Dne 10. listopadu 1868 byl ve čtyři hodiny ráno vypraven z plzeňského nádraží osobní vlak ve směru na pražské nádraží České západní dráhy na Smíchově. V posledních jeho čtyřech vozech se nacházelo celkem 235 mužů uherského pěšího pluku č. 26 knížete Michala (povětšinou Slováků a Maďarů), kteří v Plzni trávili dovolenou po italském tažení.[2] Spolu s poručíkem z Plzně cestovali do Ostřihomi, kde se nacházel odvodní okres pluku. Vojáci měli z Plzně odjet již předešlé noci, došlo však ke zdržení a na cestu se vydali až onoho dne.
Na cestě panovalo mlhavé zimní počasí se zataženou oblohou a vytrvalým sněžením. Vlak jedoucí přes stanice Chrást, Rokycany, Holoubkov a Zbiroh průběžně nabíral zpoždění, po cestě do stanice Hořovice, nedaleko vesnice Újezd ve vzdálenosti asi 200 kroků od strážního domku č. 61 pak musel kvůli zavátým kolejím zcela zastavit - lokomotiva nebyla vybavena sněžným pluhem.
Ve směru od Plzně se pak, dle platného jízdního řádu, blížil další, z Rokycan vypravený nákladní vlak řízený strojvůdcem Bartíkem o délce 18 vozů vezoucích kamenné uhlí a také olej.
Průběh nehody
Ačkoliv byla údajně ve stanici Zbiroh návěstidla v pozici Stůj, nákladní vlak pokračoval v jízdě. Nelze pak jednoznačně říct, zda byla všechna traťová opatření proti srážce vlaků využita a strojvůdce dostal zprávu o osobním vlaku stojícím u Cerhovic. Okolo šesté hodiny ranní tento nákladní vlak, po trati právě sjíždějící ze svahu (1:125°), za špatné viditelnosti do stojící osobní soupravy v plné rychlosti narazil. Kolize z trati zcela smetla poslední čtyři vagony osobního vlaku mimo trať, vykolejeny pak byla také lokomotiva a dvanáct vagonů osobního vlaku.
Následky
Výsledkem srážky bylo 22 mrtvých na místě nehody a 60 těžce zraněných. 13 z těžce zraněných následně zemřelo po převozu do vojenské nemocnice v Praze.[3] Mrtví byli shromažďování v domě č. 10 v Újezdě. Následně pak byli pohřbeni na starém hřbitově v Cerhovicích, na místě hromadného hrobu byl pak vztyčen neogotický památník. Na místě později zrušeného hřbitova pak vzniklo dětské hřiště u školy, památník se však dochoval a je chráněn jako kulturní památka.[4]
Odkazy
Reference
↑ O veliké nehodě na železnici. Časopis lékařů českých. 1868-11-28, roč. VII., čís. 48, s. 7. Dostupné online [cit. 2024-07-10].
HATINA, Jiří. 150. Výročí železniční katastrofy u Cerhovic. Podbrdské noviny. Roč. 26, č. 20 (2018), s. 2.
ONDŘÍČEK, Emil. Paměti Bratrské pokladny a železáren C.T. Petzold a spol. v Komárově: zároveň Dějiny obce Komárova a blízkého okolí. Vlastní náklad. Komárov, 1909. Dostupné online