Územní nároky na Antarktidu

územní nároky na antarktické území dle Antarktické smlouvy:
     Argentina
     Austrálie
     Chile
     Francie
     Nový Zéland
     Norsko

K roku 2012 vznáší územní nároky na území v Antarktidě sedm různých států. Jejich požadavky jsou spíše formální, politický status Antarktidy upravuje Smlouva o Antarktidě (konkrétně článek 4), která byla uzavřena 1. prosince 1959 ve Washingtonu a vstoupila v platnost 23. června 1961. Smlouvě o Antarktidě podléhá veškerá pevná zem jižně od 60. rovnoběžky včetně plovoucích šelfových ledovců. Nejdůležitějšími body smlouvy jsou mírová vědecká spolupráce, zákaz vojenského využití a pozastavení všech nároků na suverenitu nad jakoukoliv částí Antarktidy (na současných mapách jsou nadále vyznačovány zábory jednotlivých zemí, které byly vzneseny před rokem 1959, protože nebyly zrušeny, jen pozastaveny).[1]

Přehled území

Všechna nárokovaná územní jsou kruhové výseče se středem na jižním pólu a obvodovou kružnicí umístěnou na 60. rovnoběžce jižní šířky. Výjimkou je ostrov Petra I. Občas se k Antarktickému smluvnímu systému mylně přiřazují i blízké subarktické ostrovy severně od 60. jižní rovnoběžky, které Smlouvě o Antarktidě nepodléhají (mimo jiné Bouvetův ostrov, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Crozetovy ostrovy, Kergueleny a Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, Macquarie a Ostrovy prince Edvarda).

Rok Země Území Vymezení Mapa
1908 Spojené královstvíSpojené království Spojené království Britské antarktické území Britské antarktické území 20°W až 80°W[2]
1923 Nový Zéland Nový Zéland Nový Zéland Rossova dependence 150°W až 160°E[3]
1924 FrancieFrancie Francie Francouzská jižní a antarktická území Adélina země 142°2'E až 136°11'E[4]
1929 NorskoNorsko Norsko Norsko ostrov Petra I. 68°50′ j. š., 90°35′ z. d.[5]
1933 AustrálieAustrálie Austrálie Austrálie Australské antarktické území 160°E až 142°2'E a
136°11'E až 44°38'E[6]
1939 NorskoNorsko Norsko Norsko Země královny Maud 44°38'E až 20°W[7]
1940 ChileChile Chile Chilské území Chilské antarktické území 53°W až 90°W[8]
1943 ArgentinaArgentina Argentina Argentinská Antarktidy Argentinská Antarktida 25°W až 74°W[9]
– Žádná Nenárokované území
(Země Marie Byrdové) 		90°W to 150°W
(mimo ostrov Petra I.)


Územní nároky Spojeného království, Chile a Argentiny se překrývají. Na kontinentě se nachází i území, na které ještě nebyl vznešen teritoriální požadavek. Jedná se o zemi Marie Byrd, která se rozkládá mezi Rossovou dependencí a Britským antarktickým územím. V minulosti si část území na Antarktidě (Nové Švábsko) nárokovalo i nacistické Německo.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Secretariat of the Artarctic Treatry [online]. The Antarctic Treaty [cit. 2012-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-03. (anglicky) 
  2. ↑ BRITISH ANTARCTIC TERRITORY TODAY [online]. Foreign & Commonwealts Office [cit. 2012-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-12. (anglicky) 
  3. ↑ New Zealand and Antarctica [online]. New Zealand Ministry of Foreign Affairs & Trade [cit. 2012-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-22. (anglicky) 
  4. ↑ La Terre Adélie (Antarctique) [online]. Terres australes et antarctiques françaises [cit. 2012-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-01. (francouzsky) 
  5. ↑ Peter I Øy [online]. Norsk Polarinstitutt [cit. 2012-06-03]. Dostupné online. (norsky) 
  6. ↑ Australian Antarctic History [online]. Australian Government, Australian Antarctic Division [cit. 2012-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Dronning Maud Land [online]. Norsk Polarinstitutt [cit. 2012-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-21. (norsky) 
  8. ↑ FIJA TERRITORIO CHILENO ANTARTICO [online]. MINISTERIO DE RELACIONES EXTERIORES DE CHILE [cit. 2012-06-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. ↑ ARGENTINA EN LA ANTÁRTIDA [online]. El Instituto Antártico Argentino [cit. 2012-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-18. (španělsky) 

Související články

Externí odkazy