Záporožská jaderná elektrárna
Stát	Ukrajina Ukrajina
Umístění	Enerhodar
Stav	z důvodu protržení Kachovské přehrady dočasně mimo provoz
Začátek výstavby	Blok 1: 1. dubna 1980 Blok 2: 1. ledna 1981 Blok 3: 1. dubna 1982 Blok 4: 1. dubna 1983 Blok 5: 1. listopadu 1985 Blok 6: 1. června 1986
Zprovoznění	Blok 1: 25. prosince 1985 Blok 2: 15. února 1986 Blok 3: 5. března, 1987 Blok 4: 14. března 1988 Blok 5: 27. října 1989 Blok 6: 17. září 1996
Plánovaná životnost	60 let
Vlastník	Energoatom
Zhotovitel	Atomstrojexport
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	6 × 950 MW
Typ reaktorů	VVER-1000/320
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	6000 MW
Roční výroba	29 299 GW·h (2016)
Koeficient využití	58,68%
Souřadnice	47°30′30″ s. š., 34°35′30″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záporožská jaderná elektrárna (ukrajinsky Запорізька атомна електростанція, Запорізька АЕС, Zaporizka atomna elektrostancija) se nachází na jihovýchodě Ukrajiny u města Enerhodar v Záporožské oblasti. Elektrárna je svým výkonem první v Evropě a pátá na světě. Zdrojem pro chlazení je Kachovská přehrada, které dopomáhají dvě chladicí věže, dva rozstřikovací bazény a rozstřikovací kanály. Celkově se jedná o otevřený chladicí okruh ohrazený hrází. V těsné blízkosti jaderné elektrárny (asi 3 kilometry východně) se nachází také Záporožská tepelná elektrárna z let 1971–1977 (jejím primárním palivem je zemní plyn). Záporožská elektrárna provozuje stejné reaktory jako jaderná elektrárna Temelín.^[1]

Rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu v Záporožské oblasti podle unifikovaného sovětského projektu jaderných elektráren s reaktory typu VVER-1000 přijala Rada ministrů SSSR v roce 1977. V roce 1979 byla započata výstavba pomocných zařízení a infrastruktury. V roce 1980 byl schválen technický projekt výstavby první etapy jaderné elektrárny sestávající ze 4 energetických bloků typu V320.

V roce 1980 začala výstavba samotných bloků. V letech 1984-1987 stihly být uvedeny do provozu čtyři energetické bloky a v roce 1988 byl přijat projekt rozšíření elektrárny zahrnující stavbu dalších dvou reaktorů identického typu.^[2] V srpnu 1989 byl do sítě připojen blok č. 5. Spuštění šestého energetického bloku bylo plánováno na rok 1990 a jeho dokončenost dosahovala téměř 100%, ale kvůli vyhlášenému zákazu výstavby nových bloků v Ukrajinské svazové republice to nenastalo, jeho výstavba byla v roce 1990 zastavena. Po zrušení zákazu v roce 1993 se výstavba v letních měsících roku 1993 rozběhla a v roce 1995 byl blok připojen do sítě. Šestý blok dokončila Ukrajina sama.^[3] Od uvedení šestého bloku do provozu v roce 1996 se Záporožská jaderná elektrárna stala největší jadernou elektrárnou v Evropě. Původně bylo zamýšleno vystavět ještě blok č. 7 a 8. Byly pro ně dokonce vytvořeny základy a přivezeny již vyrobené parogenerátory, které jsou stále uskladněny v elektrárně jako náhradní, tyto plány však zanikly s rozpadem Sovětského svazu.^[4]

Elektrárna byla vybudována dle plánu čtyř tlakovodních reaktorů VVER 1000/320 společně s rozšířeným plánem o dva identické reaktory, každý o nominálním výkonu přibližně 1000 MW.

Reaktory 1 až 5 byly uvedeny do provozu v rozmezí let 1985–1989, poslední šestý blok bylo plánováno spustit v roce 1990, ale byl spuštěn až v roce 1996. Záporožská jaderná elektrárna se od svého spuštění stala první jadernou elektrárnou, která od svého spuštění vyrobila 1 bilion kWh elektřiny, stalo se tak 29. března 2015 v 11:40 hodin.^[5]

Při výstavbě bloků byl použit typizovaný návrh výstavby jaderných elektráren typu VVER-1000/320 (1 speciální budova na 4 bloky) za využití věžových stavebních jeřábů K10000, BK-1000, SKR-2200 a SKR-3500.

