Židovské svátky

Davidova hvězda
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Židovský svátek je den nebo řada dnů, dodržovaných Židy jako svaté nebo světské připomenutí důležitých událostí židovské historie. V hebrejštině mohou být židovské svátky podle jejich druhu pojmenovány:

  • יום טוב‎ – jom tov (pl. jamim tovim – „dobré dny“)
  • חג‎ – chag (pl. chagim – „svátek“, „pouť“)
  • מועד / זמן‎ – mo'ed / zman (pl. mo'adim, zmanim – „období“, „(přesně stanovený) čas“)
  • תענית / צום‎ – ta'anit / com (pl. ta'anijot, comim – „půst“)

Svátky lze dělit na biblické, historické a tzv. moderní.

  • Svátky biblické mají svůj zdroj v Tóře a v dalších částech v Bible (Tanachu).
  • Mezi svátky historické řadíme Chanuku a Purim.
  • Moderní svátky souvisí se vznikem a existencí moderního státu Izrael.

Svátky biblické a historické jsou podrobně vykládány v Talmudu, zejména v oddílu Mo'ed, a dále rozpracovány do jednotlivých detailů v rabínské literatuře. V halachické literatuře se jim věnuje především druhá polovina oddílu Orach chajim a navazující komentáře.

Svátky náboženské a světské

V rámci judaismu existují náboženské svátky, které jsou ustanoveny přímo Tórou, jako např. Pesach nebo Jom kipur či Šabat, které vyžadují abstinenci od práce a mohou také požadovat půst; existují také náboženské svátky jako Chanuka nebo Purim, které buďto nejsou uvedeny v Tóře, ale v jiné biblické knize (Purim v knize Ester), případně nejsou v Bibli uvedeny vůbec a jejich ustanovení je pozdější (Chanuka). Tyto svátky označujeme jako historické, avšak jejich náboženský podtext je zdůrazněn zázrakem, který se měl udát. Dále existují svátky světské (moderní), které někteří židé ani neuznávají, a které souvisí s novodobým Státem Izrael – jedná se např. o Jom Jerušalajim nebo Jom ha-zikaron. Některým z nich však je často přiznáván i určitý náboženský rozměr (např. Jom ha-acma'ut).

Nejsvatější z židovských náboženských svátků jsou uvedeny v Tóře – v Exodu, Levitiku a Deuteronomiu.

Svátek Purim se opírá o text knihy Ester. Svátek Chanuka má svou oporu v deuterokanonické knize Makabejských a v pozdějším rabínském ustanovení v Talmudu.

Moderní svátky, běžně dodržované Židy po celém světě, byly ustanoveny státem Izrael po jeho založení v roce 1948.

Biblické svátky

Biblické svátky jsou mimo Izrael zdvojené. Výjimkou je Jom kipur, který je i mimo Izrael jen jednodenním svátkem, a Roš ha-šana, který je i v Izraeli dvoudenní. Důvodem je zajímavá vlastnost původního židovského kalendáře, ve kterém jednotlivé měsíce začínaly až po příchodu svědků do jeruzalémského Chrámu vyhlášením novoluní, hebrejsky Roš chodeš. Teprve po vyhlášení Novoluní mohli poslové informovat jednotlivé židovské komunity. Největší starověká exilová komunita byla od zničení Šalomounova chrámu v Babylonii. Se stupňující se perzekucí Římanů vůči Židům v Izraeli se zhroutil původní důmyslný systém ohňových signálů a babylonští Židé nevěděli, kdy začal nový měsíc. Protože z logiky židovského kalendáře připadaly do úvahy jen dvě možnosti, rozhodli se babylonští Židé slavit obě dvě. To je dodnes zvykem všech Židů žijících mimo Izrael. Svátek Roš ha-šana je podle kalendáře zároveň novoluním, a proto se výše uvedený problém projevoval i v Izraeli. Řešení bylo podobné a Roš ha-šana je i v Izraeli dvoudenním svátkem. Biblické svátky dále dělíme na svátky vysoké, poutní a postní dny.

Šabat

Podrobnější informace naleznete v článku Šabat.

Nejdůležitější svátek, zmíněný jako jedno z přikázání v Desateru. Slaví se každou sobotu, respektive od pátečního do sobotního soumraku. V tento den se nesmí vykonávat žádná práce ani cestovat či provádět obchodní transakce. Je to svátek, při němž se schází přátelé a celá rodina pohromadě. Šabat je nejdůležitějším svátkem judaismu.

