PROFILPELAJAR.COM

Wolfhalden
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°27′14″ s. š., 9°33′3″ v. d.
Nadmořská výška	716 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko
Kanton	Appenzell Ausserrhoden
	Wolfhalden Wolfhalden, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	6,93 km²
Počet obyvatel	1 837 (2018)
Hustota zalidnění	265,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.wolfhalden.ch
Telefonní předvolba	071
PSČ	9427
Označení vozidel	AR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wolfhalden je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se v severovýchodní části kantonu, asi 22 kilometrů severovýchodně od Herisau. Žije zde přibližně 1 800^[1] obyvatel.

Geografie

Obec Wolfhalden se nachází v oblasti zvané Appenzeller Vorderland mezi Heidenem a Walzenhausenem, 300 výškových metrů nad Bodamským jezerem. Nejnižším bodem obce je Tobelmüli ve výšce 448 m, nejvyšší bod je za horou Guggenbühl na hranici s Heidenem ve výšce 921 m. Obec je rozdělena na různé vesnice, z nichž některé jsou od sebe vzdáleny. Obec je uprostřed rozdělena nápadným vrchem Klusbachtobel.

Wolfhalden má celkovou rozlohu 696 ha. Z toho je 95 hektarů obydlených, 379 hektarů zemědělských a 220 hektarů lesů a hájoven. Zbývající dva hektary jsou považovány za neproduktivní půdu.

Historie

Statky Hasli a Sonder jsou doloženy již v roce 1225. Ve 13. a 14. století patřilo území Wolfhalden k panství Trogen a spolu se zbytkem Kurzenbergu církevně náleželo k biskupskému dvoru Thal a bailiku Rheineck. 11. června 1445 se ve staré curyšské válce odehrála bitva u Wolfhaldenu, v níž Appenzelové porazili habsburské Rakousko. 6. června 1445 se v bitvě u Wolfhaldenu odehrála bitva u Wolfhaldenu. Ve zprávě o bitvě v kronice Hanse Fründa je v roce 1445 poprvé zmíněn místní název Wolfhalden. Neexistují však žádné důkazy o tom, že by v té době již existovala osada.^[2]

Po appenzellských válkách v letech 1401 až 1429 tvořil Wolfhalden spolu s Lutzenbergem a Heidenem obec Kurzenberg. Do roku 1652 patřil Kurzenberg k farnosti Thal, která kolem roku 1529 přestoupila k reformaci. Protože se kurzenberským zdála cesta do kostela v Thalu příliš dlouhá a reformovaní se cítili ve farním kostele znevýhodněni, bylo rozhodnuto postavit si vlastní kostel. Vznikl spor s Heidenem o místo. V roce 1651 dala Velká rada přednost umístění v Heidenu a zároveň bohatý občan Johannes Bänziger věnoval peníze na kostel ve Wolfhaldenu. To nakonec vedlo k tomu, že v roce 1652 byla během jednoho týdne vysvěcena nová církevní stavba v Heidenu i ve Wolfhaldenu.^[3]

V roce 1658 získal Wolfhalden právo volit si vlastní hejtmany a radní. Obec se tak stala politicky nezávislou. K rozdělení společně užívaného allmendu Kurzenberg, a tím i k vymezení obecních hranic mezi Heidenem, Lutzenbergem a Wolfhaldenem došlo až v letech 1771 až 1772.^[3]

Hladomor v roce 1816 těžce zasáhl východní Švýcarsko, včetně Wolfhaldenu. V důsledku špatného léta zemřelo mnoho lidí. Kromě hladu zasáhly v roce 1817 také epidemie a nemoci. Když byl fond pro pomoc chudým téměř prázdný, odkázal mlynářský mistr Hans Heinrich Zürcher-Niederer obci 1000 guldenů, načež hladomor značně polevil.^[4]

V roce 1827 byl postaven hostinec Gasthaus zum Friedberg. Zpočátku sloužil jako obytný dům. V roce 1836 byl dům přestavěn na chlapecký vzdělávací ústav. Po smrti tehdejšího majitele koupil dům lékař Karl Zürcher a přestavěl jej na Kurhaus Friedberg. Po dlouhou dobu byl hostinec jediným místem ve Wolfhaldenu, kde se mohli ubytovat lázeňští hosté. Od roku 1894 podporoval turistický ruch nově založený lázeňský spolek a hosty přijímaly četné hostince a penziony. Vypuknutí první světové války v roce 1914 dočasně ukončilo turistický ruch.^[4]

