Toto je časová osa žen ve fotografii, která sleduje hlavní přínosy žen jak k rozvoji fotografie, tak k pozoruhodným fotografiím, které vytvořily v průběhu 19., 20. a 21. století.

• Sarah Anne Bright (1793–1866) vytváří možná nejstarší dochovaný fotografický snímek pořízený ženou.^[1]
• Constance Fox Talbot (1811–1880), manželka vynálezce Henryho Foxe Talbota, experimentuje s procesem fotografování, možná se stává první ženou, která fotografuje.^[2]

• Franziska Möllingerová (1817–1880) se stává první fotografkou ve Švýcarsku, pořizuje daguerrotypie švýcarské výjevy, které publikuje jako litografie v roce 1844.^[3]

• Anna Atkinsová (1799–1871), také přítelkyně Henryho Foxe Talbota, vydává „Fotografie britských řas: Cyanotype Impressions“, první knihu s fotografickými ilustracemi.^[4]
• Bertha Beckmann (1815–1901), otevírá si se svým manželem studio v Lipsku, od jeho smrti v roce 1847 sama vede firmu.^[5]

• Jessie Mann (1805–1867) pořídila fotografii krále Saska, pravděpodobně se stala první fotografkou ve Skotsku.^[6]

• Brita Sofia Hesselius (1801–1866) vytváří daguerrotypie ve svém fotografickém ateliéru v Karlstad a v roce 1857 přestěhuje své studio do Stockholmu v roce 1857.^[7]

• Geneviève Élisabeth Disdéri (asi 1817–1878) pomáhá svému manželovi André-Adolphe-Eugène Disdérimu v jejich studiu v Brestu, později provozuje samotný obchod.^[8]

• Sarah Louise Juddová (1802– asi 1881) vytváří daguerrotypie na jaře 1848 a pokračuje dva roky v Stillwater, Minnesota.^[9]

• Elise L'Heureux (1827–1896), spolu se svým manželem, založí daguerrotypní studio v Quebec City a v roce 1865 převezme obchod.^[10]

• 
  Sarah Anne Bright: Quillanový list, 1839
• 
  Anna Atkinsová: Kyanotypický fotogram řas zhotovený pro knihu Photographs of British Algae: Cyanotype Impressions, 1843
• 
  Franziska Möllingerová: daguerrotypie zámku Thun, asi 1844
• 
  Geneviève Élisabeth Disdéri: Interiér St Mathieu, 1869

• Julia Shannonová (asi 1812 – asi 1852), první známá fotografka v Kalifornii, inzeruje svou práci s daguerrotypiemi v roce 1850.
• Thora Hallager (1821–1884) začíná vytvářet daguerrotypie v Kodani a kolem roku 1857 otevírá své vlastní studio.^[11]

• Emilie Bieber (1810–1884) otevírá daguerrotypní studio v Hamburku.^[12]
• Marie Kinnberg otevírá daguerrotypní studio v Gothenburgu.^[13]

• Caroline Emily Nevill (1829–1887) a její sestry Henrietta (1830–1912) a Isabel (1831–1915) vystavují v Londýnské fotografické společnosti.^[14]

• Virginia Oldoini (1837–1899) začala fotografovat především sama sebe v divadelních kostýmech.^[15]
• Julia Ann Rudolph (také známá jako Julia Ann Swift a Julia Ann Raymond; asi 1820–1890) zakládá vlastní fotografické studio v Nevada City v Kalifornii.

• Lady Clementina Hawardenová (1822–1865) začíná fotografovat v Irsku, později si založí vlastní soukromé studio v Londýně, kde vyprodukovala asi 800 albuminových tisků.^[16]

• Františka Baumruková v létě poprvé zveřejnila inzerát na svůj fotoateliér v Písku.^[17]

• Julia Margaret Cameronová (1815–1879) začíná fotografovat a proslavila se svými portréty celebrit.^[18]
• Louise Thomsen (1823–1907) zakládá firmu v Hellebæk poblíž Helsingøru.^[19]

• Elizabeth Pulmanová (1836–1900) pomáhá svému manželovi v jeho aucklandském studiu a přebírá firmu po jeho smrti v roce 1871.^[20]

• Thora Hallager fotografuje Hanse Christiana Andersena.^[11]

• Anna Fiedlerová byla majitelka významného pražského ateliéru na Václavském náměstí v období 1870–1890 a průkopnice portrétní fotografie v Praze.^[21][22]

• Adelaide Conroy fungovala na adrese Strada Stretta 56, Valletta, Malta, až do poloviny roku 1879, specializovala se převážně na carte de visite a albuminové tisky.^[23]
• Karolína Anna Quastová (1850–1941) byla významná profesionální písecká fotografka, která byla pracovně svázána s fotografickým ateliérem rodiny Quastů v Sušici a od roku 1891 také v Písku.^[24][25][26]

• Frederikke Federspiel (1839–1913) je první ženou v Dánsku, která získala licenci na obchod s fotografií.^[27]

• Mollie Fly (1847–1925) provozovala od 80. let 19. století do počátku 1910 fotografické studio v Tombstone v Arizoně.