Začíná v pátek před západem slunce obřadem kabalat šabat (přijetí šabatu), po němž se koná večerní modlitba a slavnostní večeře. Od této doby jsou zakázány určité druhy práce a věřící se má věnovat odpočinku a studiu. V sobotu ráno se v synagoze koná ranní bohoslužba s přídavnou modlitbou (musaf). K šabatu se také vztahuje zvyk svátečního „třetího jídla“ (se'uda šlišit) podávaného po odpolední modlitbě. Šabat končí po západu slunce obřadem nazývaným havdala.

Roš chodeš

Podrobnější informace naleznete v článku Roš chodeš.

Roš chodeš – Nový měsíc – zahajuje každý židovský měsíc. První den měsíce nisan, čtrnáct dní před východem z Egypta, přikázal Bůh Mojžíšovi, aby vyhlásil novoluní. Od této chvíle se datuje tradice slavení novoluní, která nepřerušena trvá do dnešních dnů. Přestože dnes nemá Roš chodeš takový význam jako v historii, je připomínán jako polosvátek, kdy je sice povolena práce, ale vkládají se určité změny do liturgie.

Vysoké svátky – ימים נוראים

Podrobnější informace naleznete v článku Vysoké svátky.

Roš ha-šana – Nový rok – ראש השנה

Podrobnější informace naleznete v článku Roš ha-šana.

V průběhu posledního měsíce v židovském roce, elulu, se myšlenky a modlitby věřících vážou k cyklu nejdůležitějších svátků, který začíná svátkem Roš ha-šana. S ubíhajícím časem končícího roku zkoumají věřící všechno, co učinili a neučinili. Blížící se den stvoření světa je příležitostí, aby si v rodině, s přáteli a známými vyměnili lístky s přáním dobrého v nadcházejícím čase.

Taková přání si vyměňují také při synagogální bohoslužbě, dříve než se obec rozejde k rodinné slavnosti domů. V rámci svátečního jídla existuje zvyk jíst v medu omočená, sladká jablka, symbol očekávaných dobrých časů.

Roš ha-šana patří ke svátkům, o nichž se troubí na šofar, naříznutý beraní roh. Troubí se na něj podobně jako na trumpetu, je však zapotřebí obzvláštní obratnosti. Troubení na šofar o svátku Roš ha-šana vyjadřuje hold Božímu království, dále tento obyčej upomíná na dobu praotců, zvláště Abrahama, a konečně na dar Tóry na Sinaji. Byl to právě zvuk šofaru, který se měl ozývat na hoře Sinaj při darování Tóry. Všechny tyto tradice vstupují do novoročního přání „le-šana tova tikatev“: „kéž jsi zapsán pro dobrý rok“, přání, které se vztahuje ke zmíněné nebeské knize soudu.

Židovská novoroční slavnost je tak četnými způsoby spojena s božským přikázáním, Tórou. V souvislosti s Novým rokem Roš ha-šana je třeba nahlížet Tóru jako pozitivní, život tvořící a nesoucí, božský dar.

Deset dní pokání – עשרת ימי תשובה

Deset dní mezi Roš ha-šana a Jom kipur nazýváme dny pokání. V této vážné době mezi dvěma vysokými biblickými svátky se dbá ve zvýšené míře na pečlivost plnění příkazů, prodlužuje se čas věnovaný dennímu studiu Tóry, říkají se ranní omluvné modlitby slichot, prosby za odpuštění, mnozí mají ve zvyku se postit. Lidé vyhledávají přátele i nepřátele a snaží se je odprosit za vše, co jim v uplynulém roce provedli zlého a tak dochází k obecnému smiřování se. Talmud na mnohých místech vypráví o velikosti těch, kteří uměli odpouštět. Naopak člověk, který je upřímně prošen o odpuštění a prosbu nepřijme, je chápán jako veliký hříšník.

Tyto dny, které začínají svátkem Roš ha-šana, slouží zejména k rozjímání a zastavení se. Stará tradice říká, že od této chvíle až do konce Jom kipuru je otevřena nebeská kniha. V ní jsou zaznamenány dobré a zlé činy každého člověka. Dny zastavení slouží nejen zpětnému rozvažování, ale zároveň přípravě na božské určení budoucího údělu (viz níže Jom kipur). Tato myšlenka spojení minulosti a budoucnosti nachází výraz v kulatém pečivu (chala), které se váže k židovské novoroční slavnosti. Symbolizuje rytmus roku jako koloběhu.

