazů (Reptilia) spolu s hateriemi, šupinatými a želvami, zatímco pro ptáky byla vyčleněna nezávislá třída. Toto členění je dnes do značné míry překonané, přesto je z historických a praktických důvodů dále široce rozšířeno.
↑Armita R. Manafzadeh & Kevin Padian (2018). ROM mapping of ligamentous constraints on avian hip mobility: implications for extinct ornithodirans. Proceedings of the Royal Society B285 1879 20180727. doi: 10.1098/rspb.2018.0727