Žofie Amálie Mothová byla první oficiálně uznanou královskou milenkou v Dánsku.
Biografie
Žofie Amálie se narodila 28. března 1654 jako dcera královského doktora Poula Motha (1601–1670) a Idy Dorothey Bureneusové (1624–1684).[1]
S králem se poznala díky své matce někdy v letech 1671 nebo 1672. Žofie porodila Kristiánovi šest dětí, z nichž každé veřejně uznal. V souladu s praxí jeho otce a dědečka dostali všichni příjmení Gyldenløve.[2]
V roce 1677 získala Žofie Amálie titul hraběnka ze Samsø. O vztahu se na královském dvoře vědělo od začátku, ale nebyl oficiální, dokud jí nebyl udělen titul a nebyla oficiálně představena u dvora.
V roce 1679 byly uznány její děti; v roce 1685 byly oficiálně představeny u dvora.
Mothová žila docela diskrétně a neměla žádný politický vliv. Vztahu ve svůj prospěch využil zejména její bratr Matthias Moth. V roce 1682 jí byly uděleny statky v Gottorpu. Po smrti Nielse Juela v roce 1697 král zařídil, aby získala jeho sídlo, dnešní Thottův palác a sídlo francouzského velvyslanectví v Kodani.[3]
Děti
Mezi šest uznaných nelegitimních dětí Žofie Amálie a Kristiána V. patřili:
↑BRICKA, Carl Frederik. 490 (Dansk biografisk Lexikon / XI. Bind. Maar - Müllner). runeberg.org [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (dánsky)
↑ Sophie Amalie Moth, elskerinde | lex.dk. Dansk Kvindebiografisk Leksikon [online]. 2023-04-22 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (dánsky)
↑DECEMBER 2006, Torsdag d 21; DECEMBER 2006, kl 03 30 Del denne artikel Del denne artikel Opdateret torsdag d 21; KL. 08.56. Søheltens palæ på Kongens Nytorv. Berlingske.dk [online]. 2006-12-21 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (dánsky)