Poslední, tedy desátý den ze dní rozjímání, jež začínají novoroční slavností, je jedním z největších svátků v židovství: Jom Kipur.

Jom kipur – Den smíření – יום כיפור

Podrobnější informace naleznete v článku Jom kipur.

Jom kipur je nejvyšší židovský svátek. Uzavírá období deseti dní pokání – tradice učí, že „na Roš ha-šana zapsáno, na Jom kipur zpečetěno“.

Jom kipur není považován za svátek nebo za den veselí, v žádném případě si židé na Jom kipur nepřejí „chag sameach“ – veselý svátek – je to spíše den sebezpytování, strávený v modlitbách a půstu.

Poutní svátky – שלוש הרגלים

Podrobnější informace naleznete v článku Poutní svátky.

Pesach – Svátek nekvašeného chleba – פסח

Podrobnější informace naleznete v článku Pesach.

Pesach často nazývaný Svátek nekvašených chlebů je jedním z nejdůležitějších židovských svátků a zároveň jedním z nejstarších vůbec (jelikož příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním Tóry na Sinaji. Společně se svátky Šavu'ot a Sukot se řadí mezi tři poutní svátky, které se každoročně slaví a které připomínají vyjití z otroctví a útěk z Egypta. Je svátkem osvobození židovského národa z tyranského zajetí a zároveň slavnostní probouzení půdy a země.

Půst prvorozených

Podrobnější informace naleznete v článku Půst prvorozených.

Půst, který drží prvorození v předvečer svátku Pesach

Počítání omeru – ספירת העומר

Podrobnější informace naleznete v článku Počítání omeru.

Sedmitýdenní období mezi svátky Pesach a Šavu'ot.

Šavu'ot – Svátek týdnů – שבועות

Podrobnější informace naleznete v článku Šavu'ot.

Někdy nazývaný též „letnice“, svátek obdržení Tóry na hoře Sinaj.

Sukot – Svátek stánků – סוכות

Související informace naleznete také v článku Sukot.

Svátek sklizně, připomenutí přebývání na poušti. Jeden z veselých svátků, který zároveň symbolizuje konec vegetačního období roku a nástup zimy. Období svátku Sukot uzavírá sváteční období, ve kterém se nese celý měsíc tišri.

Historické svátky

Chanuka – Svátek světel

Podrobnější informace naleznete v článku Chanuka.

Příběh Chanuky je zaznamenán v První a Druhé knize Makabejské. Tyto knihy nejsou součástí Tanachu, ale jsou to deuterokanonické knihy (nejsou součástí původního kánonu). Zázrak posvěceného oleje, který zázračně hořel po osm dní je poprvé popsán v Talmudu.[1]

Chanuka připomíná porážku syrských sil, které se pokoušely zamezit Izraelcům praktikovat judaismus. Juda Makabejský a jeho bratři zničili ohromné vojsko a znovuvysvětili jeruzalémský chrám. Pro tento osmidenní svátek je charakteristické zapalování světel – jedno pro první noc, dvě pro druhou, atd. – a používání speciálního svícnu, který se jmenuje chanukija nebo menora.

Purim – Svátek losů

Podrobnější informace naleznete v článku Purim.

Nejveselejší z židovských svátků. Purim připomíná události, které jsou zaznamenány v Knize Ester. Je slaven čtením biblické knihy Ester, během kterého celá obec spustí rámus při jakékoliv zmínce jména Haman; divadelním sehráním příběhu Ester (eventuálně jiného veselého příběhu, v jidiš tzv. Purim špil); obdarováváním chudých a posíláním dárků mišloach manot (tj. dárky jídla nebo pití) a karnevalem. Zvyk pití „ad de-lo jada“ (aramejsky dokud nebude vědět) souvisí s další povinností – opít se tak, aby dotyčný nerozeznal rozdíl mezi prokletým Hamanem a požehnaným Mordechajem.[2]

Půst Ester – תענית אסתר

Podrobnější informace naleznete v článku Půst Ester.

Menší svátky

O těchto svátcích je povolena většina prací, které jsou v normální svátek zakázané. Připomínají vesměs radostné události, nicméně nejsou přikázány Tórou, tudíž nemají specifickou liturgii. Většina těchto svátků je ustanovena až v talmudických dobách.

Tu bi-švat – 15. den měsíce švatu – Nový rok stromů – ט״ו בשבט

Podrobnější informace naleznete v článku Tu bi-švat.

Připomíná počátek vegetačního cyklu v Izraeli.

