|
Zdeněk Míka (režisér)
Zdeněk Míka (25. října 1919, Lipence u Zbraslavi – 9. září 2000, Praha) byl český divadelní a filmový režisér, divadelní ředitel, dramaturg, vysokoškolský pedagog a herec.
Studium a divadelní začátky
Absolvoval gymnázium a začal studovat na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Po uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939 začal navštěvovat Hereckou školu E.F.Buriana v D 40 a hrál na scéně pro děti a mládež "d 41", vytvořené E. F. Burianem v roce 1940 u jeho divadla D 41.
Činnost za války
Byl levicově orientován. Za války se scházel ilegálně s dalšími mladými komunisty v bytě manželů Bendových v areálu ústavu v Praze-Bohnicích[1]. Po likvidaci Burianova D 41 jej zaměstnala Míla Mellanová spolu s dalšími někdejšími posluchači Herecké školy E. F. Buriana (V.Brodský, S.Zázvorková, V. Podzimek aj.) v Pražském dětském divadle. Od roku 1941 působil jako herec a tanečník v divadle Větrník Josefa Šmídy, odkud odešel na podzim 1942, přesto zde v únoru 1943 ještě vystoupil v obnovené inscenaci hry Růže ran. V divadle měl přezdívku Mikin[2]. Přechodně pak spolupracoval s Dvořákovým Divadélkem ve Smetanově muzeu a na počátku roku 1944 byl členem Pražského divadelního studia, pobočné scény Pražského divadla pro mládež[3].
Poválečné působení
V květnových dnech roku 1945 založil hereckou skupinu Obratník, kde se sdružili levicoví divadelníci a tato skupina provozovala pouliční divadlo a vyjížděla na venkov. V létě 1945 se pak stala součástí Divadla mladých pionýrů[4]. V roce 1946 režíroval v Divadle pod Plachtou a ve Vesnickém divadle[5], později se stal režisérem (1946) a ředitelem (1947–1949) Divadla pracujících ve Zlíně. Po nástupu do Zlína vytvořil v divadle Studio mladých. V polovině roku 1949 odešel do Prahy jako ústřední dramaturg Československého státního filmu na Barrandově. Mezi léty 1950–1955 byl ředitelem a uměleckým vedoucím Státního divadla v Brně[6]. Následně působil jako ředitel Městského divadla v Kolíně (1955–1960) a v letech 1960–1970 byl režisérem v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
V období normalizace, v roce 1970, se stal ředitelem pražského Divadla na Vinohradech a zde vytrval až do ledna roku 1988, kdy byl vystřídán Františkem Laurinem[7].
V sedmdesátých létech působil rovněž jako filmový a televizní režisér, vystoupil i jako herec v několika epizodních filmových rolích.
Aktivně působil ve Svazu československých dramatických umělců a v letech 1971–1981 byl za KSČ poslancem České národní rady.
Divadelní režie, výběr
- 1945 Jaroslav Pokorný, Jiří Dalík: Ejhle, město!, Obratník
- 1945 Radim Tomášek: Viděno zblízka, Obratník
- 1946 V. A. Krylov: Medvěd námluvčím, Divadlo pod Plachtou
- 1946 A. P. Čechov: Medvěd, Divadlo pod Plachtou
- 1946 G. J. Gradov: Směšná práce, Divadlo pod Plachtou
- 1946 E. Bozděch: Dobrodruzi, Vesnické divadlo (Z.Míka jako asistent režiséra F.Smažíka)
- 1946 František Langer: Grandhotel Nevada, Vesnické divadlo
- 1946 A. N. Arbuzov: Daleká cesta, Studio mladých při Divadle pracujících Zlín
- 1947 Zdeněk Bláha: Hodí se žít, Divadlo pracujících Zlín
- 1947 T. Svatopluk: Botostroj, Divadlo pracujících Zlín
- 1947 L. Pazourek: Rozkaz, Divadlo pracujících Zlín
- 1950 Milan Jariš: 15. březen, Státní divadlo Brno
- 1951 Antonín Zápotocký: Bouřlivý rok, Státní divadlo Brno
- 1952 František Rachlík, Theodor Balk: Prodaná země, Státní divadlo Brno
- 1953 Milan Jariš: Boleslav I, Státní divadlo Brno
- 1971 Boris Vasiljev, Vladimír Horáček: Andělé, Divadlo na Vinohradech
- 1973 M. M. Roščin: Valentin a Valentina, Divadlo na Vinohradech
- 1974 T. Svatopluk, J. Kubát: Skandál v Březůvce, Divadlo na Vinohradech
- 1974 V. S. Rozov: Neklidný den, neklidná noc, Divadlo na Vinohradech
- 1976 Karel Čapek: Věc Makropulos, Divadlo na Vinohradech
- 1978 Peter Hacks: Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi, Divadlo na Vinohradech
- 1982 Jan Jílek: Diamantoví kluci, Divadlo na Vinohradech
- 1985 Jan Jílek: Rafani, Divadlo na Vinohradech
- 1986 Jan Jílek: Já chci žít znovu, Divadlo na Vinohradech
Divadelní role, výběr
- 1941 Vlámská lid. hra/Druhý lit. večer: Lancelot a Alexandrina, Rytíř, divadlo Větrník, režie Josef Šmída
- 1942 Básně německého baroku/Třetí lit. večer: Růže ran, básník, divadlo Větrník, režie Josef Šmída
- 1942 Jaroslav Pokorný/Čtvrtý lit. večer: Písně Omara pijáka, Starší, divadlo Větrník, režie Josef Šmída
Filmové režie, výběr
Rozhlasová režie, výběr
Ocenění
Odkazy
Reference
- ↑ Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 42
- ↑ Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 55, 62
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 526, 532, 536
- ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 30, ISBN 978-80-200-1502-0
- ↑ František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 266, 303
- ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 233, 315, ISBN 978-80-200-1502-0
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 111, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
Literatura
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 194
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 244
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 59, 155, 385
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 30, 97, 101–2, 143–4, 152, 190, 233, 271–2, 282, 315, 330, 337, 384, 432, ISBN 978-80-200-1502-0
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 35, 40–42, 45, 55, 62, 71–2, 190
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 526, 532, 536, 538–9
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 266, 303–4, 307, 311
- Jaroslav Pucherna a kol.: Přijelo divadlo, vyd. Orbis pro Státní zájezdové divadlo, Praha, 1961, str. 188–9
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 103, 109, 111, 185–8, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 106, ISBN 80-207-0485-X
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 303, ISBN 80-85625-19-9
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 139–141, 157, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
|
|
