Železniční nehoda u Cerhovic
Železniční neštěstí u Cerhovic (kreslil F. Chalupa, časopis Světozor, 1868)
Čas	cca 6:00
Datum	10. listopad 1868
Místo	nedaleko železniční stanice Cerhovice
Stát	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Železniční trať	Praha – Plzeň
Provozovatel	c. k priv. Česká západní dráha (BWB)
Typ nehody	náraz jedoucího vlaku do stojící soupravy na stejné koleji
Příčina	ne zcela jasná: patrně lidské zavinění - neprovedením změna signálu návěstidla/přehlédnutí signálů strojvedoucím
Vlaky	jeden osobní, jeden nákladní
Počet cestujících	nejméně 235
Úmrtí	22 na místě 13 na následky zranění
Zranění	nejméně 60
multimediální obsah na Commons
Částečný průběh trati
Legenda
Chybí seznam

Železniční nehoda u Cerhovic se udála 10. listopadu 1868^[1] přibližně v 6:00 nedaleko železniční stanice Cerhovice na jednokolejné trati Praha – Plzeň vlastněné společností c. k. priv. České západní dráhy (BWB) poblíž městečka Cerhovice a vsi Újezd u Hořovic. Nákladní vlak zde v plné rychlosti narazil do soupravy osobního vlaku, který uvízl ve sněhové závěji.

Nehoda si vyžádala celkem 35 mrtvých a nejméně 60 lehce a těžce zraněných, především z řad vojáků rakousko-uherské armády cestujících v osobním vlaku. Srážka byla nejtragičtějším železničním něštěstím na českém území v období Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.

Dne 10. listopadu 1868 byl ve čtyři hodiny ráno vypraven z plzeňského nádraží osobní vlak ve směru na pražské nádraží České západní dráhy na Smíchově. V posledních jeho čtyřech vozech se nacházelo celkem 235 mužů uherského pěšího pluku č. 26 knížete Michala (povětšinou Slováků a Maďarů), kteří v Plzni trávili dovolenou po italském tažení.^[2] Spolu s poručíkem z Plzně cestovali do Ostřihomi, kde se nacházel odvodní okres pluku. Vojáci měli z Plzně odjet již předešlé noci, došlo však ke zdržení a na cestu se vydali až onoho dne.

Na cestě panovalo mlhavé zimní počasí se zataženou oblohou a vytrvalým sněžením. Vlak jedoucí přes stanice Chrást, Rokycany, Holoubkov a Zbiroh průběžně nabíral zpoždění, po cestě do stanice Hořovice, nedaleko vesnice Újezd ve vzdálenosti asi 200 kroků od strážního domku č. 61 pak musel kvůli zavátým kolejím zcela zastavit - lokomotiva nebyla vybavena sněžným pluhem.

Ve směru od Plzně se pak, dle platného jízdního řádu, blížil další, z Rokycan vypravený nákladní vlak řízený strojvůdcem Bartíkem o délce 18 vozů vezoucích kamenné uhlí a také olej.

Ačkoliv byla údajně ve stanici Zbiroh návěstidla v pozici Stůj, nákladní vlak pokračoval v jízdě. Nelze pak jednoznačně říct, zda byla všechna traťová opatření proti srážce vlaků využita a strojvůdce dostal zprávu o osobním vlaku stojícím u Cerhovic. Okolo šesté hodiny ranní tento nákladní vlak, po trati právě sjíždějící ze svahu (1:125°), za špatné viditelnosti do stojící osobní soupravy v plné rychlosti narazil. Kolize z trati zcela smetla poslední čtyři vagony osobního vlaku mimo trať, vykolejeny pak byla také lokomotiva a dvanáct vagonů osobního vlaku.

Výsledkem srážky bylo 22 mrtvých na místě nehody a 60 těžce zraněných. 13 z těžce zraněných následně zemřelo po převozu do vojenské nemocnice v Praze.^[3] Mrtví byli shromažďování v domě č. 10 v Újezdě. Následně pak byli pohřbeni na starém hřbitově v Cerhovicích, na místě hromadného hrobu byl pak vztyčen neogotický památník. Na místě později zrušeného hřbitova pak vzniklo dětské hřiště u školy, památník se však dochoval a je chráněn jako kulturní památka.^[4]

• HATINA, Jiří. 150. Výročí železniční katastrofy u Cerhovic. Podbrdské noviny. Roč. 26, č. 20 (2018), s. 2.
• ONDŘÍČEK, Emil. Paměti Bratrské pokladny a železáren C.T. Petzold a spol. v Komárově: zároveň Dějiny obce Komárova a blízkého okolí. Vlastní náklad. Komárov, 1909. Dostupné online
• Světozor: Obrázkový týdeník. Praha: František Skrejšovský, 20.11.1868, 2(47), s. 444. ISSN 1805-0921. Dostupné online

• Seznam železničních nehod v Česku
• Železniční nehoda

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční nehoda u Cerhovic na Wikimedia Commons