V roce 2017 proběhla modernizace třetího bloku ^[6] a v roce 2021 byla dokončena modernizace pátého bloku.^[7] Modernizace rovněž umožňuje prodloužení provozu těchto bloků o 10 let.

28. listopadu 2014 v 19:24 byla vypnuta třetí jednotka. K odpojení došlo z důvodu poškození vinutí napěťového transformátoru napájecí sekce. Výpadek v elektrárně vedl k blackoutu v Oděse a Ternopilu. 5. prosince byla jednotka podle plánu připojena k síti.

Brzy ráno dne 4. března 2022 byla během ruské invaze více než hodinu ostřelována, načež vypukl požár v nedaleké pětipatrové výcvikové budově. Zasažena byla oblast v blízkosti jednoho z reaktorů (vzdáleného asi 450 metrů od budovy), který byl sice v rekonstrukci a tedy mimo provoz, avšak obsahoval jaderné palivo. K jeho poškození však nedošlo. Záchranným složkám se požár podařilo dostat pod kontrolu a zcela uhasit. Podle ředitele elektrárny byla bezpečnost týkající se radiace zajištěna. Vzhledem k závažnosti situace Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyzvala k ukončení bojů u jaderné elektrárny. K útoku se vyjádřila i česká jaderná inženýrka Dana Drábová, podle níž ruští vojáci porušili ženevské konvence, neboť tím ohrozili civilní obyvatelstvo.^{[8][9][10][11][12][13][14]}

V sobotu 5. srpna bylo dle ukrajinských tvrzení ruskými střelami zasaženo vysokonapěťové elektrické vedení.^[15]

Dne 6. září 2022 přijela do Záporožské jaderné elektrárny Mezinárodní agentura pro atomovou energii na inspekci a rozhodla o tom, že na místě ponechá několik svých zaměstnanců.^[16] Následně 8. září bylo opět v důsledku odstřelován narušeno elektrické vedení dodávající do nedalekého města Enerhodar elektrickou energii a zároveň přivádějící energii do elektrárny. Druhý den oznámil šéf MAAE Rafael Grossi, že elektrárna v důsledku trvání nepříznivé a nebezpečné situace odstaví poslední z funčních bloků.^[17] O dva dny později se podařilo obnovit vedení a doplnit tak zdroje energie pro ochlazování jádra (vedle diesel generátorů).^[18]

Dne 6. června 2023 došlo ke zničení hráze Kachovské přehradní nádrže. V důsledku toho hladina vody v Dněpru klesla na své minimum a to má vliv i na chladicí jezero jaderné elektrárny, jejíž čerpadla nejsou schopny čerpat vodu z tak nízké úrovně a proto i hladina v samotném jezeře klesá. Proto aktuální "vlastník" elektrárny Rosenergoatom poskytl mobilní vodní čerpadla ze Smolenské jaderné elektrárny, aby mohla být voda čerpána ze dna řeky.^[19]

24. června 2023 vydala Mezinárodní agentura pro atomovou energii prohlášení, že její inspektoři našli na vnější perimetru elektrárny protipěchotní miny.^[20] Přítomnost takových výbušnin v areálu je v rozporu s bezpečnostními standardy MAAE a pokyny pro jadernou bezpečnost. Vytváří další psychologický tlak na zaměstnance elektrárny.^[21]

Dne 11. srpna 2024 vypukl v jaderné elektrárně požár, při kterém vyhořela chladící věž. Podle Kyjeva požár způsobili úmyslně Rusové zapálením velkého množství pneumatik nanošených do věže,^[22] Moskva prohlásila, že oheň zažehl ukrajinský dronový útok.^[23] Pád dronu na elektrárnu potvrdil i šéf MAAE Rafael Grossi.^[24][25] Experti MAAE byli svědky silného tmavého kouře vycházejícího ze severní oblasti elektrárny. Nebyl nahlášen žádný dopad na jadernou bezpečnost.^[22] Podle šéfa MAAE bude nutné chladicí věž zdemolovat, protože požár vážně poškodil betonovou strukturu věže.^[26]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zaporizhzhia Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Záporožská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons

Jaderné elektrárny na Ukrajině
V provozu	Chmelnyckyj Jižnoukrajinsk Rovno Záporoží
Odstavené	Černobyl
Plánované	Čyhyryn
Plánování zastaveno	Cherson Černobyl II Ivano-Frankivsk Kyjev Novoazovsk Slavgorod Zakarpatí
Nedokončené	Čyhyryn Charkov Krym Oděsa