Bakov nad Jizerou – Kopidlno
nádraží v Dětenicích
Stát	Česko Česko
Číslo	063
Provozovatel dráhy	Správa železnic, AŽD Praha
Technické informace
Délka	37,4 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3 (Kněžmost – Dolní Bousov B2)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	15 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	60 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 82,065 Bakov nad Jizerou trať do České Lípy Jizera 83,470 Bakov nad Jizerou město 84,471 37,412 Odb Zálučí trať do Turnova Dálnice D10 34,633 Buda 32,256 Kněžmost 29,816 Lítkovice Silnice I/16 27,080 Obrubce trať do Mladé Boleslavi Klenice 22.528 Dolní Bousov trať do Staré Paky 17,650 Řitonice 16,377 Domousnice 14,130 Rabakov trať do Dobrovice 11,322 Rokytňany 9,111 Osenice 7,710 Dětenice 3,987 Libáň 1,646 Ledkov trať do Nymburka 0,021 24,050 Odb. Kamensko 25,501 Kopidlno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno je jednokolejná regionální dráha. V jízdním řádu pro cestující je označena číslem 063. Trať vede z Bakova nad Jizerou do Kopidlna přes odbočku Zálučí, Dolní Bousov, Dětenice, Libáň a odbočku Kamensko. Na trati není provozována pravidelná osobní doprava, poslední pravidelné vlaky zde jezdily 31. října 2021.^[1]

Na úsek Kopidlno–Libáň byl kromě jiných drah 9. května 1881 vydán list povolení Františka Josefa Prvního, kterým byla oficiálně povolena výstavba a užívání tohoto úseku včetně provozování dopravy na něm. Mělo se jednat o lokomotivní regionální dráhu o standardním rozchodu 1 435 mm, koncesionáři se zavázali k okamžitému zahájení stavby a jejímu dokončení nejpozději 1. září 1882, po čemž mělo následovat zahájení pravidelného provozu.^[2]

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od března 1882 až do svého zestátnění 1. ledna 1908.

Listina o koncesi ze dne 17. května 1882 byla vydána ke stavbě a provozování lokomotivní železnice, která měla být zřízena jako místní dráha o standardním rozchodu 1 435 mm, ze stanice Libáň přes Dětenice a Dolní Bousov do Bakova nad Jizerou. Koncesionář se zavázal, že okamžitě zahájí výstavbu tohoto úseku, a že nejdéle rok od zahájení stavby stavbu dokončí a započne pravidelný provoz.^[3]

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od července 1883 až do svého zestátnění 1. ledna 1908.

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Kopidlno, Libáň-Psinice, Dětenice, Domousnice, Bousov Dolní, Obrubce, Kněžmost, Bakov město, Bakov.

Doprava na trati byla řídká, zejména osobní (kromě Bakova nemá žádná z obsluhovaných obcí nad 2500 obyvatel). Od prosince 2007 byla osobní doprava mezi Dolním Bousovem a Kopidlnem omezena jen na víkendové spoje a i ty byly od března 2010 nahrazeny autobusem; na zbývajícím úseku jezdilo od té doby 5 párů spojů v pracovní dny, v GVD 2010/2011 byl provoz zastaven, nicméně v březnu 2011 obnoven ve stejném rozsahu 5 párů spojů, od GVD 2011/2012 byl snížen na 3 páry, což bylo zachováno dodnes,^[kdy?] od GVD 2017/2018 jezdil po trati o sobotách a nedělích v létě též Podtrosecký rychlík dopravce KŽC Doprava, který zastavoval v Kněžmostě. Jeho provoz skončil v roce 2019. Dále zde Mladoboleslavský železniční spolek každoročně provozuje projekt „S lokálkou kolem Humprechtu“.^[zdroj?]

Mezi Bakovem nad Jizerou a Dolním Bousovem vyjely pravidelné osobní vlaky naposledy v neděli 31. října 2021, provoz osobních vlaků tak byl zcela zastaven.^[zdroj?]

