Trebišov – Vranov nad Topľou
Železniční stanice Vranov nad Topľou
Stát	Slovensko Slovensko
Číslo	192
Provozovatel dráhy	ŽSR
Technické informace
Délka	31,9 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D4
Maximální sklon	3 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	30 km/h[1]
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda trať do Michaľan a Košic 0,000 Trebišov trať do Humenného 1,276 Trebišov zastávka 3,784 Milhostov 5,498 Vojčice 9,275 E50 a E58 9,507 Sečovce 12,449 Dvorianky 15,249 Parchovany 18,270 Sečovská Polianka 23,374 Sačurov 27,335 Vranov-Ortáše 30,384 Vranov nad Topľou predmestie Topľa trať ze Strážskeho 31,909 Vranov nad Topľou trať do Prešova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Trebišov – Vranov nad Topľou (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 192) je jednokolejná železniční trať na východním Slovensku. Trať začíná v železniční stanici Trebišov, kde se odděluje od trati Michaľany – Łupków a vede severním směrem přes Sečovce do Vranova nad Topľou. V únoru 2003 byla na trati zastavena osobní doprava a do současnosti nebyla obnovena; v provozu zůstává pouze doprava nákladní, a to v úseku Trebišov – Sečovce.

První plány na trať mezi městy Trebišov a Vranov nad Topľou se objevují krátce před rokem 1900. Jedním z hlavních iniciátorů bylo město Sečovce (Gálszécs), které dosud leželo mimo provozovanou železnici a mělo o trať výrazný zájem. V projektu se také angažoval jeden z významných šlechtických rodů v oblasti dnešního východního Slovenska – Andrássyové. Impulzem pro stavbu trati byla snaha o zrychlení a zkapacitnění přepravy zemědělských produktů v úrodné nížinaté oblasti v okolí, zejména cukrové řepy do cukrovaru v Trebišově.^[2] Roku 1900 je udělena koncese na stavbu trati, a to podnikateli Ignáci Pallosovi z Budapešti.^[3] Kromě práv na výstavbu trati obsahovala i možnost přednostního práva na prodloužení zmíněné spojnice až do Kapušan.^[3] Tato práva však nebyla využita a trať mezi Vranovem a Kapušanami byla dokončena až v roce 1943.^[4] Samotná stavba trati Trebišov – Vranov nad Topľou proběhla mezi lety 1900–1903 a 24. prosince 1903 se konalo slavnostní otevření.^[3] Náklady na stavbu trati dosáhly 2 000 000 K.^[3]

V červnu 1919 dorazil do Sečoviec pancéřový vlak č. IV, patřící maďarské armádě, která se v rámci maďarsko-československé války snažila dobýt Slovensko zpět pod nadvládu Budapešti.^[2] Vojáky 36. pěšího pluku z Mladé Boleslavi však byl zneškodněn a později odvezen do Škody Plzeň k rekonstrukci a zařazení do výzbroje československé armády.^[2][5] Roku 1944 byla část trati válkou zničena a musela být znovu obnovena. Taktéž vznikla nová zastávka a nákladiště Dvorianky.^[2]

Po dobu téměř 100 let trať sloužila osobní i nákladní dopravě; počet vlaků, zejména nákladních, však klesl po roce 1990, kdy začala být větší část materiálů přepravována po silnici. Snižující se počty cestujících vedly až k úplnému zastavení dopravy, k němuž došlo i přes protesty místních obyvatel ke dni 2. února 2003.^[3][6]

Již krátce po zastavení osobní dopravy začaly obce, ležící na trati, usilovat o její opětovné zavedení. Autobusová doprava se totiž ukázala jako málo kapacitní a nedostačující, zejména o víkendech.^[7] V roce 2004 měla být po dalších protestech zahájena jednání, dosud však žádné vlaky zavedeny nebyly.^[7]

Po zastavení osobní dopravy počátkem roku 2003 zůstává na trati provozována pouze doprava nákladní, zastoupená především manipulačními vlaky v úseku Trebišov – Sečovce-Dvorianky, vedenými lokomotivami řady 742 dopravce ZSCS. Příležitostně také na trať zajíždí vlaky soukromých dopravců, zejména k nakládce zemědělských produktů ve stanici Sečovce a na přilehlé vlečce místního agropodniku.^[8] V posledních letech se na trati konalo také několik historických jízd s motorovým vozem řady M 131.1 z Klubu historických koľajových vozidiel v depu Haniska pri Košiciach.^[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Trebišov – Vranov nad Topľou na Wikimedia Commons