Autorem označení Česká Kanada se stal v druhé polovině 20. let 20. století jindřichohradecký rodák Jaroslav Arnošt Trpák, pražský novinář, esejista, propagátor aktivního života v přírodě a velký jindřichohradecký patriot. Inspirovala ho jeho předešlá cesta po Severní Americe, během níž si uvědomil, že k nastartování turistického ruchu v jeho krásném rodném kraji je nezbytná promyšlená propagace. Po návratu do Československa viděl narůstající zájem o cestování do zahraničí a tyto postřehy ho vedly k vytvoření exoticky znějícího názvu, kterým chtěl zviditelnit svůj rodný kraj. Vznikla Česká Kanada, byť zpočátku se tohoto propagačního termínu užívalo převážně k označení celého Jindřichohradecka.[1] Trpák pro svůj projekt nezbytnosti propagace získal i některé představitele jihočeské obecní správy a inicioval i některé další související reklamní aktivity.[2]
Původní vymezení
Česká Kanada, jak ji ve třicátých letech vnímal J. A. Trpák, zabírala prakticky celé Jindřichohradecko a město Jindřichův Hradec bylo v jakémsi pomyslném centru. Trpákova vysněná Česká Kanada opisovala velkou symbolickou kružnici okolo Jindřichova Hradce. Její hypotetickou součástí se tak někdy stávaly i Počátky, Nová Včelnice, Deštná, zámek Červená Lhota, Stráž nad Nežárkou, nebo dokonce Třeboň. Základ pomyslného Trpákova regionu však tvořily rybníky okolo Jindřichova Hradce a Kunžaku[3], a také lesy v okolí Nové Bystřice a hradu Landštejna.[4] Později se však Trpák vůči bezmyšlenkovitému rozšiřování České Kanady na další a další lokality ohrazoval.[5]
Rozlehlou romantickou krajinu rybníků a lesů popsal J. A. Trpák v roce 1928 takto:
„Přehlížíte nejromantičtější koutek české země, vlní se terén do kopců a tmaví se lesními porosty, díváte se na nesčetné hladiny nejen velkých rybníků, ale hotových jezer orámovaných hustými lesy. A kamkoliv pohlédnete, všude se lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeky, lesnaté kopce řadí se za sebou v nekonečných řadách.“[6]
Ačkoli je někdy za okamžik zrodu České Kanady uváděn rok 1925, první doložitelné použití názvu je datováno až tímto článkem z roku 1928.[7]
Díky spolupráci místních komunálních politiků, podnikatelů v oblasti rekreace i různých nezištných turistických aktivistů se pojem Česká Kanada během třicátých let mezi rekreanty a turisty rychle vžil. Aktivně byl k propagaci regionu používán i ještě bezprostředně po válce, kdy odsud byli vysídleni Němci a vznikla poptávka po nových obyvatelích.
Pozdější vymezení
Po roce 1948 označení Česká Kanada zmizelo z veřejného užívání, neboť komunistický režim neměl zájem propagovat lokality oslavující Západ, a už vůbec ne turistický ruch v pohraničí podél Železné opony. Potlačení zájmu o tuto oblast ovšem na druhé straně velmi pomohlo zachovat její relativně nedotčený ráz.
Název však stále přežíval mezi trampy a vodáky, kteří lokalitu ve svém vnímání postupně zúžili na odlehlé pohraniční lesy mezi Jindřichovým Hradcem a Slavonicemi. Na konci 80. let tak byla Česká Kanada těmito komunitami nejčastěji chápána jako liduprázdná oblast lesů a rybníků mezi Českým Rudolcem, Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem.[8]Přírodní park Česká Kanada, který byl roku 1994 vyhlášen tehdejším okresním úřadem v Jindřichově Hradci, respektive nařízením Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004,[9] tak zahrnuje jen zlomek původní Trpákovy České Kanady,[10] nicméně jde právě o její nejryzejší část, která atmosféru severoamerické Kanady nejvíce připomíná – nízkým zalidněním, množstvím lesů, vodních ploch a relativně chladným a sychravým podnebím.
Oficiální česká regionalizace agentury CzechTourism chápe Českou Kanadu jako součást turistického regionu a (totožné) turistické oblasti Jižní Čechy. V jejím rámci vymezená oblast destinačního managementu „Česká Kanada“ zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města Jindřichův Hradec, Dačice, Deštná, Nová Včelnice. Je tak bližší původnímu pojetí J. A. Trpáka, z krajinného hlediska je ovšem méně vyhraněná.
Samotná oblast je protkána sítí pěších turistických stezek i cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). Páteřními stezkami jsou červená značka Slavonice – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindř. Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
