Obec Čechy pod Kosířem se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji, zhruba 10 km severozápadně od Prostějova, při západním úpatí vrchu Velký Kosíř (442 m), v národopisném regionu Haná. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Název
Na vesnici bylo přeneseno jméno jejích obyvatel: jde o množné číslo osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)) a místní jméno tedy znamenalo "Čechovi" (Čechova rodina). Vesnice se až do roku 1925 jmenovala Čechy na Hané.[4] Přívlastek pod Kosířem se poprvé objevil roku 1618 na odlišení od Čech u Přerova, znovu a natrvalo byl přidán po vzniku Československa.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Od 14. století zde stála tvrz, na které se vystřídala řada šlechtických majitelů. Byli mezi nimi i páni z Kravař, Kunštátu, Boskovic nebo Hartunkova. V roce 1707 zakoupil panství Jan Adam Ondřej z Liechtensteina a v roce 1768 se majitelem stal Emanuel de Menes e Castro, vévoda da Silva-Tarouca. Rod Silva-Tarouca měl panství v držení až do roku 1942, kdy se dostalo do správy velkoněmecké říše. V roce 1949 byl zámek a celý majetek rodu vyvlastněn československým státem. V zámku byla až do roku 2005 internátní škola a dětský domov. Od roku 2008 je majitelem zámku a přilehlého parku Olomoucký kraj.[6] Areál zámku je nejvýznamnější památkou obce. V letech 1849 až 1871 byl častým hostem hraběcí rodiny Josef Mánes, který zde namaloval mnoho svých obrazů. [6]
V obci byla továrna R. A. Smékala na hasičské stříkačky,[7] pila, mlýn a cihelna. Na místě bývalé továrny je od roku 2000 obecní Hasičské muzem. [8] V roce 2009 bylo v obci otevřeno soukromé Muzeum kočárů, kde je umístěno více než 50 historických vozidel. [9]
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[10]
| Místní části |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011
|
| Počet obyvatel
|
část Čechy pod Kosířem |
1018 |
1049 |
1118 |
1375 |
1213 |
1144 |
1261 |
1273 |
1188 |
1075 |
990 |
919 |
929 |
1022
|
| Počet domů
|
část Čechy pod Kosířem |
134 |
159 |
173 |
197 |
211 |
213 |
265 |
293 |
287 |
286 |
271 |
315 |
330 |
342
|
Muzea
- Hasičské muzeum na náměstí Svobody – rozšířeno v roce 2014
- Muzeum kočárů – otevřené v roce 2009 (založil Václav Obr)
Pamětihodnosti
- Zámek Čechy pod Kosířem
- Salet, tzv. Mánesův pavilon v zámecké zahradě
- Vyhlídková věž v parku
- Oranžerie v zámeckém parku
- Anglický park u zámku s ohradní zdí
- Farní kostel svatého Jana Křtitele
- Kaplička svatého Floriána na návsi
- Kaplička svatého Josefa
- Sochy svatého Pavla a Petra před kostelem
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Fara čp.7
Významní rodáci
- Jan Nepomuk Karel Hunčovský (1752–1798), lékař, pedagog, osobní lékař císaře Leopolda II.
- Bedřich August Karel Silva–Tarouca (1816–1881), učenec, duchovní, přítel Josefa Mánesa
- Arnošt Emanuel Silva–Tarouca (1860–1936), zakladatel parku v Průhonicích, dendrolog
- Rudolf Hlubinka (1878–1951), právník, odborník památkového ústavu v Praze
- Bedřich Hacar (1893–1963), stavební inženýr, akademik, ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky v Praze
- František Smékal (1882–1977), horní inženýr, dlouholetý vedoucí funkcionář báňských profesních organizací v Československu
- Mojmír Miler (1925–2016), tanečník, člen baletních souborů Národních divadel v Brně a Praze
- František Železňák (1935–1982), kapelník vojenských dechových orchestrů, hlavní inspektor vojenských hudeb Československé lidové armády
- Antonín Čelechovský (1922–1979), scénograf, pedagog na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze
- Vladimír Dosoudil (1905–1942), soudce
Společenský život
Samospráva obce pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.[11]
Galerie
-
Kosířskočeský zámek
-
Zámecký park
-
Rozhledna v zámeckém parku
-
Oranžerie
-
Kostel sv. Jana Křtitele
-
Smuteční kočár v Muzeu historických kočárů
-
Muzeum kočárů
-
Deska padlých v první světové válce
-
Pomník Čechy pod Kosířem
-
Deska obětí druhé světové války
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ VĚTVIČKA, Václav. Český, česká, české, Česko : [od Švýcarska po Těšín. České vyd. 1. vyd. Praha: Jan Vašut 159 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7236-831-0, ISBN 80-7236-831-1. OCLC 867822278
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 155.
- ↑ a b MADER, Zdeněk; GRAČKA, František. Čechy pod Kosířem. Čechy pod Kosířem: obec, 2018. ISBN 978-80-270-3840-4. S. 8–26.
- ↑ Z historie továrny. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-31.
- ↑ Historie v kostce. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31.
- ↑ Charakteristika obce. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-29.
- ↑ Čechy pod Kosířem [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153800759320661&id=224337820660
Související články
Externí odkazy
