Ústřední církevní nakladatelství v Praze (používaná zkratka ÚCN) vzniklo na základě výnosu ministra pověřeného řízením Státního úřadu pro věci církevní (SÚC) č. 3765/52-III^[1]ze dne 31. 12. 1952 sloučením několika církevních nakladatelských podniků existujících na území Československé republiky před rokem 1948. Na Slovensku (SSR) podle téhož dokumentu a s analogickými úkoly i kompetencemi působilo Ústredné cirkevné nakladatelstvo se sídlem v Bratislavě.

Po vydání tzv. církevních zákonů v roce 1949 bylo jedním z cílů nové totalitní moci dostat pod svou absolutní kontrolu mj. také vydavatelskou a nakladatelskou činnost církví a náboženských společností, jak v oblasti neperiodických tiskovin, tak periodik i příležitostných tisků. Na území historických zemí ÚCN bylo jako jediné nakladatelství oprávněno pod státním dozorem vydávat „…církevní a náboženskou literaturu a časopisy, učebnice náboženství, modlitební knihy a zpěvníky, hudebniny pro církevní potřeby, kalendáře, různé tiskoviny pro všechny církve, jakož i církevně politickou literaturu…“^[1]Současně zabezpečovalo po nakladatelské stránce ediční činnost dalších církevních institucí i organizací a všech tří českých bohosloveckých fakult (CMBF, HČBF a Komenského evangelické bohoslovecké fakulty). V letech 1953–1956 jeho činnost řídil SÚC, 1956–1968 Církevní oddělení Ministerstva školství a kultury, 1969–1990 Sekretariát pro věci církevní Ministerstva kultury ČSR.

Jeho produkce byla zájemcům nabízena zejména prostřednictvím knihkupectví České katolické charity, Blahoslav (CČSH) a Kalich (ČCE). Z hlediska tehdejší legislativy byly řazeny k tzv. účelovým zařízením církví s vydavatelským oprávněním, které však bylo realizováno výlučně prostřednictvím edičních plánů ÚCN.

Přes výrazné restriktivní zásahy státních orgánů, limitované kvóty papíru i omezený počet vydávaných titulů, se podařilo v ÚCN vydat řadu hodnotných prací ze všech teologických oborů, církevní i obecné historie, ale také např. biografie a jubilejní publikace. Dodnes právem oceňovaným počinem je vydání českého ekumenického překladu Bible v roce 1979 (s deuterokanonickými texty 1985) na počest 400. výročí vytištění prvního svazku Bible kralické a s ním související čtrnáctisvazkové edice Starý zákon : překlad s výkladem (1968–1985) a dvousvazkový Nový zákon : překlad s výkladem (I.– 1973; II.– 1978).
V rámci zásadních společenských změn po listopadu 1989 v Československu i v dalších středoevropských zemích, ÚCN v průběhu roku 1990 zaniklo.

(tituly jsou abecedně řazeny)

• Bratrská rodina – měsíčník Církve bratrské
• Communio viatorum – různojazyčný čtvrtletník Komenského evangelické bohoslovecké fakulty
• Český bratr – měsíčník ČCE
• Český zápas – týdeník CČSH
• Duchovní pastýř – měsíčník pro duchovní Římskokatolické církve
• Ekumenická rada církví v ČSR – čtvrtletník ERC v ČSR (německy, anglicky)
• Hlas pravoslaví – měsíčník Pravoslavné církve v ČSR
• Jednota bratrská – měsíčník Jednoty bratrské
• Katolické noviny – týdeník pro věřící Římskokatolické církve
• Kostnické jiskry – týdeník Kostnické jednoty (Sdružení evangelických křesťanů)
• Křesťanská mírová konference – dvouměsíčník KMK (německy, anglicky)
• Křesťanská revue – měsíčník Kostnické jednoty (Sdružení evangelických křesťanů)
• Přítel lidu/Przyjaciel ludu – měsíčník SCEAV (česky, polsky)
• Rada židovských náboženských obcí v ČSR a SSR – čtvrtletník RŽNO (německy)
• Rozsievač – měsíčník BJB pro ČSR i SSR
• Teologická revue – dvouměsíčník pro duchovní a bohoslovce CČSH
• Věstník RŽNO v ČSR – měsíčník pro členy Židovských náboženských obcí v ČSR i SSR
• Znamení doby – dvouměsíčník Církve adventistů sedmého dne v ČSR i SSR
• Živá slova – dvouměsíčník Křesťanských sborů v ČSR i SSR

• HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006. Praha: Libri, 2007. 378 s. ISBN 978-80-7277-165-3. S. 349. 
• Právní poměry církví a náboženských společností v ČSSR a jejich hospodářské zabezpečení státem / Příručka pro výkon státní správy ve věcech církví a náboženských společností (vydaly Sekretariáty pro věci církevní při ministerstvech kultury ČSR a SSR pro interní potřebu). Praha : ÚCN, 1977. 309 s. S. 57–64.