Ohrozim
Panorama obce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Prostějov
Obec s rozšířenou působností	Prostějov (správní obvod)
Okres	Prostějov
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°29′11″ s. š., 17°1′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	464 (2024)[1]
Rozloha	6,29 km²[2]
Katastrální území	Ohrozim
Nadmořská výška	305 m n. m.
PSČ	798 03
Počet domů	192 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Ohrozim 31 798 03 Plumlov [email protected]
Starosta	Ing. Michal Lukeš
Oficiální web: www.ohrozim.cz
Ohrozim
Další údaje
Kód obce	589802
Kód části obce	109363
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ohrozim se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 464^[1] obyvatel. Hlavní dominantou obce je kostel sv. Václava.

Jméno vesnice, původně mužského rodu, bylo odvozeno (fakticky změkčením koncové souhlásky) od osobního jména Ohrozim (což vlastně byl tvar příčestí přítomného trpného slovesa ohroziti) a znamenalo "Ohrozimův majetek". V místní lidové mluvě se mužský rod jména vsi udržel až do 20. století.^[4]

Poprvé je Ohrozim zmíněna roku 1131 v kupních smlouvách olomoucké kapituly, která zde vlastnila šest popluží.^[5] V závěru 13. století získal její polovinu olomoucký klášter dominikánek,^[6] který ji však záhy směnil za jiná zboží.^[5] V polovině 14. století patřil díl vsi místnímu vladykovi Mikuláši Dítěti z Ohrozimi a jen krátce poté je zde poprvé zmiňován farní kostel.^[5]

Mladší dějiny ohrozimského zboží byly vesměs spjaty s osudy panství Plumlov pod něž patřilo od roku 1384.^[6] V té době už v Ohrozimi existovala fara. Ta zanikla za třicetileté války a byla jako kaplanka nejprve obnovena k roku 1785.

Obecní symboly Ohrozimi udělil 22. ledna 2001 Václav Klaus, předseda Parlamentu České republiky. Jejich slavnostní vysvěcení proběhlo 6. května 2001 v místním chrámu u příležitosti svěcení nového obětního stolu.^[7]

Blason znaku: Červeno-zlatě polcený štít s modrou hlavou. V ní doleva položený stříbrný meč se zlatým jílcem a záštitou, přeložený červenou zlatě zdobenou knížecí korunou (symboly svatého Václava odkazující k patrociniu zdejšího kostela). Vpravo tři zlaté ryby pod sebou (vladycký rod Pranteylů z Ohrozimě), vlevo půl černé zubří hlavy se zlatou houžví (šlechtický rod Pernštejnů).^[7][8]

Blason vlajky: List tvoří žerďový modrý klín s vrcholem na vlajícím okraji a horní žluté a dolní červené trojúhelníkové pole. V modrém klínu bílý meč se žlutým jílcem a záštitou hrotem k vlajícímu okraji, překrytý na čepeli červenou, žlutě zdobenou knížecí korunou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.^[8]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[9]

• Socha svatého Floriána na návsi
• Mohylník, archeologické naleziště
• Čubernice - přírodní památka v místě pravěkého hradiště z pozdní doby kamenné. Nečetnými povrchovými nálezy doloženo osídlení z pozdní doby kamenné, podrobnější výzkumy nebyly provedeny.
• Přírodní památka Za hrnčířkou
• Přírodní památka Ohrozim-Horka
• Jasan u studánky – památný strom u pramene Lešanského potoka (49°29′38,2″ s. š., 17°0′24,7″ v. d.)
• Kostel svatého Václava

• Větrný mlýn

Na návsi se nachází socha svatého Floriána, patrona všech hasičů, pocházející z roku 1828. Je zhotovena z pískovce a ohraničena železnou ohrádkou.

Sv. Florián je oblečen v oděvu římského vojáka, tzn. v plášti a s přilbicí. V pravici drží vědro, v levici praporec ukončený pozlaceným hrotem. Zdejší socha je od roku 1958 vedena mezi kulturními památkami.

Severně nad Plumlovskou přehradou se nachází přírodní památka Čubernice. Jedná se o ze tří stran nepřístupnou stráň porostlou křovinami s teplomilnou květenou a výskytem koniklece. Její rozloha činí necelé 1,2 ha. Bylo zjištěno, že se zde nacházelo hradiště z pozdní doby kamenné. Dodnes jsou z něj vidět nepatrné náznaky v terénu, zvláště na jižní straně a kolem vrcholu. V osmdesátých letech 19. století zde plumlovský řezník Pácl vykopal 16 měděných seker a dýk. Většina tehdejšího nálezu byla rozebrána místními lidmi. Jen malá část se nachází v zámeckém muzeu v Brně a jedna sekyra byla umístěna do Vlastivědného muzea v Olomouci. Místní hradiště však nebylo dodnes důkladně prozkoumáno. V okolí se nachází chatová oblast. Jméno Čubernice nese i motel pod tímto kopcem.

