Želva ostruhatá

Jak číst taxoboxŽelva ostruhatá
alternativní popis obrázku chybí
Želva ostruhatá v Oaklandské zoo
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádželvy (Testudines)
PodřádCryptodira
Čeleďtestudovití (Testudinidae)
RodCentrochelys
Binomické jméno
Centrochelys sulcata
(Miller, 1779)
Synonyma

dle [2]

  • Testudo sulcata Miller, 1779
    • Geochelone sulcata[3]
  • Testudo calcarata Schneider, 1784
  • Testudo radiata senegalensis Gray, 1831
  • Geochelone sulcata sudanensis Ballasina, Vandepitte, Mochi & Fenwick, 2006 (nomen nudum)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želva ostruhatá (Centrochelys sulcata) je velká suchozemská želva obývající subsaharské oblasti Afriky.

Popis

Hlava je trojúhelníkovitá s vysoko posazenýma očima. Krunýř je oválný, vpředu mírně vyhnutý nahoru. Mezi štíty jsou výrazné prohlubně. Barva krunýře je béžová až hnědá. Název "ostruhatá" získala tato želva podle dvou až tří výrazných výrustků vedle ocasu.

Velikost a věk

Želva ostruhatá je třetí největší želva světa (po galapážské želvě sloní a seyšelské želvě obrovské).[4] Samci dosahují délky 60–90 cm a váhy 45–91 kg, samice 50–70 cm a váhy 25–40 kg. Po vylíhnutí rostou poměrně rychle, z 5–8 cm po narození dorostou na 15–25 cm během několika let. Jako i další želvy, je želva ostruhatá dlouhověká, odhadovaný věk dožití je 50–150 let.

Rozšíření a habitat

Želva ostruhatá žije na jižní Sahaře a v Sahelu, v polosuchých oblastech (suché stepi a polopouště) od Senegalu, Mali a Mauritánie na západě až po Etiopii a Eritreu na východě. V těchto na vláhu chudých oblastech si želva ostruhatá vyhrabává podzemní úkryty vedoucí do míst s vyšší vlhkostí, kde následně přečkává nejteplejší část dne.[5] Tento způsob chování se nazývá estivace. Úkryty bývají obvykle kolem 0,75 m hluboké, jsou však známy i záhraby o hloubce kolem 3 metrů.[5]

Potrava

Želva ostruhatá je býložravec. Její potrava sestává především z různých druhů trav a dalších rostlin, bohatých na vlákninu a chudých na proteiny. Přemíra proteinů ve stravě způsobuje pyramidovitý vzhled krunýře. Krmení ovocem rovněž není vhodné.

Rozmnožování

Páření želv ostruhatých

Ke kopulaci dochází těsně po skončení dešťové sezóny, od září do října.[5] Samci spolu bojují o právo oplodnit samice a jsou přitom obvykle velmi hlasití.[5]

Po 60 dnech od oplození samice začínají hledat vhodné místo pro nakladení vajec.[5] Během 5 až 15 dní obvykle vyhrabou 4 až 5 hnízd, než si zvolí ideální místo pro svou snůšku.[5]

Samice při hrabání vyhazuje z vyhrabávané prohlubně přebytečnou hlínu, do výhrabu se často i vymočí.[5] Když prohlubeň dosáhne kolem 60 cm v průměru a hloubky 7–14 cm, je vykopána další prohlubeň o průměru a hloubce zhruba 20 cm v zadní části původní prohlubně.[5] Budování hnízda může trvat až 5 hodin, rychlost podle všeho závisí na tvrdosti terénu.[5]

Když je hnízdo připraveno, samice do něj začne klást vejce tempem zhruba jedno vejce za 3 minuty.[5] Snůška obsahuje 15–30 vajec.[5] Po nakladení vajec samice hnízdo opět zcela zahrne hlínou, což dělá velmi pečlivě, může jí to zabrat i více než hodinu.[5]

V inkubáriích by teplota měla být nastavena na hodnotu 30–31 °C. Vejce se líhnou po 90 až 120 dnech.

Ochrana

Želva ostruhatá je vedena v Seznamu ohrožených druhů IUCN jako ohrožená (2024). Je uvedena v seznamu CITES, příloha II, s poznámkou, že u tohoto druhu byla stanovena nulová roční kvóta na vývoz jedinců ulovených v přírodě a určených primárně ke komerčním účelům.[6]

Želva ostruhatá v českých zoo

V Česku je průkopníkem chovu želv ostruhatých Zoo Plzeň. Podařilo se zde úspěšně odchovat již téměř 600 mláďat.[7] Dále je k vidění například v Zooparku Zájezd, Zoo Ohrada, ZOO Ústí nad Labem, Zoo Dvorec, Zoo Liberec, Zoo Dvůr Králové, Krokodýlí Zoo Praha, Zoo Chleby, Zoo Ostrava, zoo Plasy a Ringelland Habrkovice

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku African spurred tortoise na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. VAN DIJK, Petr Paul; IVERSON, John B.; RHODIN, Anders G. J.; SHAFFER, H. Bradley; BOUR, Roger. Turtles of the World, 7th Edition: Annotated Checklist of Taxonomy, Synonymy, Distribution with Maps, and Conservation Status. [s.l.]: Chelonian Research Foundation, 2014. Dostupné online. DOI 10.3854/crm.5.000.checklist.v7.2014. S. 392. (anglicky) 
  3. Tortoise & Freshwater Turtle Specialist Group. Centrochelys sulcata [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 1996 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. BRANCH, Bill. Tortoises, Terrapins & Turtles of Africa. South Africa: Struik Publishers, 2008. ISBN 1-77007-463-5. S. 128. 
  5. a b c d e f g h i j k l KAPLAN, Melissa. African Spurred Tortoises. Reptile and Amphibian Magazine. September/October 1996, s. 32–45. 
  6. CITES, Appendices I, II and III [online]. CITES, 2013-06-12 [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Želva ostruhatá [online]. ZOO Plzeň [cit. 2014-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02. 

Externí odkazy