Železniční nehoda u Blovic se stala 5. srpna1890 ve 23:15, kdy došlo mezi stanicí Blovice a zastávkou Zdemyslice k vykolejení osobního vlaku jedoucího na trase Vídeň – Cheb a následnému pádu soupravy z traťového náspu. Usmrceno bylo 5 osob, dalších 42 bylo raněno (z toho 10 těžce). Většinu cestujících tvořili uherští vystěhovalci cestující přes Cheb do Hamburku a dále do Ameriky.
Průběh nehody
Železniční viadukt, ze kterého došlo k pádu soupravy
Již ve 21:00 se kolem Protivína strhl prudký déšť, „při čemž z mraků lily se spousty vody“. Z železniční stanice Blovice vlak vyjel ve 23:10. Vlivem prudkého deště došlo k podemletí středního pilíře mostku blízko strážního domku č. 350, takže ve 23:15 lokomotiva i s 11 vozy vykolejila a souprava se zřítila ze 17 metrů vysokého náspu. Lokomotiva a první vůz (poštovní) nalevo, ostatní vozy napravo. Na místě zemřeli:
strojvůdce c. k. státní dráhy František Černý z Českých Budějovic, 44 let (podle některých periodik byl pouze velmi těžce opařen horkou vodou z kotle a zemřel v nemocnici 6. srpna1890 ve 13:00),
topič c. k. státní dráhy Josef Šlosar z Českých Budějovic, 28 let[1] (podle některých periodik byl pouze velmi těžce opařen horkou vodou z kotle a zemřel v nemocnici),
Barbora Kolářová, 54 let, manželka vrchního konduktora z Plzně,
Terezie Kovacsova, 2 roky, dcera Terezie Kovacsové a sestra Aloise Kovacse,[2]
neznámá žena (matka zemřelého dítěte),
tříměsíční dítě (zemřelo při převozu do nemocnice).[3]
V počtu mrtvých se ale zprávy rozcházejí – v následujících dnech se totiž v novinách objevovaly zprávy o dalších čtyřech lidech vylovených z řeky Úslavy. Zraněno bylo 42 lidí, z toho 10 těžce.[4] Pomoc pro zraněné dorazila až za hodinu, kdy přijel vlak s pomocí, neboť konduktor byl z neznámého důvodu poslán do Nezvěstic (5 km), místo do bližších Blovic (2,5 km). Poslední ranění byli z místa odvezeni druhým vlakem do písecké nemocnice až nad ránem.[5] Bez zranění vyvázlo pouze deset osob,[6] ještě tři dny po havárii se pohřešovalo 14-20 osob.[6]
Politický katolický týdeník Čech uveřejnil dne 11. srpna 1890 seznam raněných z této nehody. V tomto seznamu není zahrnuto 11 osob, které byly v té době v domácím léčení.
Jméno
Věk
Bydliště
Povolání
Zranění
Poznámka
Dieter Karel
28
Jännersdorf (Uhry)
krejčí
lehké poranění na hlavě
ženatý
Filec Václav
14
Plzeň
syn konduktéra
lehké poranění na hlavě s otřesem mozku
Filcová Kateřina
34
Plzně
manželka konduktéra
těžké poranění na hlavě, lehké po těle
Krainz Jakub
46
Štýrsko
dělník
lehce potlučen
ženatý
Tiber Jiří
38
Neumarkt (Uhry)
dělník
velmi těžce raněn na hlavě i po těle
ženatý
Horvát Josef
7
Miškovec (Uhry)
těžké zranění na hlavě a otřes mozku
Horvátová Anna
20
Miškovec (Uhry)
dělnice
lehce pohmožděna
vdaná
Kovács Alois
4
Uhry
otřes mozku s lehkým poraněním hlavy
Kovácsová Teresie
22
Uhry
lehké poranění
vdaná
Kiefarová Anna
33
Uhry
lehké pohmožděniny
Horváthová Brigita
20
Uhry
lehce raněna
vdaná
Borkoryová Kateřina
20
Uhry
lehké zranění, těžké poškození dvou prstů
vdaná
Janská Alžběta
37
Libín (Podbořany)
lehké poranění, otřes mozku
Dieterová Anna
20
Uhry
lehké poranění na prsou
vdaná
Tieberová Julie
30
Uhry
lehké zranění na těle a otřesení mozku
vdaná
Schmidová Julie
39
Uhry
zranění na těle
vdaná
Piková Marie
0,2
Uhry
lehké zranění na těle
Deutsch Josef
34
Uhry
dělník
