Šebestián z Veitmile

Šebestián z Veitmile
Nejvyšší mincmistr Českého království
Ve funkci:
1542 – 1544
PanovníkFerdinand I.
PředchůdceAlbrecht z Gutštejna na Kolíně
NástupceJan z Vitence na Tochovicích
Hejtman německých lén Koruny české
Ve funkci:
1538 – ?
PanovníkFerdinand I.
Rada české komory
Ve funkci:
1527 – 1528
PanovníkFerdinand I.
Hejtman žateckého kraje
spolu s Jakubem Kyšperským z Vřesovic
Ve funkci:
1514 – ?
PanovníkVladislav II.
Narození1490
Úmrtí13. listopadu 1549 (ve věku 58–59 let)
TitulHodnostní korunka náležící titulu svobodný pán svobodný pán
Choť(1516) Anna Glatzová ze Starého Dvora
RodičeBeneš z Veitmile († 1496) a
Bonuše Caltová z Kamenné Hory († 1511)
DětiJan z Veitmile, Kříž z Veitmile
Příbuznívnuk: Jiří mladší Popel z Lobkowicz (1556–1590)
vnuk: Adam Havel Popel z Lobkowicz (1557–1605)
vnuk: Jan Václav Popel z Lobkowicz (1561–1608)
vnuk: Matouš Děpolt Popel z Lobkowicz (1564–1619)
Profesevoják
MajetekChomutov, Červený hrádek, Chomutov, Hněvín, Postoloprty aj.
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Šebestián z Veitmile (1490? – 13. listopadu 1549) byl český šlechtic z panského rodu Krabiců z Veitmile. Zastával několik významných úřadů ve službách krále Ferdinanda I. a působil jako horní podnikatel v Krušných horách.

Rodina

Šebestián z Veitmile se narodil okolo roku 1490. Jeho rodiči byli Beneš z Veitmile a Bonuše, dcera Jana Calty z Kamenné Hory. Otec dosáhl povýšení vladyckého rodu do panského stavu. Šebestián měl tři bratry: Jana, Michala a Kryštofa. Roku 1516 se Šebestián z Veitmile oženil s Annou Glatzovou ze Starého Dvora. Narodili se jim synové Jan a Kříž.[1]

Kariéra

Jako stoupenec krále Ferdinanda I. byl Šebestián z Veitmile v letech 1527–1528 radou české komory a v letech 1542–1544 zastával úřad nejvyššího mincmistra Českého království. Roku 1546 byl během Šmalkaldské války nejvyšším hejtmanem českého vojska, se kterým táhl do Saska, kde 1. listopadu 1546 zvítězil v bitvě u Ölsnitz. V lednu 1547 se účastnil tažení zemské hotovosti k Labi.[1]

Za Veitmilů došlo v Krušných horách k výraznému rozvoji hornictví. Samotný Šebestián je spojován se založením horních měst Hora Svatého Šebestiána, ke kterému došlo nejspíše ve dvacátých letech šestnáctého století,[2] a Hora Svaté Kateřiny, která byla povýšena na město roku 1528.[3] V Chomutově zahájil Šebestián z Veitmile pozdně gotickou přestavbu děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie[4] a v renesančním slohu pokračoval v úpravách chomutovského zámku.[5] V Postoloprtech založil tvrz, která byla předchůdkyní dochovaného zámku.[6]

Majetek

Základem Šebestiánova majetku bylo chomutovské panství, které jeho otec získal do dědičného vlastnictví. Šebestián je z počátku držel spolu se svými bratry a strýci Ladislavem a Zikmundem, ale od roku 1529 se stal jediným majitelem. Sňatkem majetek rozšířil o červenohrádecké panství.[1] Kromě toho měl po otci v zástavním držení panství hradu Hněvín[7] a od roku 1514 také Postoloprty.[6] Kromě toho v roce 1519 získal spojené ervěnické panství,[8] v roce 1534 je v jeho držení uváděna tvrz ve Vrbce,[9] o pět let později koupil Okořín[10] a v roce 1548 také Kralupy u Chomutova a Vlčí.[11]

Zajímavost

Sebestian Waytmillar z Waytmille a na Chomutowie je zmíněn a jeho erb je vyobrazen na Klaudiánově mapě, nejstarší tištěné mapě Čech z roku 1518.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 15. 
  2. ↑ URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. Ústecký kraj. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. S. 40. Dále jen Urban 2015. 
  3. ↑ Urban 2015, s. 16
  4. ↑ PACHNER, Jaroslav. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově. Památky, příroda, život. 1994, čís. 4, s. 99. 
  5. ↑ Anděl 1984, s. 172
  6. ↑ a b Anděl 1984, s. 388
  7. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 333. Dále jen Anděl 1984. 
  8. ↑ Anděl 1984, s. 114
  9. ↑ Anděl 1984, s. 522
  10. ↑ Anděl 1984, s. 357
  11. ↑ Anděl 1984, s. 234, 515

Literatura

  • PACHNER, Jaroslav. Šebestián z Veitmile se zasloužil o rozvoj důlního podnikání. Chomutovské noviny. Březen 2017, čís. 3, s. 13. Dostupné online.  Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine.
  • RAK, Petr. Městské lokace Šebestiána z Weitmile. Ústecký sborník historický. Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem. Roč. 2014, čís. 1–2, s. 7–27. ISSN 0231-9349.