• Geraldine Moodie (1854–1945) zakládá studio v Battlefordu v Saskatchewanu. Později byla pověřena vytvořením fotografických dokumentů západní Kanady.^[28]

• Mary Steen (1856–1939) se stává první dánskou dvorní fotografkou.^[29]

• Hraběnka Žofie Chotková se začala zajímat o fotografii.^[30]

• Sarah J. Eddy (1851–1945) začíná vystavovat fotografie. Její nejvýznamnější výstavy byly v New School of American Photography a výběr amerických fotografek na Světové výstavě 1900.^[31]

• Frances Benjamin Johnston (1864–1952) se stává první ženou, která si otevřela studio ve Washingtonu^[32]

• Bohumila Bloudilová (1876–1946) byla česká portrétní fotografka, od roku 1894 pracovala v kolínském fotografickém ateliéru Františka Krátkého, kde se také vyučila. Od roku 1906, tedy od svých třiceti let, v Kolíně provozovala svůj vlastní ateliér.^[33]

• Julie Laurberg (1856–1925) otevírá velký úspěšný fotografický podnik v Magasin du Nord v Kodani, kde zaměstnávala mnoho žen. Podporovala profesionální účast žen ve fotografii.^[34]

• Harriett Brims (1864–1939) otevírá studio v Inghamu v Queenslandu, , kde 16 let pracovala jako profesionální fotografka.^[35]

• Laura Adams Armer se stává aktivní fotografkou v San Francisku fotografuje Čínskou čtvrť a další oblasti svého zájmu.^[36]

• 
  Clementina Hawardenová: Dcera vikomtesy Hawardenové (1863)
• 
  Julia Margaret Cameronová: portrét její dcery Annie (1864)
• 
  Thora Hallager: Hans Christian Andersen (1869)
• 
  Emilie Bieber: Quatuor Florentin (asi 1875)
• 
  Elizabeth Pulmanová: Rewi Manga Maniapoto (1879)
• 
  Virginia Oldoini: autoportrét hraběnky z Castiglione (1895)
• 
  Mary Steen: královna Viktorie a princezna Beatrice (1895)

• Gertrude Käsebierová (1852–1934) prodala výtisky své fotografie z roku 1899 „The Manger“ (portrét kolegy fotografa Francese W. Delehantyho) za 100 amerických dolarů, což byla do té doby „nejvyšší cena, která se kdy za fotografii zaplatila“.^[37]

• Ladies' Home Journal představoval sérii článků „Nejpřednější ženské fotografky v Americe“, které připravila Frances Benjamin Johnstonová a zahrnoval následující umělkyně: Gertrude Käsebierová (květen), Mathilde Weil (červen), sestry Allenovy (červenec), Emma Justine Farnsworthová (srpen), Eva Watson-Schütze (říjen) , Zaida Ben-Yusufová (listopad) a Elizabeth Brownell (leden 1902).^[38]

• Sarah Angelina Aclandová pořizuje barevné fotografie na dovolené na Gibraltaru.^[39]
• Christina Broom (1862–1939) začíná prodávat fotografie jako pohlednice, později se stává první novinářskou fotografkou.^[40]

• Signe Branderová (1869–1942) je pověřena fotograficky dokumentovat měnící se tvář města Helsinky.^[41]

• Julie Jirečková se sestrou spoluzaložily Klub fotografů amatérů ve Vysokém Mýtě. Kromě ateliérových portrétních fotografií se zaměřovala na uměleckou fotografii, především krajinářskou a s přírodními motivy.

• Bohumila Bloudilová (1876–1946) od svých třiceti let v Kolíně provozovala svůj vlastní ateliér.^[33]

• Dora Kallmusová (1881–1963) zakládá módní studio ve Vídni, později vytváří portréty celebrit.^[42]

• Julie Jirečková se stala první ženou, jejíž snímky otiskl časopis Fotografický obzor.^[43]

• The Women's Federation of the Photographers Association of America (Federace amerických fotografek) pořádá organizační schůzi v Rochesteru v New Yorku, její první prezidentkou je Mary Carnellová.^[44]

• Margaret Watkinsová (1884–1969) pracuje jako asistentka v bostonském studiu a v roce 1920 si otevřela vlastní podnik v New York City.^[45]

• Trude Fleischmannová (1895–1990) se vydává na svou kariéru profesionální fotografky a vytváří vynikající portréty intelektuálů a umělců.^[46]

• Naciye Suman (1881–1973) vytváří studio v Istanbulu a stává se první tureckou fotografkou.^[47]

