Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) byl ústřední orgán protinacistického odboje v Protektorátu Čechy a Morava. Byl vytvořen jako zastřešovací orgán pro nejvýznamnější odbojové organizace působící na území protektorátu v průběhu druhé světové války.

ÚVOD byl založen na začátku roku 1940. Jako svůj ústřední orgán ho vytvořili příslušníci tří nejvýznamnějších nekomunistických odbojových organizací Obrana národa (ON), Petiční výbor "Věrni zůstaneme" (PVVZ) a Politické ústředí (PÚ).^[1] Komunistické odbojové organizace zůstávaly mimo až do německého útoku na Sovětský svaz v červnu 1941.^[1]

Každá z organizací do ÚVODu delegovala své dva zástupce. Mezi nejvýznamnější členy ÚVODu patřili: doc. Vladimír Krajina, JUDr. Rudolf Mareš, Jaroslav Valenta, Josef Balabán, Radim Nováček, dr. Arnošt Heidrich, Antonín Pešl, Václav Holý (1900–1941), František Andršt, Karel Bondy a Josef Churavý.

Hlavním úkolem ÚVODu byla koordinace odbojových činností na území protektorátu. V letech 1940 až 1941 prováděl ÚVOD prostřednictvím svých agenturních sítí rozsáhlou zpravodajskou činnost, jejíž výsledky předával velení spojeneckých jednotek; zpočátku na Západě později i v SSSR. Pro tuto činnost ÚVOD udržoval pravidelné radiové spojení s exilovou vládou v Londýně, od níž přijímal instrukce a zároveň zajišťoval komunikaci mezi exilem a některými představiteli protektorátní vlády, a nepřímo i s prezidentem Háchou.

V září 1941 ÚVOD společně s II. ilegálním Ústředním vedením KSČ vytvořil Ústřední národní revoluční výbor (ÚNRV) jako společný orgán komunistického a nekomunistického odboje.

Složení ÚVODu se neustále měnilo jak byli jeho jednotliví členové zatýkáni německými bezpečnostními složkami. Situace se zhoršila ještě více s nástupem Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora.^[1] Dne 3. února 1943^[2] byl zatčen poslední představitel ÚVODu Vladimír Krajina.

Dne 3. října 2014 byl poblíž stanice metra Nové Butovice v Praze 13 odhalen nový kamenný pomník (GPS souřadnice 50°03′03″ s. š., 14°21′01″ v. d.) z dílny akademického sochaře Milana Váchy s bronzovou pamětní deskou připomínající tragické události zátahu gestapa na jinonický akcíz v noci z 3. na 4. října 1941. Nová pamětní deska obsahuje (obdobně jako ta původní, umístěná v budově TJ Sokol Jinonice) jména pěti odbojářů – hrdinů protinacistické odbojové skupiny ÚVOD z pražských Jinonic, kteří od ledna roku 1941 až do začátku října 1941 poslali zpravodajské centrále do Londýna asi 8,5 tisíce zašifrovaných radiových depeší. Na nové pamětní desce je (kromě jmen odbojářů) také reliéf dnes již neexistující budovy – jinonického akcízu, ze kterého radiové depeše až do osudné noci ilegálně odesílali.

Na pamětní desce je následující text:

Věnováno památce hrdinů
protinacistické odbojové skupiny organizace ÚVOD,
zatčených během vysílání depeší do Londýna
v nedaleké budově jinonického akcízu
při zátahu gestapa v noci z 3. na 4. října 1941.

JINDŘICH KLEČKA
radiotelegrafista
nar. 1913, zemřel vlastní rukou při zatýkání 4. 10. 1941

MIROSLAV PROKOP
nar. 1922, popraven v Mauthausenu 13. 2. 1942

KAREL PROKOP
nar. 1893, popraven v Berlíně-Plötzensee 8. 9. 1943

STANISLAV MEDŘÍK
nar. 1897, zemřel v Mauthausenu 5. 5. 1942

ANTONÍN NĚMEČEK
nar. 1915, popraven v Mauthausenu 12. 2. 1942

památník odbojářům ÚVODu (Praha 2014)^[4]

• PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. 

• Jinonický akcíz
• Jindřich Klečka
• Antonín Němeček

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústřední vedení odboje domácího na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo ÚVOD ve Wikislovníku
• ÚVOD na Cojeco

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Československo za druhé světové války
Politické reprezentace	Prozatímní státní zřízení • Komunistická strana Československa
Vlády	Československý národní výbor (Státní rada) • První exilová vláda • Druhá exilová vláda • Košická vláda
Vojenské jednotky	Legie Čechů a Slováků • 1. divize ve Francii • Československé perutě v RAF (310. • 311. • 312. • 313.) • Československá samostatná obrněná brigáda • Československý pěší prapor 11 – Východní • 1. československý armádní sbor • První československý samostatný stíhací letecký pluk • 1. československá smíšená letecká divize v SSSR • 1. československá tanková brigáda • I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie) • 1. československá armáda na Slovensku • Slovenské povstalecké letectvo
Partyzánské jednotky	Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova • Rada tří • Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus • Partyzánská brigáda Jermak • Partyzánská brigáda Jan Kozina • Partyzánský oddíl Doktor Miroslav Tyrš • Partyzánská brigáda Národní mstitel • Svaz partyzánských oddílů Za Prahu • Partyzánská brigáda Smrt fašismu • partyzánský oddíl zvláštního určení Zarevo • Partyzánská brigáda Vlast • Partyzánský pluk Ludvíka Svobody • partyzánská družina Josefa Hybeše • Partyzánský oddíl Wolfram • Partyzánský oddíl Carbon • Partyzánský oddíl Lenka - Jih/Spelter
Odbojové skupiny	Obrana národa • Rada tří • Česká národní rada • Petiční výbor Věrni zůstaneme • Politické ústředí • OSVO • Národní hnutí pracující mládeže • Ústřední vedení odboje domácího • Zpravodajská brigáda • Tři konšelé • Tři králové • I. ilegální ÚV KSČ • Družstvo v prvním sledu • Avala-Modrý kruh
Bitvy a střetnutí	Německá okupace Čech, Moravy a Slezska (Bitva o Czajankova kasárna) • Čs. protiletecká obrana Tarnopolu • Coulommiers • La Ferté sous Jouarre • Británie • Šibáa • Tobruk • Operace Anthropoid (Atentát na Heydricha • Kostel svatých Cyrila a Metoděje) • Sokolovo • Kyjev • Bílá Cerekev • Žaškov • Dukla • Bělehrad • Tetřev • Dunkerque • Jaslo • Západní Karpaty • Liptovský Mikuláš • Ostrava • Osvobození Československa • Plzeň • Květnové povstání českého lidu (Pražské povstání • Boj o Český rozhlas) • Slivice