těžce zraněn
ženatý
Deutschová Josefa
33
Uhry
lehké otřesení mozku
vdaná
Bajuková Barbora
32
Krajina
dělnice
potlučené koleno
Bajuk Antonín
6
Krajina
nepatrné odřeniny
Bajuková Marie
8
Krajina
odřeniny
Prusová Marie
26
Krajina
dělnice
lehké zranění
Prusová Marie
3
Krajina
nepatrné odření a naběhnutí kolena
Frankovičková Božena
Rybník u Záhřebu
dělnice
naběhlé čelo a silné zranění levého oka
Kaiser Josef
68
Německý Malíkov u Jindřichova Hradce
lehké naběhnutí nosu
vdovec
Bornová Marie
19
Plzeň
dcera dozorce
zranění na koleně
Adámek Jan
10
Plzeň
syn strojvůdce
lehké zranění na spánku
Následky nehody
O nehodě ihned druhý den (tj. 7. 8.) informovaly Wiener Zeitung,Prager Tagblatt,[7]Linzer Volksblatt, Volksblatt für Stadt und Land, Das Vaterland, Moravská orlice, Čech a Národní politika (ta dokonce na titulní straně[5]). Trať byla plně průjezdná až o týden později, a to 12. srpna 1890. Do té doby musely vlaky jezdit odklonem přes Horažďovice a Klatovy. Členové hasičského sboru Blovice dostali jako odměnu při pomoci odstraňování následků nehody 30 zlatých a pochvalné uznání ředitelstvístátních drah v Plzni.
Vyšetřování
Generální ředitelstvístátních drah vydalo vyšetřovací zprávu, ve které uvedlo, že za nehodu mohlo podemletí středního pilíře dvacet let starého mostu přes Podhrázský potok (tehdy Vintýřův potok). Potok pramení u Letin a za osm kilometrů své cesty napájí čtyři rybníky (v Letinech, Chocenickém Újezdě, Drahkově a Seči). Kvůli prudkému dešti došlo k protržení hrází všech čtyř rybníků a vzniklý proud podemlel střední pilíř mostu. Pro potvrzení opravdu vysoké hladiny vodního toku lze použít fakt, že v Plzni stoupla hladina Úslavy (řeky, kam se potok vlévá) o 150 cm nad normál. Projektant mostu počítal s vyšším stavem vodního toku, nikoliv však s protržením hrází (dva otvory měly šířku 4,74 metru).[5] Bylo tedy shledáno, že železniční zřízenci nenesou žádnou vinu na nehodě a jedná se tak o "živelní nehodu, ne o zanedbání služebních pravidel a opatrnosti."
V návaznosti na vyšetřovací zprávu rozhodlo generální ředitelství státních drah o vydání vyhlášky, která na základě hmotnosti stanovovala rozložení železničních vozů v soupravě vlaku tak, aby bylo brzdění co nejefektivnější i v případě mimořádných událostí.[5]
Skutečnost, že se jednalo o nehodu, která zasáhla celé Čechy, svědčí i skutečnost, že ještě v roce 1932 byla nehoda vzpomínána jako jedna z nejhorších železničních nehod na našem území.[8]
Další železniční nehody
Výše popsaná železniční nehoda nebyla v okolí nádraží Blovice jediná, avšak byla nejtragičtější. Druhá zaznamenaná nehoda se stala 8. února1903, kdy v úseku Blovice - Nezvěstice došlo ke srážce osobního a nákladního vlaku, při kterém se zranilo šest osob.[9]
V srpnu 1916 došlo k sjetí tendru nákladního vlaku na nástupiště blovického nádraží. Nikdo nebyl zraněn, ale trať byla tři hodiny neprůjezdná.[10]
Další nehoda se stala 6. srpna1938 v šest hodin ráno, kdy došlo k vykolejení jednoho z vozů soupravy nákladního vlaku zhruba jeden kilometr za Blovicemi směrem na Ždírec. Zraněn nebyl nikdo, avšak trať se podařilo zprovoznit až navečer.[11]
SANKOT, Jiří. Velké vlakové neštěstí u Zdemyslic v roce 1890. Oficiální stránky obce Chválenice s místními částmi Chouzovy a Želčany [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online.