Lag ba-omer – 33. den Omeru – ל״ג בעומר

Podrobnější informace naleznete v článku Lag ba-omer.

Připomíná smrt rabiho Šim'ona bar Jochaje, který si nepřál, aby jeho úmrtní den byl dnem smutku, podle jiné tradice připomíná zastavení římského pronásledování za povstání Bar Kochba.

15. av – ט״ו באב

Podrobnější informace naleznete v článku 15. av.

Tento den je slaven jako „svátek lásky“ – podle tradice bylo totiž v tento den povoleno Benjaminovcům vzít si manželky z jiných kmenů a tak zachránit budoucnost kmene (Soudců, 21. kapitola).

Postní dny

Podrobnější informace naleznete v článku Veřejné postní dny.

Tiš'a be-av – 9. av – תשעה באב

Podrobnější informace naleznete v článku Tiš'a be-av.

Nejsmutnější den židovské historie, výročí zničení obou jeruzalémských Chrámů a dalších tragických událostí

Půst 10. tevetu – עשרה בטבת

Podrobnější informace naleznete v článku Půst 10. tevetu.

Připomenutí počátku obléhání Jeruzaléma.

Půst 17. tamuzu

Podrobnější informace naleznete v článku Půst 17. tamuzu.

Připomenutí prolomení jeruzalémských hradeb.

Půst Gedaljův

Podrobnější informace naleznete v článku Půst Gedaljův.

Připomenutí zavraždění místodržícího Gedalji.

Nové izraelsko-židovské národní svátky

Jom ha-šo'a – Den vzpomínky na holokaust a hrdinství – יום הזיכרון לשואה ולגבורה

Podrobnější informace naleznete v článku Jom ha-šoa.

Den obětí holokaustu, ustanoven na výročí začátku povstání ve varšavském ghettu.

Jom ha-zikaron – יום הזיכרון לחללי מערכות ישראל

Podrobnější informace naleznete v článku Jom ha-zikaron.

Den vzpomínek na vojáky a lidi padlé za Izrael.

Jom ha-acma'ut – Den nezávislosti – יום העצמאות

Podrobnější informace naleznete v článku Jom ha-acma'ut.

Den vyhlášení nezávislosti novodobého státu Izrael.

Jom Jerušalajim – Den Jeruzaléma – יום ירושלים

Podrobnější informace naleznete v článku Jom Jerušalajim.

Výročí sjednocení Jeruzaléma za šestidenní války v r. 1967.

Odkazy

Reference

  1. Šabat 21a
  2. Megila 7b

Literatura

  • Damohorská, P., Nosek, B. Synagogální liturgie
  • LANCASTER, Brian. Judaismus. Praha: Knižní klub ; Ikar, 2000. 247 s. ISBN 80-7202-704-2. 
  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. 
  • PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé – Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0. 
  • STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha: Vyšehrad, 2002. 247 s. ISBN 80-7021-551-8. 
  • SZLAKMANN, Charles. Judaismus pro začátečníky. Praha: Toga, 2003. 190 s. ISBN 80-902912-9-5. 

Externí odkazy

Read other articles:

مقراب المسح الفلكيمعلومات عامةجزء من مرصد بارانال البلد تشيلي المكان Cerro Paranal (en) تقع في منطقة تضاريس Cerro Paranal (en) الإحداثيات 24°37′41″S 70°24′18″W / 24.628°S 70.40489°W / -24.628; -70.40489 الارتفاع 2٬635 متر[1] أحداث مهمة تشييد المشغل المرصد الأوروبي الجنوبي البعد البؤري 14٫416 متر ا�...

 

Voce principale: Ascoli Calcio 1898. Ascoli Calcio 1898Stagione 1986-1987La squadra in posa con la Coppa Mitropa Sport calcio Squadra Ascoli Allenatore Aldo Sensibile, poi Ilario Castagner[1] Presidente Costantino Rozzi Serie A12º posto Coppa ItaliaPrimo turno Coppa MitropaVincitore Maggiori presenzeCampionato: Pazzagli (29)[2] Miglior marcatoreCampionato: Barbuti (4)[2] StadioStadio Cino e Lillo Del Duca Media spettatori14 421[3]¹ 1985-1986 1987-1988 �...

 

Research program in economics and constitutionalism Constitutional economics is a research program in economics and constitutionalism that has been described as explaining the choice of alternative sets of legal-institutional-constitutional rules that constrain the choices and activities of economic and political agents. This extends beyond the definition of the economic analysis of constitutional law and is distinct from explaining the choices of economic and political agents within those ru...