Výstavba Mittellandstrasse v letech 1856–1859 z Teufenu přes Trogen, Wald, Heiden a Wolfhalden do Rheinecku vedla k tomu, že se dřívější rozvolněná vesnice kolem wolfhaldenského kostela stále více rozvíjela v vesnici s centrální ulicí. U Mittellandstrasse byl krytý dřevěný most z roku 1666 přes potok Klusbach nahrazen pevným kamenným mostem. Postavil ho stavitelský mistr Johann Konrad Bischofberger z Heidenu a patřil k největším umělým stavbám v oblasti té doby. Díky nové silnici zažil Wolfhalden hospodářský rozmach: mimo jiné byla založena spořitelna, vznikl vesnický čtenářský spolek, byla postavena nová budova vesnické školy s poštou a kostel byl vybaven varhanami. Důležitou hnací silou této prosperity byl textilní průmysl.

V roce 1903 bylo v Ausserrhodenu pouze pět osobních automobilů. Přesto byl v Heidenu vytvořen výbor, který chtěl zavést automobilové kurzy na trase Rheineck – Wolfhalden – Heiden – Trogen. Od roku 1906 jezdily z Heidenu do Rheinecku místo starých dostavníků pravidelné omnibusy. Protože na Mittellandstrasse docházelo k velkému poškozování železných zářezů, bylo nutné v roce 1912 investovat do plných gumových pneumatik. Musel být také zakoupen vůz na kropení, aby se vypořádal s obrovským množstvím prachu.^[3]

Wolfhalden se nachází na svahu v severovýchodním cípu Švýcarska s výhledem na Bodamské jezero, Německo a Vorarlbersko. To představovalo nebezpečí během obou světových válek. Již během první světové války byly zřízeny občanské milice a posílen hasičský sbor. Válečné období bylo také krizové, protože rodiny odvedenců zůstávaly bez zásob, protože byl nedostatek potravin, panovala inflace a upadalo vyšívání. Tkalci hedvábí měli stále práci, ale byli špatně placeni. V roce 1918 navíc řádila španělská chřipka. Péče o chudé v Bürgerheimu stála obrovské peníze a na plánované rozšíření nebyly prostředky. Během druhé světové války museli majitelé více než 20 akrů půdy sázet brambory nebo obilí. Z Wolfhaldenu bylo možné pozorovat bombardování německých měst na Bodamském jezeře.^[4]

V poválečném období bylo domácí tkalcovství na statcích stále více nahrazováno továrnami. Obec Wolfhalden tuto industrializaci podporovala a továrny se stavěly v centrálních polohách, mechanizace zemědělství umožnila zvětšovat farmy a mnoho drobných zemědělců se jí vzdalo. Motorizace také vedla k tomu, že se Wolfhalden stal rezidenční obcí pro lidi, kteří pracovali mimo ni. V roce 1966 bylo založeno družstvo „Pro Wolfhalden“, které podporovalo bytovou výstavbu. Když chtělo družstvo zbourat hostinec Gemsli v Zelgu kvůli novostavbě, zasáhl památkový spolek. Výsledkem bylo, že Wolfhalden získal první místní územní plán, který reguloval stavební činnost.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1667	1813	1850	1870	1888	1900	1920	1941	1960	1980	2000	2010	2020	2022
Počet obyvatel	1215	1996	2212	2404	2623	2786	2659	2159	2023	1632	1689	1710	1873	1866

Hospodářství

Od založení obce bylo hlavním zaměstnáním zemědělství, chov dobytka, vinařství a textilní průmysl. Orná půda a vinařství zanikly po roce 1945. O významu chovu hospodářských zvířat svědčí různé zemědělské organizace: Již v roce 1861 byla založena pojišťovna hospodářských zvířat a v roce 1898 zemědělský spolek. V roce 1905 zakoupilo Alpské a zemědělské družstvo (Alp- und Landwirtschaftliche Genossenschaft) Schüssenalp nad Urnäschem k letnímu chovu dobytka, od roku 1907 zde působí také družstvo pro chov skotu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wolfhalden na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b FUCHS, Thomas. Wolfhalden [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2015-01-11 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b ^c SCHLÄPFER, Walter. Appenzeller Geschichte. Herisau/Appenzell: Regierungsrat des Kantons Appenzell Ausserrhoden, 1976. (německy)
↑ ^a ^b ^c ZÜST, Ernst. Wolfhalden, Gemeindegeschichte. Wolfhalden: Eigenverlag der Gemeinde Wolfhalden, 1997. ISBN 3-85882-204-3. (německy)