Ulice Calle Larga v
ekvádorském městě
Cuenca za normálních okolností a během tzv. řízeného blackoutu během elektrické krize na přelomu let 2009 a 2010
Výpadek dodávky elektřiny (blackout) je přerušení dodávky elektrické energie, ať už z důvodu poruchy elektrárny, nebo kvůli selhání přenosové soustavy. Opětovné obnovení dodávky elektřiny (blackstart) vyžaduje koordinování.[1]
Protože krátkodobým výpadkům nelze zabránit, jsou důležité a na elektřině silně závislé instituce (například nemocnice) obvykle chráněny zdroji nepřerušovaného napájení včetně záložních generátorů elektrického proudu. V méně důležitých případech se používají alespoň zdroje nepřerušovaného napájení (obsahující akumulátory), které umožní překlenout krátkodobý výpadek proudu a nebo poskytnout dostatek energie pro vypnutí či přechod do nouzového režimu.
Místní výpadky elektřiny
Místní výpadky elektřiny v bytě či budově mohou být způsobeny poruchou elektrického zařízení, která (například kvůli nadproudu vzniklému z důvodu elektrickému zkratu) vede k vypnutí elektrického jističe, k přepálení pojistky a nebo vypnutí proudového chrániče.
Výpadky vedení v rozsahu vesnice jsou často způsobeny poničením nadzemního vedení nízkého napětí v důsledku špatného počasí, například větru vyvracejícího sloupy vedení.
I původně místní výpadky ovšem mohou vést ke kaskádovému selhání, které způsobí postupně výpadek v mnohem významnější části přenosové soustavy.
Rozsáhlé výpadky elektřiny
Rozsáhlé výpadky elektřiny se označují také anglickým slovem blackout a pro moderní společnost, jejíž hladký chod do značné míry na dodávkách elektrické energie závisí, představují velký problém. Vznikají zejména v důsledku mimořádné události v přenosové soustavě a mohou postihnout i území několika států.[2] K vyvolání výpadku může stačit i výpadek jednoho procenta sítě.[3]
Na rozdíl od jiných komodit musí být u dodávek elektřiny v každém okamžiku vzájemně vyrovnána bilance výroby a spotřeby elektrické energie. Vznik nerovnovážného stavu např. v důsledku poruchy části přenosové soustavy může vyvolat dominový efekt, kdy na jedné straně je automaticky omezována spotřeba elektřiny z důvodu přetížení soustavy a na druhé straně v důsledku jejího odlehčení jsou odpojovány od sítě nezatížené odlehčené výrobní zdroje.
Blackoutu často předchází rozpad elektrizační soustavy a vznik ostrovních provozů. U dostatečně velkých ostrovních provozů s dostatečným regulačním výkonem a vyrovnanou bilancí výroby a spotřeby lze ostrovní provoz udržet až do doby opětovného připojení k elektrizační soustavě.
K důsledkům blackoutu patří mimo jiné prakticky okamžité zastavení průmyslu, kolejové dopravy a výpadky komunikačních sítí – internetu a mobilního signálu. Při výpadku proudu nelze natankovat na většině českých čerpacích stanicích, což může způsobit nedostatek pohonných hmot. Během blackoutu lze spustit chod vodních elektráren, zatímco uhelné a jaderné elektrárny zůstávají mimo provoz kvůli energetickým nárokům na chod dopravníků a drtiček uhlí, resp. na chlazení jaderných reaktorů.[4]
V České republice zabezpečuje předcházení rozsáhlým výpadkům proudu státní společnost ČEPS, která pečuje o stabilitu elektrické sítě a spolupracuje na cvičeních, jež blackouty simulují a během nichž se nacvičuje spolupráce záchranných složek a odstraňování následků rozsáhlých výpadků.[4] V ČR dosud k žádnému rozsáhlému výpadku elektřiny nedošlo. Potenciální riziko představují rozsáhlé přenosy energie ze severu Německa na jih, ke kterým je využívána i česká přenosová soustava.[5] O tom, proč došlo k výpadku elektřiny v dané lokalitě, se dozvíte z webů distributorů elektřiny (např. u ČEZu je to web bezstavy.cz).[6] Nicméně, je nutné mít aspoň mobilní připojení k internetu, protože klasická domácí wi-fi v době výpadku proudu nebude fungovat.
Významné blackouty
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu blackout na Wikimedia Commons