Větrný mlýn, holandského typu, na Horce začal mlít 27. března 1838. Posledním mlynářem byl Josef Motal z Lešan. V domě poblíž zřídil hostinec, ve kterém pořádal taneční zábavy pro mládež.

Od roku 1890 se mlýn používal jako skladiště pro hospodářské nářadí a píci.  Kolem roku 1922 byl rozebrán a materiál použit na stavby v okolí. Dodnes se dochovaly pouze kruhové základy a mlýnský kámen.

Původní gotický kostel už v polovině 19. století nedostačoval potřebám obce. Nový kostel byl postaven v roce 1853 a můžeme ho zařadit do novorománského slohu. I díky tomuto počinu byla v roce 1859 v obci opět obnovena farnost.^[6] V letech 2003 a 2004 prošel chrám rozsáhlou rekonstrukcí.^[7]

• Antonín Tesař (1855–?) – prezident notářské komory v Brně, spoluzakladatel spolku Dům útěchy.^[10]
• Antonín Gottwald (1869–1941), učitel, sběratel a amatérský archeolog.
• Josef Obr (1877–1965) – lesmistr, vynálezce v oboru lesních strojů (tzv. Obrovy klučky)
• Karel Dobeš (1883–1963) – řídící učitel na zdejší obecné škole v letech 1921 až 1924, amatérský archeolog.^[11]
• Alois Král (1895–1945) – pedagog, člen odboje, oběť nacismu.^[12]
• Josef Obr (1896–1970) – překladatel z estonštiny, novinář a gymnaziální učitel
• Václav Otáhal (1908–1942) – římskokatolický kněz, rodák z Horní Moštěnice, kaplanem v Ohrozimi v letech 1935 až 1936. Zatčen nacisty v Drahotuších 1. září 1939 v rámci Akce Albrecht I. Zemřel v koncentračním táboře Dachau 1. prosince 1942 na následky flegmóny.^[13] Jeho jméno je uvedeno v seznamu českých katolických kněží a řeholníků perzekvovaných nacistickým režimem.
• Jaroslav Chlup (1919–1943) – plukovník in memoriam, pilot 310. československé stíhací perutě RAF ^[14][15]
• Kamil Obr (* 1971) – římskokatolický kněz^[16]

Obyvatelé Ohrozimi byli svědky dvou leteckých nehod. První se udála 15. července 1937. Zahynul při ní dvaadvacetiletý pilot-žák Jozef Kamenický z Nitry, když vyskočil ve výšce 150 m, ale neotevřel se mu padák.^[17] Jeho instruktor, třicetiletý Jaromír Gungal z Bítova, zemřel na následky zranění 7. srpna 1937. Jaromír Gungal^[18] byl učitelem létání Františka Fajtla.^[19]

Druhá havárie z 18. července 1952 připravila o život osm mužů: Ludovíta Pivarčeka, Josefa Kvapila, Vladimíra Kroftu, Jiřího Jehličku, Vladislava Pachtu,^[20] Karla Kostelníčka, Jana Podhorského a Cyrila Hanuliaka. V jasném počasí po sedmé hodině ranní, při startu z letiště Prostějov – Stichovice, havaroval dvoumotorový C-3Bv.^[21] Letounu vysadil motor a v zatáčce tzv. sklouzl po křídle.

• 
  Pohled na Ohrozim z poldru nad obcí
• 
  Pohled k samotě Horka nad Ohrozimí
• 
  Kříž nad obcí
• 
  Socha svatého Floriána
• 
  Lokalita U Jasénků u Plumlova
• 
  Přírodní památka Ohrozim-Horka
• 
  Přírodní památka Za Hrčířkou
• 
  Přírodní památka Čubernice
• 
  Kostel sv. Václava

• Římskokatolická farnost Ohrozim
• Větrný mlýn v Ohrozimi

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ohrozim na Wikimedia Commons
• Ohrozim v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• http://www.ohrozim.cz/
• https://www.hrady.cz/kostel-sv-vaclava-ohrozim
• Socha sv. Floriána, Ohrozim (hrady.cz)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.