V listopadu 2014 byla trať Dolní Bousov – Kopidlno (22,370 km, nabídková cena v prvním kole 98 151 120 Kč) jednou z pěti tratí, které stát nabídl k prodeji.^[4]

Na konci ledna 2016 bylo oznámeno, že podle materiálu poslaného ministerstvem dopravy do meziresortního připomínkového řízení by tratě Dolní Bousov – Kopidlno a Čížkovice–Obrnice stát měl prodat společnosti AŽD Praha, přičemž prodej ještě čekal na souhlas vlády. Za obě tratě měla celkem zaplatit 10,7 milionu Kč. V soutěži o trať Čížkovice–Obrnice byla jediným zájemcem, v případě trati Dolní Bousov – Kopidlno dal nabídku ještě nejmenovaný manželský pár, ale s výrazně nižší cenou. AŽD Praha chtělo obě tratě využít jako zkušební polygony pro vyvíjené nové zabezpečovací technologie s využitím satelitních systémů. Plánovalo na tratích zachovat provoz a v rámci možností tratě opravit a umožnit i ostatním dopravcům tratě využívat. V podmínkách smlouvy byla povinnost nového majitele zachovat trať v provozuschopném stavu dalších pět let. O nákupu dalších tratí společnost tehdy neuvažovala.^[5] K prodeji obou tratí v roce 2016 skutečně došlo.^[zdroj?]

V srpnu 2020 AŽD na Twitteru oznámila, že začala trať osazovat moderními technologiemi. Část trati měla být kvůli testování autonomního provozu oplocena.^[6] V lednu 2021 AŽD na trati začala s testováním systémů pro autonomní vlaky. Ke zkouškám využívala svůj měřicí vůz ETCS 851.026.^[7] V Dětenicích AŽD na jaře 2023 dokončovala instalaci digitální inteligentní technologie s označením DIGITAL 4.0. Má umožnit na trati testovat autonomní provoz vlaků bez strojvedoucích nebo autonomní drony pro diagnostiku infrastruktury tratě.^[8] V roce 2023 AŽD budovala u trati čtyři vysílače pro pokrytí úseku Dětenice – Ledkov 5G sítí určenou výhradně pro potřeby železnice, k testování autonomních vlaků. Spuštění 5G sítě plánovala na přelom září a října 2023.^[9]

Na jaře 2023 AŽD Praha podepsala s Fakultou dopravní ČVUT v Praze smlouvu o spolupráci při zřízení a využívání Kompetenčního centra, které mělo vzniknout v železniční stanici Dětenice. Mělo být slavnostně otevřeno v prvním čtvrtletí roku 2024.^[8]

Zatímco původně AŽD zamýšlela trať využívat pouze pro testování nových technologií, v březnu 2021 oznámila, že uvažuje o zavedení sezonních víkendových vlaků provozovaných na vlastní komerční riziko, ovšem po dohodě s krajem a obcemi. Uvažovala o nasazení vozů 810+010 ze Švestkové dráhy či o dohodě s Mladoboleslavským železničním spolkem, který provozuje výletní vlaky z Mladé Boleslavi s motorovým vozem M131 Hurvínek. Ředitel uvažoval o spojení z Kolína přes Nymburk.^[10] Koncem roku 2023 AŽD na svém facebookovém profilu uvedla, že v roce 2025 se na trať vrátí provoz, a to sezónní vlaky (duben–říjen o víkendech, o letních prázdninách denně). V plánu byly tři obraty denně – ráno, kolem poledne a odpoledne. Provoz měl zajišťovat experimentální autonomní motorový vůz EDITA, který vznikal přestavbou motorového vozu řady 810.^[11]

• Železniční trať Praha–Turnov

• Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka

• zrušená Železniční trať Dětenice–Dobrovice

• Železniční trať Nymburk–Jičín

• 
  Bakov nad Jizerou
• 
  Bakov nad Jizerou město
• 
  Zálučí (odb.)
• 
  Lítkovice
• 
  Obrubce
• 
  Dětenice
• 
  Ledkov
• 
  Kopidlno

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno na Wikimedia Commons
• [1] na ZelPage.cz
• [2] Historie železničních tratí
• Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
• Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)