PROFILPELAJAR.COM

Lutzenberg
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°27′39″ s. š., 9°33′59″ v. d.
Nadmořská výška	523 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko
Kanton	Appenzell Ausserrhoden
	Lutzenberg Lutzenberg, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	2,25 km²
Počet obyvatel	1 279 (2018)
Hustota zalidnění	568,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.lutzenberg.ch
Telefonní předvolba	071
PSČ	9426 Lutzenberg; 9405 Wienacht-Tobel
Označení vozidel	AR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lutzenberg je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se v severovýchodní části kantonu, asi 23 kilometrů severovýchodně od Herisau. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Geografie

Lutzenberg se nachází v oblasti zvané Appenzeller Vorderland a je nejsevernější obcí kantonu. Obec se dělí na dvě části. Větší část s osadami Brenden, Hof a Haufen leží na severním svahu nad obcemi Rheineck a Thal. Menší část obce s osadami Tobel a Wienacht leží západněji na úpatí hory Rorschacherberg. Obě oblasti jsou od sebe odděleny obcemi Thal, Heiden a Wolfhalden.

Nejnižší bod obce a zároveň nejnižší bod kantonu se nachází v Dorfhalde ve výšce 430 metrů. Nejvyšší bod se nachází ve výšce 791 metrů nad Tanem na silnici z Wienachtu do Grubu. Vzhledem k poměrně nízké nadmořské výšce a jižnímu svahu u Tobelu se zde nachází také jedna z mála vinic v kantonu Appenzell Ausserrhoden - odtud také pochází hrozen v obecním znaku Lutzenbergu.

Historie

Statky Brenden, Wienacht a Tobel jsou zmiňovány již ve 14. století. S výjimkou statků Tobel a Wienacht, které patřily pod Wartensee, patřilo území Lutzenbergu ve 13. a 14. století k biskupskému dvoru Thal a k rýnskému hofmistrovství. Thalští využívali Kurzenberg k těžbě dřeva a honu dobytka a profitovali z obilí a ovoce rolníků na hoře. Za appenzellských válek v letech 1401 až 1429 se oblast dostala pod nadvládu Appenzellských. Tři dnešní obce Heiden, Wolfhalden a Lutzenberg patřily k nové obci Kurzenberg. Církevní jednota s Thalem však zůstala zachována. Spolu s thalskou farností přestoupil Kurzenberg v roce 1529 k reformaci.^[2]

Název Lutzenberg byl poprvé použit pro označení východní kurzenberské farnosti v roce 1634 a odvozuje se od starobylého rodového jména Lutz.^[3] v 17. století rostla mezi obyvateli Kurzenbergu nelibost nad dlouhou cestou do kostela v Thalu. Měli si postavit vlastní kostel, o správné místo se však rozpoutal ostrý spor, který vedl k opakovaným zásahům krajských úřadů. Velká rada schválila stavbu kostela v Heidenu a zároveň jeden bohatý občan věnoval peníze na kostel ve Wolfhaldenu. V jakémsi závodě si nakonec Heiden i Wolfhalden postavily po jednom kostele a oba byly v roce 1652 vysvěceny. Obyvatelé Lutzenbergu však chtěli zůstat věrni starému mateřskému kostelu v Thalu Lutzenberg je dosud jedinou obcí v Appenzellu Ausserrhoden, která nemá vlastní reformovaný kostel. Z tohoto důvodu obec postrádá centrální církevní obec a skládá se z několika vesnic.^[2]

V roce 1658 získaly Heiden a Wolfhalden právo volit si vlastní rady a staly se tak politickými obcemi. Lutzenberg patřil k Wolfhaldenu až do roku 1677, než se také osamostatnil. Tři kurzenberské obce stále společně používaly svůj Allmend. K oddělení a zkapacitnění lutzenberského podílu jako měšťanského statku došlo až v letech 1771 až 1772. Při rozdělování Allmendu byly některé pozemky vylosovány, v důsledku čehož připadl Wienacht-Tobel k Lutzenbergu jako exkláva. K rozdělení thalského církevního majetku a konstituování reformované farnosti Thal-Lutzenberg došlo v roce 1809. Od roku 1948 je farnost Wienacht-Tobel přičleněna k reformované církvi Buchen-Staad. Od roku 1962 je ve Wienachtu také katolická kaple. Existují různé verze původu neobvyklého názvu vesnice Wienacht: Wienacht je místo, kde se o Vánocích platil desátek, nebo odvozenina z latinského Viena (vinice).^[2]^[3]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[3]
Rok	1667	1734	1813	1850	1870	1888	1900	1920	1941	1960	1980	2000	2010	2020	2022
Počet obyvatel	518	847	700	908	1073	1212	1353	1259	1084	1172	880	1323	1227	1296	1274

Hospodářství

Od založení obce bylo hlavním zaměstnáním chov dobytka, pěstování zemědělských plodin, ovocnářství a vinařství. V roce 1834 zde bylo 18 vinic a 49 tratí. Lutzenberg je jedinou vinařskou obcí Appenzellu po roce 1945.

Dalším hlavním zaměstnáním byl textil. Téměř ve všech usedlostech byly tkalcovské sklepy. Od roku 1827 se na Dorfhalde v Lutzenbergu pod vedením továrníka Johannese Bänzigera a jeho nástupců rozvíjelo mezinárodně aktivní výrobní a obchodní centrum pro vyšívání. V době největšího rozkvětu pracovalo v tkalcovských, tiskařských, bělicích a dokončovacích dílnách 150 zaměstnanců. Bohatství se projevovalo v honosných vilách, továrnách, hospodářských budovách a anglických zahradách. Architektonický ráz v novorenesančním slohu utvářel především architekt Felix Wilhelm Kubly ze St. Gallenu. V letech 1881–1910 zde byla také továrna na tkaní hedvábného pytlového sukna a v letech 1912–1927 továrna na pletací strojové jehly.

V 18. a 19. století byly ve Wienachtu významné pískovcové lomy. Několik kostelů v Appenzellerlandu (Gais, Speicher, Wald) bylo odtud zásobováno tzv. Wienachtskými deskami.

Od 70. let 19. století se Wienacht postupně stal také lázeňským místem a byly zde postaveny četné penziony a hotely. Většina z nich již zanikla. Po 2. světové válce se obec stále více orientovala na Thal, Rheineck a Rorschach. Vyvinula se v rezidenční obec s vysokým podílem dojíždějících a s několika málo pracovními místy (soustružnický mlýn, řemeslné podniky a restaurace).

Doprava

V roce 1875 byla otevřena ozubnicová železnice z Rorschachu do Heidenu. Díky železniční stanici Wienacht-Tobel získal Lutzenberg železniční spojení. Obec je také obsluhována poštovními autobusovými linkami do Heidenu, Rheinecku a Walzenhausenu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lutzenberg AR na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c SCHLÄPFER, Walter. Appenzeller Geschichte. Herisau/Appenzell: Regierungsrat des Kantons Appenzell Ausserrhoden, 1976. (německy)
↑ ^a ^b ^c FUCHS, Thomas. Lutzenberg [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-10-20 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (německy)