Čestice
Náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Strakonice
Obec s rozšířenou působností	Strakonice (správní obvod)
Okres	Strakonice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°10′4″ s. š., 13°48′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	905 (2024)[1]
Rozloha	23,21 km²[2]
Nadmořská výška	558 m n. m.
PSČ	387 19
Počet domů	438 (2021)[3]
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	8
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Čestice čp. 1 387 19 Čestice [email protected]
Starosta	Jan Zábranský
Oficiální web: www.cestice.cz
Čestice
Další údaje
Kód obce	550957
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čestice (dříve Češtice, název je hojně používán dodnes^[4][5]) jsou městys ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice, zhruba 6 km západně od Volyně a necelých 13 km jihozápadně od Strakonic, v povodí potoka Peklov. Žije zde 905^[1] obyvatel.

Obec Čestice se skládá ze sedmi částí na osmi katastrálních územích.

• Čestice (i název k. ú.)
• Doubravice u Volyně (i název k. ú.)
• Krušlov (i název k. ú.)
• Nahořany (k. ú. Nahořany u Čkyně)
• Nuzín (i název k. ú.)
• Radešov (k. ú. Radešov u Čestic)
• Střídka (i název k. ú.)

Dále k obci, konkrétně její části Doubravice u Volyně patří katastrální území Počátky u Volyně, ve kterém leží osady Počátky a Prkošín.

Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 k městysi patřily i Vacovice.^[6]

Nejstarší dochovaná zpráva o městysi pochází z roku 1243. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[7]

V 2. polovině 19. století na zdejší faře působil vlastenecký český kněz Matěj Kubíček, zároveň dlouhodobý poslanec Českého zemského sněmu.^[8]

• Románský kostel Umučení svatého Jana Křtitele z počátku 13. století s raně gotickou přestavbou východní části.
• Raně barokní zámek z první poloviny 17. století
• Na zalesněném návrší nad městysem stojí Kalvárie sestávající z šesti staveb, které roku 1821 nechala postavit hraběnka Reyová jako projev díků za své uzdravení. Za Kalvárií se nachází poustevna – šindelem pokrytá chaloupka s malou věžičkou a s freskou starého poustevníka. Byla postavena též roku 1821. Součástí poutního místa je také křížová cesta.
• Na západ od městyse (nedaleko Kalvárie) byla roku 1999 postavena telekomunikační věž, která slouží také jako rozhledna ^[9]
• Hrobka rodu Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově

• Jaroslav Cuhra – architekt, politik, politický vězeň

• 
  Kostel Stětí sv. Jana Ktřitele
• 
  Zámek
• 
  Morový sloup na náměstí
• 
  Kaple Matky Boží na přístupové cestě ke Kalvárii
• 
  Třetí ze čtyř menších kaplí na Kalvárii

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čestice na Wikimedia Commons
• Čestice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky městyse
• Obecní kronika

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.