• Marie al-Khazen (1899–1983) byla libanonská fotografka aktivní ve 20. letech; fotografie, které vytvořila, jsou považovány za cenný a jedinečný záznam jejich času a místa.^[48]
• Elise Forrestová Harlestonová (1891–1970) byla raná afroamerická fotografka, která si v roce 1922 v Charlestonu v Jižní Karolíně založila studio, které fungovalo až do počátku 30. let 20. století.
• Ruth Matilda Anderson (1893–1983), absolventka Fotografické školy Clarence H. Whitea, začíná pořizovat více než 14 000 dokumentárních fotografií z venkovského života na počátku 20. století ve Španělsku pro Hispánskou společnost Ameriky. Její práce našla po její smrti ocenění na výstavách a v katalozích.^[49]

• Ruth Harriet Louise (1903–1940) si najala společnost Metro-Goldwyn-Mayer, aby vedla jejich portrétní studio, a stala se tak první fotografkou, která působila v americkém Hollywoodu.^[50]

• Margaret Bourke-White (1904–1971) otevírá studio v Clevelandu v Ohiu a v roce 1929 se stává fotožurnalistkou.^[51]

• Ylla (1911–1955) začíná fotografovat zvířata, později se stala uznávanou světově nejzkušenější zvířecí fotografkou.^[52][53]

• Ilse Bing (1899–1998) vytváří monochromatické obrazy, které jsou vystaveny v Louvre a v Muzeu moderního umění v New Yorku.^[54]
• Gerda Taro (1910–1937) byla zabita při zpravodajství o španělské občanské válce a stala se první fotoreportérkou, která zemřela při práci na frontě.^[55]

• Homai Vyarawalla začíná přispívat do The Illustrated Weekly of India a rozvíjí kariéru jako první indická novinářská fotografka.^[56]
• Berenice Abbottová publikuje své fotografické práce z nadhledu a podhledu New Yorku v Changing New York.^[57]

• Cuneko Sasamoto (1914–2022) vstoupila do Japonské fotografické společnosti v roce 1940 a stala se první japonskou fotožurnalistkou.^[58]
• Carlotta Corpronová (1901–1988) začíná vytvářet „světelné kresby“, které ji staví jako průkopnici americké abstraktní fotografie.

• Margaret Bourke-White (1904–1971) se stává první ženskou válečnou korespondentkou.^[51]
• Dorothea Langeová (1895–1965) získala Guggenheimovo stipendium.^[59]

• Marion Carpenterová (1920–2002) se stává dvorní fotografkou Bílého domu, často cestuje s prezidentem Trumanem.^[60]

• Byly znovu objeveny a publikovány tisíce pozoruhodných fotografií z 19. století, které pořídila islandská fotografka Alice Austenová (1866-1952).^[61]

• Virginia Schau (1915–1989) se stává první ženou, která vyhrála Pulitzerovu cenu za fotografii.^[62]

• Agnès Varda (1928–2019) uvádí svůj film francouzské nové vlny Cléo from 5 to 7.^[63]

• Fotografka Rose Mandelová (1910–2002) narozená v Polsku, hlavní fotografka uměleckého oddělení na Kalifornské univerzitě získala Guggenheimovo stipendium.^[64]

• Belgičanka Liliane de Cock (1939–2013), fotografická asistentka Ansela Adamse v letech 1963 až 1972, získala Guggenheimovo stipendium.^[65]
• Lorraine Monková (* asi 1926) získala Řád Kanady za své příspěvky fotografii.^[66]

• Sara Facio a María Cristina Orive spoluzaložily La Azotea, první vydavatelství v Latinské Americe věnované fotografii.^[67]

• Letizia Battaglia začíná svou kariéru fotografováním sicilské mafie.^[68]

• Françoise Demulder (1947–2008), jako první žena zvítězila v prestižní soutěži World Press Photo. Vítěznou fotografií byl černobílý snímek Palestinky, zvedající ruce k maskovanému ozbrojenému muži v Bejrútu. Demulder a Catherine Leroy začaly svou kariéru ve Vietnamské válce a spolu s Christine Spenglerovou se prosadily v profesi, ve které do té doby dominovali především muži.

• Graciela Iturbide (* 1942) se stává jednou ze zakládajících členek Mexické rady fotografie.^[69]

• Sara Facio, Alicia D'Amico, Annemarie Heinrich a Maria Cristina Orive jsou součástí skupiny původních zakladatelů Consejo Argentino de Fotografía.^[70]

• Jane Evelyn Atwood obdrží první grant W. Eugena Smithe na humanistickou fotografii pro její projekt o životě nevidomých dětí.^[71]

• Annie Leibovitzová se stává první ženou, která pořádá výstavu v Národní portrétní galerii ve Washingtonu.^[72]

• Anja Niedringhaus (1965–2014) získala Pulitzerovu cenu za zpravodajství o Irácké válce.^[73]
• Bearing Witness, dokument pro americkou televizi, sleduje pět válečných novinářek pracujících v Iráku, včetně fotografky Molly Binghamové a kameramanky Mary Rogersové.

• Raymonde Aprilová (* 1953) získala ocenění Řád Kanady za přínos fotografii.^[74]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timeline of women in photography na anglické Wikipedii.

• Seznam fotografek
• Ženy ve fotografii