Chronologies Données clés 1266 1267 1268  1269  1270 1271 1272Décennies :1230 1240 1250  1260  1270 1280 1290Siècles :XIe XIIe  XIIIe  XIVe XVeMillénaires :-Ier Ier  IIe  IIIe Chronologies thématiques Religion (,) et * Croisades   Science () et Santé et médecine   Terrorisme Calendriers Romain Chinois Grégorien Julien Hébraïque Hindou Hégirien Persan Républicain modifier Années de la santé et de la médecine ...

 

نيكولاس نكولو (بالفرنسية: Nicolas Nkoulou)‏  معلومات شخصية الميلاد 27 مارس 1990 (العمر 34 سنة)ياوندي الطول 1.84 م (6 قدم 1⁄2 بوصة) مركز اللعب مدافع الجنسية الكاميرون  معلومات النادي النادي الحالي أريس تسالونيكي الرقم 3 مسيرة الشباب سنوات فريق Kadji Sports Academy [الإنجليزية]‏ ...

 

Ryoji AkagiNama asalAkagi RyōjiLahir31 Maret 1958 (umur 66)di Prefektur Fukuoka, JepangKebangsaanJepangNama lainYoichi Akagi (赤木 陽一code: ja is deprecated , Akagi Yōichi) (penggemar)PekerjaanAktris dan penyanyiTahun aktif1977–1986 Ryoji Akagi (赤木 良次code: ja is deprecated , Akagi Ryōji, lahir 31 Maret 1958) adalah mantan aktor dan mantan penyanyi asal Jepang. Debutnya sebagai penyanyi dimulai pada tahun 1977 dengan label Minorphone. Selanjutnya ia menco...

Questa voce o sezione sull'argomento piante non cita le fonti necessarie o quelle presenti sono insufficienti. Puoi migliorare questa voce aggiungendo citazioni da fonti attendibili secondo le linee guida sull'uso delle fonti. Segui i suggerimenti del progetto di riferimento. Come leggere il tassoboxMiglio Classificazione APG IV Dominio Eukaryota Regno Plantae (clade) Tracheobionta (clade) Angiosperme (clade) Monocotiledoni (clade) Commelinidi Ordine Poales Famiglia Poaceae Sottofamigli...

 

2023 Indian filmMathimaranTheatrical release posterDirected byMantra VeerapandianWritten byMantra VeerapandianProduced byLenin BabuStarring Venkat Senguttuvan Ivana Aradhya CinematographyParvaez KEdited bySathish SuriyaMusic byKarthik RajaProductioncompanyGS Cinema InternationalRelease date 29 December 2023 (2023-12-29) CountryIndiaLanguageTamil Mathimaran is a 2023 Indian Tamil-language family drama and crime thriller film written and directed by Mantra Veerapandian and produ...

 

يفتقر محتوى هذه المقالة إلى الاستشهاد بمصادر. فضلاً، ساهم في تطوير هذه المقالة من خلال إضافة مصادر موثوق بها. أي معلومات غير موثقة يمكن التشكيك بها وإزالتها. (مارس 2019) هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (�...

Dicastery for CommunicationEstablished29 June 2015; 8 years ago (2015-06-29)FounderPope FrancisMerger ofAll communications offices of Holy See and Vatican CityLocationVatican CityPrefectPaolo RuffiniDirectorPaolo NusinerChief editorAndrea TornielliParent organizationRoman CuriaWebsiteDicastery for Communication Part of a series on theRoman Curia Secretariat of State Section for Relations with States Dicasteries Evangelization Doctrine of the Faith Pontifical Commission...

 

Spanish philosopher, writer, mathematician and Catholic clergyman In this Spanish name, the first or paternal surname is Caramuel and the second or maternal family name is Lobkowitz. Most ReverendJuan Caramuel y LobkowitzBishop of VigevanoChurchCatholic ChurchDioceseVigevano (1673–1682)Campagna e Satrianum (1657–1673)SuccessorFerdinando de RojasOrdersConsecration29 July 1567by Cardinal Francesco BrancaccioPersonal detailsBorn23 May 1606Madrid, SpainDied8 September 1682Vigevan...

 

George Herman O'Brien Jr.George H. O'Brien Jr., Medal of Honor recipientBorn(1926-09-10)September 10, 1926Fort Worth, TexasDiedMarch 11, 2005(2005-03-11) (aged 78)Midland, TexasPlace of burialTexas State Cemetery, Austin, TexasAllegiance United States of AmericaService/branch United States Marine CorpsYears of service1949–1963RankMajorUnit3rd Battalion, 7th MarinesBattles/warsKorean War First Battle of the Hook AwardsMedal of HonorPurple Heart(x2)Alma materTexas Tech Uni...

