Geologicky se jedná skalní výchozy původního třetihorního sopouchu v předpolí doupovského vulkanického centra. Čedičové magma zde prorazilo prvohornímigranulity krušnohorského krystalinika. Později bylo čedičové těleso denudací vypreparováno nad úroveň okolního terénu. Vlastní skalní masív je tvořen čedičovou horninou, která je podle chemické klasifikace výlevných hornin popisována jako nefelinit. V lomové stěně se zachovala ukázkově vyvinuta sloupcovitá odlučnost s vějířovitým uspořádáním. Hlavní žíla má mocnost okolo 15 m, v jejím okolí se nachází různá pyroklastika, zejména tufy, tufity a vulkanické brekcie. V půdním pokryvu převažuje kambizem.[5][6] Čedičová žíla byla částečně odkryta při těžbě kamene při úpatí prudkých jihovýchodních svahů Pekelské skály (774 m).[7]
Flóra a fauna
Vegetaci chráněného území tvoří listnaté lesy. Na skalních výchozech a sutích se sporadicky nachází teplomilná skalní vegetace, zastoupena např. silenkou obecnou (Silene vulgaris) a nící (Silene nutans) a diviznou malokvětou (Verbascum thapsus). Na převážně holých a balvanitých sutích roste kakost smrdutý (Geranium robertianum) a konopice dvouklaná (Galeopsis bifidum). Skály v ochranném pásmu zarůstají teplomilnou doubravou s dubem zimním (Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem babykou (Acer campestre) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia).
Ze zvláště chráněných druhů rostlin zde rostou stovky exemplářů áronu plamatého (Arum maculatum), ojediněle tařice skalní (Aurinia saxatilis) a rmen barvířský (Anthemis tinctoria).[7]
↑Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
↑ abZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN80-86064-68-9. S. 196.
↑ abcPLOUČNICE, z.s. Plán péče o Přírodní památku Čedičová žíla Boč na období 2017 – 2026. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2016.