American baseball player and coach (1948-2017) Baseball player Rick StelmaszekStelmaszek in 1987 as a coach for the Minnesota TwinsCatcher / Bullpen coachBorn: (1948-10-08)October 8, 1948Chicago, Illinois, U.S.Died: November 6, 2017(2017-11-06) (aged 69)Chicago, Illinois, U.S.Batted: LeftThrew: RightMLB debutJune 25, 1971, for the Washington SenatorsLast MLB appearanceSeptember 25, 1974, for the Chicago CubsMLB statisticsGames60Hits15Batting average.170 Team...

 

Chương Mỹ Huyện Huyện Chương Mỹ Chùa Quảng NghiêmHành chínhQuốc gia Việt NamVùngĐồng bằng sông HồngThành phốHà NộiHuyện lỵthị trấn Chúc SơnTrụ sở UBNDSố 102 khu Bắc Sơn, thị trấn Chúc SơnPhân chia hành chính2 thị trấn, 30 xãThành lập1888[1]Tổ chức lãnh đạoChủ tịch UBNDĐinh Mạnh HùngChủ tịch HĐNDTrịnh Tiến TườngBí thư Huyện ủyNguyễn Văn ThắngĐịa lýTọa độ: 20°55′2...

 

雲仙岳衛星照片雲仙岳雲仙岳的位置 最高点海拔1,500公尺坐标32°45′24″N 130°17′40″E / 32.75667°N 130.29444°E / 32.75667; 130.29444 地理位置 日本 長崎縣地质山脈類型複式火山最近噴發1996年 雲仙岳(日语:雲仙岳/うんぜんだけ Unzen Dake */?)是位於日本長崎縣島原半島中央部的火山。廣義上包括了普賢岳、國見岳、妙見岳三峰、野岳、九千部岳、...

Month in 1919 1919 January February March April May June July August September October November December << November 1919 >> Su Mo Tu We Th Fr Sa 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30   The following events occurred in November 1919: The first Armistice Day ceremonies are held around the world on November 11; here a crowd gathers for the ceremony in Philadelphia. November 1, 1919 (Saturday) The California State Senate unanim...

 

La línea gris indica la distancia entre la Tierra y el Sol que es, en promedio, una unidad astronómica (AU por sus siglas en inglés). La unidad astronómica (abreviada ua, au, UA o AU) es una unidad de longitud igual, por definición, a 149 597 870 700 m,[1]​(149.6 millones de km) que equivale aproximadamente a la distancia media entre la Tierra y el Sol. Esta definición está en vigor desde la asamblea general de la Unión Astronómica Internacional (UAI) del 31...

 

Design classification for nuclear reactors Generation II reactor vessels size comparison. A generation II reactor is a design classification for a nuclear reactor, and refers to the class of commercial reactors built until the end of the 1990s.[1] Prototypical and older versions of PWR, CANDU, BWR, AGR, RBMK and VVER are among them.[1] These are contrasted to generation I reactors, which refer to the early prototype of power reactors, such as Shippingport, Magnox/UNGG, AMB, Fe...

Leonardo GottardoNazionalità Italia Altezza183 cm Peso92 kg Atletica leggera SpecialitàLancio del giavellotto Record Giavellotto 78,10 m (2011) CarrieraSocietà 1999 Assindustria Sport Padova2000 U.S.M.A. Un. Sportiva M. Ausili2001-2004 Atl. Vis Abano2005-2007 Atletica Vis Abano2008- Atl. Biotekna Marcon2010- Aeronautica Militare Nazionale 2011- Italia2 Palmarès Competizione Ori Argenti Bronzi Festival olimpicodella gioventù europea 1 0 0 Giochi sportivistudenteschi europei 0 1 ...

 

French historian (1830–1889) Numa Denis Fustel de CoulangesBorn18 March 1830Paris, FranceDied12 September 1889 (1889-09-13) (aged 59)Massy, EssonneAcademic backgroundEducationÉcole normale supérieureFrench School at AthensInfluencesPolybius · Dubos · GuizotAcademic workEraNineteenth centuryNotable worksLa Cité antique (1864)InfluencedDurkheim · Jullian · Maurras This article is part of a series onConservatism in France Ideologies French nationalism Integral Nouvelle Droite ...